A u dobrých zpráv ještě zůstaňme. Zatímco od ledna do března globální finanční trhy zažívaly strmý pád, již v dubnu přišla změna trendu.
„Přestože z reálné ekonomiky stále přicházejí velice špatné zprávy, v dubnu americký akciový index S&P 500 posílil o 13 procent. Evropské akcie rostly o šest procent, akcie rozvíjejících se trhů potom o devět procent. Cenový nárůst zaznamenaly i dluhopisové trhy s tím, jak se centrální banky zavázaly k nákupům většího objemu vládních i korporátních dluhopisů,“ vysvětluje investiční analytik a správce fondů skupiny Partners Martin Mašát.
Důvod, proč trhy v dubnu rostly, je zřejmý. Je přirozeností finanční trhu, že trhy kolísají. To znamená, že stejně jako nemohou stále jen růst, stejně tak nemohou stále jen klesat. Podle odborníků si to již naplno uvědomují i tuzemští investoři, kteří se poučili z finanční krize v letech 2008 až 2009, a letos při krizi covid-19 nepanikařili a z fondů se ztrátami zbrkle nevystupovali.
Investoři neztratili hlavu
„Čisté zpětné odkupy v průběhu několika dní v březnu dosáhly za celý trh necelých osm miliard korun. To je výrazně méně než v krizi na přelomu roku 2008 a 2009. Na celkovém poklesu majetku pod správou se tak odprodeje podílových listů podílely jenom v menší míře, zbytek jde za tržním přeceněním,“ potvrzuje předseda Asociace pro kapitálový trh ČR (AKAT ČR) Martin Řezáč.
Pokud bychom měli jeho slova přeložit do laické řeči, tak de facto říká, že majetek ve fondech poklesl z důvodu propadu cen aktiv na burzách, ale ne tím, že by lidé prodávali své podíly zpět správcům fondů. A i když se takoví našli, bylo jich podle statistik asociace necelých 1,5 procenta.
Chcete výhodně investovat. Porovnejte si nabídky na trhu. |
A aby těch dobrých zpráv nebylo málo. Výkonná ředitelka AKATu Jana Brodani uvádí, že se mezi investory našlo i mnoho takových, kteří propad cen na finančních trzích využili k posílení svých nákupů. V praxi poslali do podílových fondů více peněz. A to zejména do fondů akciových, kde došlo k největšímu poklesu cen aktiv, a nakoupit se tedy dalo nejlevněji.
„Jakkoli největší pokles majetku zaznamenaly fondy akciové, a to o 20 miliard korun, bylo to právě u akciových fondů, kde zároveň vzrostly nové investice, kdy se investoři snažili využít zlevnění akcií,“ říká Brodani.
Jaké jsou březnové výsledky jednotlivých typů fondů
Pokud byl začátek roku ve znamení krize covid-19 a ceny aktiv na finančních trzích spadly, logicky spadl i majetek investorů v Česku nabízených podílových fondech. V těch zahraničních klesla hodnota majetku ke konci letošního března o 23 miliard korun (-11,2 %).
Domácí fondy zaznamenaly pokles hodnoty majetku o 26 miliard korun (-7,46 %). Největší pokles zaznamenaly fondy akciové o 17,14 procenta a fondy strukturované o 10,55 procenta. Naopak kvartální nárůst zaznamenaly fondy peněžního trhu (+4,77 %), fondy nemovitostní (+3,71 %), fondy smíšené (+0,57 %) a fondy dluhopisové (+0,56 %).
V tomto ohledu není podle Mašáta bez zajímavosti, že v případě akcií výrazněji propadly tituly z méně rozvinutých trhů, kam patří i Česko, než tituly z vyspělých trhů.
„Zatímco náš interní Partners index podílových akciových fondů, které investují do nerozvinutých zemí, ztratil v březnu 19,9 procenta, Partners index podílových akciových fondů, které investují do nerozvinutých zemí, ztratil 21,9 procenta,“ vysvětluje Mašát s tím, že jakkoli zní uvedená čísla hrozivě, na desetiletém investičním horizontu to už zase takový horor není.
„Zatímco Partners index podílových akciových fondů na vyspělých trzích dosáhl ke konci března plusových 59 procent, index fondů, které investují do akcií v nerozvinutých zemích, činil -7,4 procenta,“ upřesňuje s tím, že na konci dubna čísla vypadají ještě lépe.
Na vyspělých trzích je to na deseti letech růst o solidních +70 %, kde byly tahounem především americké akcie. Fondy investující na nerozvinutých trzích jsou v podstatě na svém. Duben jednoduše přidal oběma kategoriím dalších cca plus 10 %.
Fondy kvalifikovaných investorů
To, že pohled na vývoj na finančních trzích není černobílý ani v době krize covid-19, potvrzují výsledky za první čtvrtletí u v Česku nabízených fondů kvalifikovaných investorů. Z nich totiž vyplývá, že zatímco akciové a smíšené podílové fondy pro běžné investory, které de facto hlavně kopírují dění na trhu, jen klesaly, aby nyní mohly začít zase růst, objem majetku ve fondech kvalifikovaných investorů vzrostl krizi navzdory. Ne o moc, ale přece jen o jednu miliardu korun. Ze 189 miliard na 190 miliard korun. Což je pěkných plus 0,59 procenta.
Tento fakt podle odborníků znovu ukazuje na to, že i čeští kvalifikovaní, tedy velcí a poučení investoři, již tak snadno nepodlehnou panice při první krizi, která projde kolem. To znamená, že se svých zainvestovaných aktiv nezbavují, ale naopak krizi využijí k dalším nákupům.
