Tchajwanská prezidentka Cchaj Jing-wen oznámila tento měsíc zvýšení ostrovního obranného rozpočtu o 10 procent, na 15,4 miliard dolarů pro příští rok. Tchaj-wan tak bude dávat na obranu více než dvě procenta HDP, nejvíce od roku 1990.
Ostrovní stát zároveň odsouhlasil finalizaci nákupu šestašedesáti amerických stíhaček F-16 nejmodernější verze. Obchod ve výši osmi miliard dolarů je jednou z největších armádních transakcí, kterou kdy Tchaj-wan a USA uzavřely.
Podle listu The New York Times Tchaj-wan nejnovější vojenské vybavení naléhavě potřebuje. Jeho zastaralé letectvo v poslední době sužují časté nehody. V lednu se zřítila helikoptéra s čelním vojenskými velitelem a sedmi dalšími lidmi. V červnu při havárii jiného vrtulníku zemřeli dva piloti.
Nehody rozbíjejí už tak křehký obraz tchajwanské armády jako síly schopné držet krok s čínskými stíhačkami. Tchaj-wan se dříve mohl spoléhat na technologickou nadřazenost amerického vojenského materiálu. Masivní investice Číny do armády, včetně vývoje high-tech vojenského vybavení, ale začínají měnit rovnováhu sil.
Vystrčil cestou na Tchaj-wan podpořil separatisty, míní čínský velvyslanec |
Tchaj-wan přitom v souboji vah tahá za stále kratší slámku. Čína, země s více jak miliardou obyvatel, je proti ostrovu s populací kolem 24 milionů lidí učiněný obr. Nerovnoměrnost se projevuje i co se týče počtu vojáků a armádních vozidel.
List The Wall Street Journal ve své analýze poukazuje, že Čína má k dispozici jeden milion vojáků a z toho 408 tisíc jich je nasazeno v blízkosti Tchaj-wanu. Může též při invazi využít 5 800 tanků a 8 000 děl, skoro 2 000 letadel a více než 200 lodí a ponorek včetně dvou letadlových lodí.
Tchajwanský vojenský personál naproti tomu čítá 140 000 lidí. Na obranu může ostrov nasadit 800 tanků, tisíc děl, 350 bojových letadel a 72 lodí a ponorek.
Prezidentka uvedla, že pokud by došlo k invazi, ostrov je schopen se udržet 24 hodin, než by Čína začala čelit mezinárodnímu tlaku. Podle expertů ale není jisté, zda USA skutečně budou ochotny riskovat vojenský konflikt s Čínou a zda se jim podaří shromáždit dostatek sil, aby Čínu odrazily včas. Tchaj-wan by se tak zřejmě musel spoléhat sám na sebe.
Aby se Tchaj-wan byl schopen ubránit mnohem většímu soupeři, měl by podle analytiků rozvíjet ty schopnosti, které jsou schopné zpomalit či dokonce ohromit invazní sílu. Měl by tedy investovat do podmořských min, ponorek a raketových systémů, které zabrání čínské armádě vůbec nasadit své pozemní síly. Též doporučují tchajwanskému vojenskému vedení inspirovat se v jiných případech nerovnoměrných soubojů a naučit vojenské jednotky guerillové taktice.
Čína zvolí silové řešení, hrozba invaze roste, bojí se Tchaj-wan |
Personální otázky představují pro tchajwanské vojenské představitele značnou výzvu. Dříve povinná branná povinnost byla velmi nepopulární, vláda proto rozhodla, že mladí muži musí vykonat jen čtyři měsíce povinné vojenské služby a pak se přidat k rezervám. Podle odborníků je to ale příliš krátká doba na to, aby se lidé naučili nezbytné dovednosti potřebné k obraně země.
Obavy, že Čína by mohla uskutečnit vojenskou akci proti Tchaj-wanu, posílilo neobvykle rozsáhlé námořní cvičení, který pořádá ve čtyřech mořích. Peking byl také rozhněván údajným průletem amerického špionážního letadla. Coby varování Spojeným státům vypustil několik raket do sporného Jihočínského moře.
Tchajwance zvláště znepokojují zásahy Pekingu proti protestujícím v Hongkongu. Schválený kontroverzní bezpečnostní zákon podle kritiků omezuje lidská práva a svobodu projevu. Tchajwanci mají obavu, že schválení zákona navzdory odporu hongkongské veřejnosti znamená faktická zrušení pravidla „jedné země, dvou systémů“ a naznačuje větší vůli Pekingu dosáhnout svého navzdory mezinárodnímu odsouzení.
Čína zvolí silové řešení, hrozba invaze roste, bojí se Tchaj-wan:
24. července 2020 |
