Zpráva podvýboru amerického Senátu podrobně popisuje, jak několik ruských oligarchů provázaných s ruským prezidentem Vladimírem Putinem údajně ovládlo umělecký průmysl. Aby se ruští podnikatelé vyhnuli americkým sankcím, obchodovali přes zprostředkovatele s vysoce hodnotnými uměleckými díly za více než 18 milionů dolarů. „Je to jen špička ledovce,“ sdělili CNN Business vyšetřovatelé.
Umělecký svět je podle šetření Senátu považován za největší právně neregulovaný byznys ve Spojených státech. Globálně se v loňském roce při obchodování s uměním protočilo 64 miliard dolarů, přičemž z toho 44 procent jen ve Spojených státech, vyplývá ze zprávy veletrhu Art Basel a banky UBS, kterou citovalo vyšetřování Senátu.
Aukční síň Sotheby’s v loňském roce prodala předměty za 4,8 miliardy dolarů. Christie’s v roce 2017 prodala obraz Salvator Mundi od Leonarda da Vinciho za rekordních 450 milionů dolarů.
Stejně jako jiné aukční domy, mají i Christie’s a Sotheby’s zavedenou politiku proti praní špinavých peněz, a to i když to není zákonná povinnost. Vyšetřování Senátu ovšem tato ochranná opatření označilo za „laxní“ a zjistilo, že se dají snadno obejít. Právě možnost utajení, anonymita a nedostatek regulace vytvářejí prostředí zralé pro praní peněz a vyhýbání se sankcím, upozorňuje zpráva.
Moskevský případ
V jednom z případů vyšetřovatelé vysledovali více než 18 milionů dolarů, které byly při obchodování s uměním prostřednictvím aukčních domů a soukromých prodejců poslány anonymním papírovým společnostem, které se zdají být propojené s Arkadijem a Borisem Rotenbergovými, sankcionovanými ruskými oligarchy.
Pokud bohatí ruští oligarchové dokážou nakupovat miliony uměleckých děl pro osobní investici nebo zábavu, i když jsou pod sankcemi, znamená to, že jejich podniky mají přístup do amerického finančního systému.
vyšetřovací zpráva Senátu USA
Na bratry Rotenbergovy uvalil v březnu 2014 prezident Barack Obama sankce v souvislosti s ruskou anexí Krymu. Šetření rovněž zjistilo, že sankcionované papírové společnosti provedly ve finančním systému transakce za více než 91 milionů dolarů.
„Pokud bohatí ruští oligarchové dokážou nakupovat miliony uměleckých děl pro osobní investici nebo zábavu, i když jsou pod sankcemi, znamená to, že jejich podniky mají přístup do amerického finančního systému,“ uvedlo vyšetřování Senátu. Zástupci ruských společností ve vlastnictví Rotenbergů se k tomu doposud nevyjádřili.
Příležitost pro praní peněz?
Příklad bratrů Rotenbergových a mnoho dalších podrobností vyšetřování ukazuje na skutečnost, že na rozdíl od prodeje akcií nebo provádění rutinních bankovních převodů, nepodléhá prodej uměleckých předmětů prostřednictvím aukčních domů ustanovením zákona proti praní špinavých peněz. Při prodeji není potřeba dokládat totožnost kupujícího ani ověřovat, zda se nechystá prát špinavé peníze.
Senát vyzývá Kongres, aby přijal právní předpisy, které by donutily aukční domy dodržovat zákony proti praní špinavých peněz. K podobným krokům v posledních letech přistoupilo i Spojené království a Evropská unie.
Aukční domy Christie’s a Sotheby’s, které při vyšetřování plně spolupracovaly se Senátem, řekly vyšetřovatelům, že se v tomto směru spoléhají na finanční instituce, které mají zajistit integritu prostředků použitých na nákup uměleckých děl. Většina prodejů navíc probíhá daleko od veřejné kontroly, a to prostřednictvím soukromých prodejců. Veřejné dražby zajistily v loňském roce jen zhruba 42 procent tržeb.
Moskevský prodejce umění
V případě ruských oligarchů vyšetřovatelé zjistili, že většinu nákupů umění spojených s bratry Rotenbergovými pomohl uskutečnit Gregory Baltser, občan USA, který v Moskvě provozuje uměleckou společnost Baltzer. Jeho advokát obvinění z maskování obchodů ruských oligarchů odmítl.
Poté, co byla aukční síň Christie’s upozorněna na obchodní jednání se sankcionovanými subjekty, vydala prohlášení, že přijala vhodná a odpovědná opatření, která transakce s Baltserem zastaví.
V roce 2014 Baltser podepsal smlouvu s Christie’s, která mu podle vyšetřovatelů umožnila uskutečnit aukce jménem svých klientů, kterým slíbil vyprání peněz. Londýnský právník potvrdil Christie’s na konci roku 2014, že ačkoli společnost Baltzer měla mnoho ruských klientů, nedošlo k žádným transakcím, které by byly v rozporu s nedávnými sankcemi proti Rusku, uvádí zpráva.
Neposkytl však podobnou certifikaci pro následující tři roky a v roce 2018 Christie’s znovu uzavřela dohodu se společností Baltzer s tím, že po každém prodeji uměleckých předmětů musí doložit potřebné doklady.
Vyšetřovatelé novinářům řekli, že Baltser odmítl spolupracovat a nemá prý v plánu vrátit se do Spojených států. Na otázku, zda byly porušeny nějaké zákony, vyšetřovatelé uvedli, že jako občan USA musí Baltser dodržovat americké sankce.
„Společnost Baltzer může potvrdit, že ani ona, ani Gregory Baltser nikdy nezastoupili ani neobchodovali s Borisem nebo Arkadijem Rotenbergem,“ řekl právník společnosti Nixon Peabody David Vicinanzo.
Ministerstvo financí musí nyní aukčním domům a obchodníkům s uměním poskytnout instrukce, jak se vyhnout obchodování se sankcionovanými osobami. Ministerstvo dále musí shromažďovat skutečné informace o vlastnictví společností založených nebo registrovaných k podnikání v USA.
