Jednu ze střel, DF-26B, vypustila čínská armáda z severovýchodní provincie Čching-chaj, zatímco druhou, DF-21D, z východní provincie Če-ťiang. Obě dopadly na území mezi jižní čínskou ostrovní provincií Chaj-nan a Paracelskými ostrovy, které se nachází v sporném Jihočínském moři.
„Toto je čínská odpověď na potenciální rizika, které může způsobit stále častější pronikání amerických válečných letadel a lodí do Jihočínského moře,“ píše server South China Morning Post s odvoláním na čínský zdroj.
DF-26 B má dolet 4 000 kilometrů, DF-21D 1 800 kilometrů. Čína na rozdíl od USA a Ruska nebyla signatářem Smlouvy o likvidaci raket středního a krátkého doletu, která zakazovala používání raket s doletem od 500 až 5 500 kilometrů. Dohoda minulý rok zanikla poté, co od ní USA odstoupily. Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa jako jeden z důvodů zániku smlouvy uváděla právě Čínu.
Čínská statní média vyzdvihují DF-21D jako první světovou protilodní balistickou střelu a „zabijáka letadlových lodí“. Přesné schopnosti střely jsou ale neznámé. Podle serveru The Diplomat může Čína cíleně přehánět ničivé kapacity rakety, aby vzbudila v americké armádě obavy.
Americké ministerstvo obrany sdělilo agentuře Reuters, že Čína vypálila čtyři balistické rakety středního doletu do Jihočínského moře mezi Chaj-nan a Paracelské ostrovy. Američané nyní analyzují typ vypálených raket.
A U.S. defense tells Reuters that on Wednesday China launched four medium-range ballistic missiles that impacted in the South China Sea between Hainan Island and the Paracel Islands.
Napjaté vztahy
Vypálení střel přichází krátce poté, co Čína obvinila Spojené státy z nedovoleného vyslání průzkumného letadlo nad zakázanou oblastí v Pochajském zálivu, kde cvičila čínská armáda. „Byla to čirá provokace,“ oznámilo čínské ministerstvo obrany. Přítomnost amerického letounu prý mohla způsobit nedorozumění a celá věc mohla skončit „neočekávanou nehodou“.
Není jasné, kde přesně se incident stal. Čínská armáda aktuálně uskutečňuje dlouho plánované manévry, které se zároveň odehrávají v čtyřech mořských oblastech - Jihočínském moři, Východočínském moři, Žlutém moři a Pochajském zálivu.
Podle analytiků je takové masivní cvičení vzácné a má nepochybně za úkol poslat Spojeným státům vzkaz, aby se neangažovaly ve sporných vodách Jihočínského moře a v okolí Tchaj-wanu, na něž si Čína dělá nárok.
Pacifik přestává být americkým hřištěm, největší námořnictvo už má Čína |
Spojené státy ve středu zavedly sankce dvaceti čínským státním firmám, které se údajně podílí na „militarizaci“ ostrovů v Jihočínském moři. Zároveň oznámily zrušení amerických víz těm Číňanům, kteří se podílejí na „vysušování ve velkém rozsahu, k výstavbě nebo militarizaci“ na umělých ostrovech, které Čína buduje v Jihočínském moři. Restrikce se rovněž týkají jednotlivců, kteří se podílí na „nátlaku“ Pekingu vůči „lidem z jihovýchodní Asie ve snaze blokovat jejich přístup k příbřežním zdrojům“.
Mluvčí čínského ministerstva zahraničí Čao Li-ťchiang odsoudil americký postup jako „logiku krutovládce“,vměšování se do čínských vnitřních záležitostí a porušení mezinárodního práva. Výstavba prováděná Čínou „na jejím vlastním území se děje v rámci čínské suverenity a s militarizací nemá nic společného,“ dodal mluvčí.
Spory o Jihočínské moře stupňují napětí mezi USA a Čínou, ke kterému přispívá i koronavirová krize a obchodní spory. Podle agentury Reuters sankce proti čínským firmám kopírují kroky Washingtonu učiněné s cílem omezit vliv čínské společnosti Huawei Technologies. Sankční režim proti technologickému gigantovi USA minulý týden znovu zpřísnily.
