Edmund Husserl se narodil v domě číslo 15 na rohu prostějovských ulic Křížkovského a Lutinovova, dříve Nadační a Na náspu, který stával v místech, kde je dnes parkoviště u finančního úřadu v centru města.
Světoznámý filozof a zakladatel fenomenologie tady přišel na svět 8. dubna 1859, zemřel pak 27. dubna 1938 ve Freiburgu.
V Prostějově se v dubnu měla uskutečnit například prestižní mezinárodní konference a křest speciálního vydání uznávané tuzemské revue Kritika & Kontext věnované právě Husserlovi.
Radnice také připravila odhalení pamětní desky v místech, kde stával filozofův rodný dům, a prostějovské muzeum zahájilo výroční výstavu. Pak ale přišla pandemie.
„Mezinárodní konference proto musela být ve svém původním termínu zrušena a nyní se bude jednat o tom, zda by nemohla proběhnout například v příštím roce. Pokud jde o pamětní desku, rada města již schválila všechny náležitosti, bohužel odhalení se mělo uskutečnit v rámci konference, takže se teď hledá jiný vhodný termín,“ sdělila mluvčí prostějovské radnice Jana Gáborová.
Rodný dům zmizel tak jako většina židovského ghetta
Pamětní deska s nápisem v češtině a v němčině, což byl Husserlův jazyk, s jeho portrétem bude viset na budově finančního úřadu v těsné blízkosti dnešního parkoviště, kde Husserlův rodný dům stával.
„Ten však, stejně jako většina židovského ghetta, už zmizel, ale konkrétní místo známe a podle mne dává smysl umístit tam artefakt, který by Husserla připomínal,“ řekl sochař Miloš Karásek, jenž pamětní desku vytvořil.
Samotná výstava o Husserlovi v prostějovském muzeu přitom sice začala již na začátku března, ale trvala jenom pár dní.
„V rámci mezinárodní konference měla proběhnout větší komentovaná prohlídka. Regulérní termín ukončení výstavy je v květnu. Veřejnosti by tak byla přístupná pouze týden,“ dodala prostějovská mluvčí Gáborová.
Muzeum hledá cestu, jak výstavu prodloužit
Muzeum proto již oznámilo, že hledá cestu, jak výstavu prodloužit, aby poté, až se uvolní restrikce, mohla trvat celou původně plánovanou dobu, tedy měsíc a půl.
„Nyní o tom jednáme,“ řekla ředitelka Muzea a galerie v Prostějově Soňa Provazová.
Podle náměstkyně prostějovského primátora Aleny Raškové si někteří účastníci odložené mezinárodní konference pokládali za čest, že byli do Prostějova, rodného města tak významného filozofa, pozváni.
„V České republice je Prostějov spojený s OP a s Wolkerem, ve světě je však naše město spojené především s Husserlem,“ porovnala.
Dlouhá léta byl ovšem Husserl v České republice prakticky neznámý. Minulý režim fenomenologii označil za buržoazní pavědu, jeho knihy nevycházely. Přesto existovali badatelé a vědci, kteří převratné Husserlovy myšlenky studovali a pátrali po jeho osudech.
Patřili mezi ně například filozof Jan Patočka, mluvčí Charty 77, jehož komunistický režim utýral k smrti, historik Jan Kühndel, bibliofil Josef Glivický či vedoucí prostějovského archivu Ludmila Grůzová.
Husserlova díla včetně významné monografie Ivana Blechy začala vycházet až po roce 1989. Konaly se husserlovské konference a Husserl získal i své místo v muzejní expozici v prostějovském Špalíčku.
