Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tvPro Zaorálka není nárůst počtu nakažených koronavirem překvapení. Tvrdí, že ho společně s epidemiology předpokládal. Podle něj si Česko zvolilo těžší cestu, když postupně povolovalo navyšování kapacity na hromadných akcích.
„Taková čísla ještě neznamenají chybu, my jsme věděli, že si volíme těžší cestu. Angela Merkelová řekla, že žádné velké akce do konce roku nebudou, my jsme povolili akce do tisíce. Věřím, že ty akce mají velkou cenu, a nevzdával bych to,“ popsal Zaorálek.
S několikatisícovými akcemi po létě však zájemci počítat nemohou. „Je tady veliký zájem, aby se povolily větší akce, dokonce se od nás čeká, že je povolíme už třeba od září. Rád bych řekl, aby se s tím nepočítalo. Nemělo by se počítat s tím, že v září budou akce pro pět, deset tisíc lidí. Budu rád, když udržíme akce do tisíce osob,“ oznámil ministr.
Posílit koronavirem převálcovanou kulturu by mohla státní podpora, o kterou si nově mohou zažádat i komerční instituce. „Obhospodařovali jsme neziskovou sféru a příspěvkové organizace, teď se nově mohou hlásit i hudební kluby, komerční divadla, pořadatelé festivalů a podobně,“ zpřesnil Zaorálek.
„Dostáváme se k nové klientele, těm, kteří dělají kulturu komerčně. Pokud nám doloží ztráty, tak až polovinu do maxima pěti milionů jim dáme a takto jim pomůžeme přežít,“ dodal.
Ministr kultury se vyjádřil také k odvolání ředitele Národní knihovny Martina Kocandy. Kocanda řídil nejvýznamnější knihovnu v zemi od roku 2017, kdy ho jmenoval tehdejší ministr kultury Daniel Herman. Jmenování tehdy vyvolalo protesty odborářů, podle nichž neměl nový ředitel náležité odborné zkušenosti. V minulosti působil ve Vězeňské službě ČR.
„Národní knihovna není ledajaká instituce. Pro mě je otazník, proč lidé z jiné oblasti, jako je vězeňská služba, byli najednou ve vrcholných funkcích té instituce. Skoro se divím, že to prošlo,“ vysvětlil Zaorálek, který měl s bývalým ředitelem knihovny více sporů a problémů.
Potřebujeme digitalizovat.Ale jde o to, aby se IT projekty dělaly na konkrétní potřeby. Na @MinKultury i v Národní knihovně však vznikaly projekty, u kt. se člověk musel dobírat jejich účelu. Více o nich a také o důvodech odvolání generálního ředitele NK⬇️
https://t.co/Uv5IzJd9Ww
Bývalý ředitel knihovny kromě jiného zrušil rozdělané programy. „Dost mě rozzlobilo, že v případě IT programů, které se dělaly na ministerstvu kultury za více než 1,2 miliard korun z evropských peněz, se šest let marnil čas. Tak sakra, za to by měl být někdo zodpovědný,“ rozzlobil se Zaorálek. Trestní oznámení však na Kocandu nepodá, protože nemá přesné důkazy.
Podle Zaorálka exministra Hermana kultura moc nezajímala. „Ve vládě jsem tehdy také byl, ale tehdy to ve mně nevyvolalo pochyby. Nedohlédl jsem tam,“ popsal Zaorálek své tehdejší působení ve vládě jako ministr zahraničí.
„Člověk si říká, že je to jen kultura. Ale v té kultuře se dělají investice za miliardy. Mám dojem, že tohle je nakonec zajímalo víc, než samotná problematika kultury,“ doplnil.
Národní knihovna neplní svou funkci
„Je potřeba vrátit knihovnu knihovníkům,“ řekl Zaorálek, který chce vytvořit Výbor pro stavbu nové budovy Národní knihovny. Podle něj je otázkou, k čemu všemu bude sloužit, protože se nejedná pouze o postavení domu.
Národní knihovna podle něj nesplňuje základní funkce knihovny. „Klementinum je dneska schopné schraňovat pouze desetinu knih, které může umístit, aby bylo knihovnou. Tragédie dnešní knihovny je, že tam přijdete a nedostanete ani román světové literatury, ale nepůjčíte si ani poslední romány Milana Kundery,“ kritizuje ministr fakt, že knihovna většinu knih není schopná hned zapůjčit.
Chobotnice ožívá? Kaplicky předá projekt Národní knihovně, ale trvá na Letné |
Stavba nové budovy je však poměrně komplikovaná, protože potřeby knihovny se stále mění. Podle ministra není důležitý vzhled knihovny, ale funkčnost, kterou posoudí nejen architekti, ale i knihovníci.
„Pokládám za jisté, že budova je nutná. Chtěl bych ustanovit výbor, který by měl říci, co potřebujeme a jak by to mělo vypadat. Pak až to představím vládě,“ popsal vývoj případné stavby Zaorálek. V tomto výboru by měli být zástupci vlády, hlavního města, urbanisté i knihovníci.
Vedením Národní knihovny prozatím ministr pověřil dlouholetého zaměstnance knihovny Víta Richtera, který by měl „vyčistit stůl“ pro dalšího ředitele. „Chtěli bychom sestavit výběrovou komisi, která by vybrala definitivně nového ředitele,“ dodal Zaorálek, který se ke kandidátům nechce vyjadřovat.
