Ovšem první sezonu v první lize, nejvyšší české soutěži, v kynžvartském dresu ukončila ještě dříve než ostatní. Z vážných zdravotních důvodů totiž musela být hospitalizována v nemocnici v Praze Na Bulovce a naskočila až do posledního zápasu, před ukončením soutěže, s Vršovicemi.
„Její přítomností se nám otevřely některé taktické možnosti. Ovšem musíme říct, že dvoutýdenní zdravotní pauza se na každém musí podepsat, jsme u ní zvyklí na trochu vyšší standard,“ přiznal tenkrát Peter Sabadka, trenér házenkářek Sokola Lázně Kynžvart.
Jak jste přečkala dobu nouzového stavu, kdy se nebylo možno scházet?
Bylo to náročné. Bylo se s tím třeba vyrovnat. Běhala jsem venku v roušce, domácí posilovna atd. Od trenéra jsme měly pokyny, co kdy zrovna máme trénovat a jaký týden, abychom byly všechny na stejné vlně. Po měsíci a půl nastala první vlna uvolňování opatření. Těšila jsem se hodně, chybělo mi to. Je to něco jiného trénovat sám a potom v kolektivu, vidět ostatní, což vás žene k lepším výsledkům.
„Běhala jsem venku v roušce. Udělala se domácí posilovna a jiné aktivity.“ |
Ještě předtím jste byla hospitalizována v nemocnici v Praze Na Bulovce.
Jednalo se o problém z házené. Nejprve se nezdálo, že to bude tak vážné, ale nakonec jsem byla chvíli hospitalizována. Už je to v pořádku, nemá to trvalé následky.
Vzhledem k situaci vám asi bylo milejší, že se nemohlo nic dělat. Mohla jste si pořádně odpočinout.
Vhod to úplně nepřišlo. Díky hospitalizaci a nouzovému stavu jsem byla hodně dlouho bez tréninku. V úvodu nouzového stavu jsem ještě úplně nemohla nastoupit do tréninků, ale postupem času, asi po týdnu, mi to chybělo.
Už se může trénovat bez omezení, jenomže soutěž byla zrušena. Proč se tedy stále trénuje?
Byl by hrozný skok, čtyři měsíce netrénovat, do letní přípravy. Potom bychom si musely všechno oddřít během přípravy. Nyní se takto udržujeme v kondici, abychom v letní přípravě mohly rozvíjet herní věci.
Jaký je tedy aktuální plán?
Úplně nevím, jaký plán s námi nyní trenéři mají. Myslím ale, že do konce června bychom mohli trénovat. Červenec by mohlo být volno a v srpnu začne letní příprava.
V předčasně ukončené sezoně skončil Sokol Lázně Kynžvart na čtvrtém místě.
Vnímala jsem sezonu pozitivně a byla strašně ráda, protože myslím, že jsme předčily očekávání. S holkama jsme se sehrály, všechny si sedly a překvapily.
Upřímně, na začátku sezony jste věřila v takový průběh?
Věřila. Když jsem viděla tréninky, jak se postupně sehráváme a jaké máme kvalitní hráčky, rozhodně jsem nemyslela, že bychom byly v soutěži pouze do počtu.
I přesto, že jste vesměs nevěděly do čeho jdete.
Na některé soupeře jsme se dívaly, nepodceňovaly je, ale nevěřily, že bychom prohrávaly. Pravdou je, že jsme kolikrát překvapily samy sebe.
„Chtěla bych být novinářka. Zajímá mě to a baví. Zaměření se ještě rozhoduji.“ |
Jaký je váš házenkářský životopis?
Začínala jsem v šesti letech v Praze na Astře. Samozřejmě ze začátku byly i jiné alternativy jako gymnastika, ale jelikož se maminka dlouho věnovala házené, tak nás se sestrou k ní táhla.
A následná kariéra?
Vychována jsem byla v Praze na Zahradním městě na Astře. Potom se na chvíli spojila Astra s Hájemi a hrála jsem za oba. Ve druháku na střední jsem přestoupila do Mostu, kde jsem byla tři roky. Zahrála jsem si zde i se ženami MOL Ligu. Po střední škole jsem odešla do Kynžvartu.
Proč zrovna Lázně Kynžvart, nový klub na mapě?
V Mostě se ukázalo, že tam mají dost levaček a neměla bych tolik možností hrát. Já hrát chtěla a přišla nabídka od pana Königa, pozn. předseda Sokola Lázně Kynžvart, další pobídkou bylo, že sem odcházel i pan Sabadka, který mě trénoval v Mostě. Je to kvalitní trenér, který má co předat házenkářkám. Další skvělé zjištění bylo, že zde bude i Barbora Tesařová, s níž jsem hrála v Mostě. Musím ale říci, že holky v Kynžvartu jsou strašně hodné, že mě moc hezky vzaly mezi sebe a že si výborně rozumíme.
Do Lázní Kynžvart dojíždíte?
Ano, studuji vysokou školu v Praze. Je to náročné, cesta daleká, ale zvládnout se to dá. Šlo to minulou sezonu a teď to půjde také, doufám, že to všichni zvládneme ve zdraví.
Jakou školu?
Studuji vyšší odbornou školu publicistiky. Ještě dva roky, jeden už mám za sebou. Teď si vybírám zaměření, chtěla bych být novinářka, zajímá mě to a baví.
Stihla jste už poznat Lázně Kynžvart?
U zámku jsem se byla podívat a také byla s holkama v Mariánských Lázních, provedly mě.
