K dalším důvodům patří relativně pozitivní zprávy, které přicházejí z farmaceutického průmyslu. Ty uvádějí, že vakcína proti covid-19 by mohla být na světě již na přelomu letošního a příštího roku. Součástí obratu k lepšímu je i masivní doping, které formou podpory do ekonomiky pumpují jednotlivé státy a centrální banky. Podle ekonoma finanční skupiny Partners Martina Mašáta i přesto není od věci obezřetnost.
Chcete výhodně investovat. Porovnejte si nabídky na trhu. |
„Optimismus je sice fajn, ale vnitřní hodnota cen akcií či výše rizikových přirážek je věc jiná. Uvolnění restrikcí pomáhá, ale musíme si uvědomit, že plno sektorů ekonomiky je silně zasaženo a problémy nezmizí ze dne na den,“ říká Martin Mašát. Pro příklad zmiňuje cestovní ruch, pohostinství, automobilový a letecký a průmysl a nově i bankovnictví, které se podle ekonomů připravuje na silnou vlnu propouštění. A to třeba už jen kvůli tomu, že krize covid-19 ukázala, že banky jsou s to fungovat online více, než si myslely.
Jak si stály finanční trhy v květnu
I přes nejistou budoucnost finanční trhy ukazují jednoznačný obrat k lepšímu. To ukázaly i květnové hodnoty Partners index podílových fondů, které měří výkony akciových, smíšených a dluhopisových fondů.Potvrdily, že po silném dubnu, kdy akciové fondy rostly o 10 procent, si stejný trend podržely i v následující měsíc. Majetek investorů zhodnotily v průměru o čtyři procenta. Některé fondy se svou výkonností dokonce dostaly na stejné hodnoty z roku, kdy o covidu nebylo vidu ani slechu (s výjimkou Číny). Jde hlavně o fondy, které vsadily na americké akcie či technologický sektor.
„Z nejhoršího venku jsou energetické firmy, protože to vypadá, že ropnou krizi, kdy ceny ropy klesly až na minus 40 dolarů za barel máme za sebou,“ říká Martin Mašát s odkazem na uvedený graf ceny ropy WTI.
Vývoj ceny ropy WTI
Dále upozorňuje, že Partners index akciových fondů, které investují do akcií vyspělých zemí, zaznamenal od počátku roku propad o 9,0 procent. Partners index fondů, které investují do nerozvinutých zemí, ztratil dokonce 13,2 procenta. Jakkoli zní uvedená čísla katastroficky, z hlediska desetiletého investičního horizontu vypadají o poznání příznivěji. A to zejména u indexu fondů s firmami z vyspělých trhů, které přinesly investorům více jak 85 procent.
„Skvělý duben ani slibný květen nestačily vymazat březnové ztráty. Nicméně, na desetiletém horizontu se investice do akcií vyspělých zemí vyplatí více. Partners index akciových fondů dosáhl plusových 85 procent, zatímco index akcií v rámci nerozvinutých zemí skončil se ziskem 11 procent,“ upřesňuje Martin Mašát.
| Květen | Od poč.roku | 1 rok | 3 roky | 5 let | 10 let | |
|---|---|---|---|---|---|---|
| PIF-AK (38 fondů) | + 3,6 | - 9,0 | +1,8 | +3,8 | +6,1 | +85,9 |
| PIF-SPEC (16 fondů) | +2,4 | -13,2 | -4,5 | -4,7 | -3,9 | +11,1 |
Pozn.: PIF-AK: Fondy, které investující do akcií vyspělých zemí;
PIF-SPEC: Fondy, které investují do nerozvinutých zemí a volí i speciální strategie, jako jsou investice do trhů okrajových či vybraných sektorů apod.
Dluhopisové fondy v květnu vzrostly o 1 %
V květnu pokračovala enormní podpora dluhopisových trhů ze strany centrálních bank. A to buď snižováním základních úrokových sazeb, jak to udělala například Česká národní banka v ČR, tak přímým nákupem dluhopisů, jak činí americká centrální banka FED či Evropská centrální banka v eurozóně.
„Cílem centrálních bank je snížit výnosy a tím uvolnit úvěrový kanál nutný k přežití firem. Novinkou současných opatření je zacílení nákupů i na rizikovější dluhopisy, což se prozatím ještě nikdy nestalo. Reakcí byl samozřejmě růst cen dluhopisů, respektive dluhopisových fondů,“ vysvětluje ekonom.
Jeho slova potvrzuje i Partners index podílových dluhopisových fondů, které investují do bezpečných dluhopisů. Ty v květnu zrychlily růst svých cen a od počátku roku vydělaly téměř jedno procento. Ještě lépe se v květnu vedlo rizikovým dluhopisům, kterým zásah centrálních bank přišel hodně vhod a odmazaly další 3 procenta z 13procentního propadu v 1. čtvrtletí.
| Květen | Od poč. roku | 1 rok | 3 roky | 5 let | 10 let | |
| PIF-DLUH (19 fondů) | +1,3 | +0,8 | +2,2 | +0,7 | +1,1 | +18,4 |
| PIF-HY (22 fondů) | +2,5 | -5,8 | -1,8 | -1,7 | +3,3 | +35,2 |
Pozn.: PIF-DLUH: Fondy se státními a kvalitními korporátními dluhopisy;
PIF-HY: Fondy s investicemi do rizikových a spekulativních dluhopisů
Partners index smíšených fondů v květnu přidal 2 %
Pozitivní nálada u akcií a pokles výnosů (růst cen) dluhopisů v květnu pomohly i smíšeným fondům. Od počátku roku jsou však podobně jako akciové fondy pár procent v mínusu.
| Květen | Od poč. roku | 1 rok | 3 roky | 5 let | 10 let | |
| PIF-MIX(52 fondů) | +1,6 | -5,1 | -0,1 | -1,5 | -2,2 | +26,2 |
Pozn.: PIF-MIX: Podílový investiční fond, který mixuje investuje do akcií a dluhopisů zároveň
Co se bude dít dál
V souvislosti s budoucím vývojem Martin Mašát světlé zítřky nevidí. A to i přesto, že koruna posílila již o čtyř procenta a české ekonomice prospívají kroky České národní banky, která snížila základní úrokovou sazbu na 0,25 procenta. K opatrnosti nabádá zejména u investic do akcií.
„Vzhledem k nárůstu nezaměstnanosti, poklesu inflace, maloobchodních tržeb, a tedy kvůli obecnému útlumu nevěřím v rychlé zotavení typu V, protože mnoho firem i domácností začne více šetřit. Proto doporučuji být u akciových investic opatrnější. Aktuální prudká korekce cen zpět až k původním hodnotám nedává za současné situace smysl,“ říká ekonom.
Upozorňuje i na to, že vláda sice zrychlila pomoc podnikatelům a domácnostem, ale přesto volí hlavně odklady či marginální snížení daní. Rizika pak spatřuje i na dluhopisovém trhu, kde například jedna z posledních zpráv je o tom, že Evropská centrální banka prodlouží nákup dluhopisů o další půlrok a do trhu vlije v přepočtu 36 bilionů eur.
„Zcela nová vlna kvantitativního uvolňování je ještě větší než v minulosti a centrální banky tisknou peníze nejen na další, ale ještě na větší nákupy státních dluhopisů. Celý proces se blíží situaci, která je v ekonomických učebnicích vedena s vykřičníkem jako nebezpečná, tzv. monetizace dluhu. Státy se zadlužují a centrální banky jim podle potřeby tisknou peníze na jejich dluhy. Výsledkem vždy byl škodlivý nárůst inflace,“ uzavírá Martin Mašát.
