Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tv„Záchranná opatření proti šíření koronaviru v Rusku přijali ve chvíli, kdy měli zhruba 200 potvrzených případů nákazy,“ uvádí analytička. „Tedy ještě ne v době, kdy by měli raketový nárůst nemocných. Stejně jako západní státy i Rusko pandemii podcenilo. Jeho zdravotnictví má navíc výrazné slabiny a bylo podfinancované.“
Moskevský starosta posiluje vliv
„Vladimir Putin hraje roli muže v pozadí,“ říká Salminen. „Neúčastní se konkrétního rozhodování, řešení situace. Tam to spadá přímo na vládu a premiéra Michaila Mišustina. Navíc výrazně vzrostla role moskevského starosty Sergeje Sobjanina. Ten důvod je jasný. Epicentrem pandemie v Rusku je právě Moskva, kde žije více než polovina nakažených občanů.“
Analytička si nemyslí, že by si v osobě Sobjanina Vladimir Putin hledal svého nástupce. „Jeho role v ruské hierarchii je významná už nyní. Moskva je ekonomickým centrem, patří mezi nejvlivnější části Ruska. Zajímavé ale je, že vzestup role moskevského starosty vyvolal třenice mezi ním a premiérem Mišustinem. A posílení Sobjaninova vlivu negativně vnímají také zástupci regionálních vlád.“
Prezident Putin hraje podle Salminen hlavně roli koordinátora. „V poslední době měl čtyři projevy k národu, což je velká frekvence. Oznamuje důležitá opatření, ale řízení deleguje na jiné. Pryč je doba ručního řízení, kdy Putin někam přijel a udělal tam pořádek. Svou roli vidí už jinde. Uvědomuje si, že prezidentská role nezahrnuje řešení praktických problémů, to nechává na jiných.“
Je Putin nakažený?
„Druhá věc, která hraje významnou roli, je skutečnost, že Putin je ve věku, kdy patří do rizikové skupiny,“ míní specialistka na Rusko. „Je mu 67 let. Nikdo, ani on sám, nechce riskovat jeho život. Nechtějí, aby se při osobním řízení situace sám nakazil.“
Putin kvůli koronaviru zrušil oslavy konce války, přehlídka se odkládá |
„Prezident je teď v izolaci,“ navazuje Salminen. „Ta začala tím, že se setkal s vedoucím lékařem komunálky, nově otevřené infekční nemocnice v Moskvě. S ním si potřásl rukou a tento lékař byl následně pozitivně testován na koronavirus.“
„Součástí ruské politické kultury a vlastně celého systému, který spočívá na autoritě jednoho člověka, je to, že se ihned poté začaly objevovat všemožné spekulace o prezidentově zdraví. Veřejnost se bavila o tom, že se Putin mohl nakazit.“
„Ale podle toho, jak často se následně objevoval v televizi, jak komunikuje s gubernátory, jak se snaží vyjadřovat k aktuálnímu dění, zatím to nevypadá, že by on sám onemocněl,“ myslí si analytička.
Ruské regiony se bouří
„Moskva je centrem nákazy, ale pak jsou v Rusku regiony, kde je oficiálně třeba jen pět nemocných,“ pokračuje Salminen. „A kdybychom tomu číslu nevěřili a znásobili ho třeba dvaceti, aby nám vyšlo reálné číslo, tak ten počet je stále velmi malý.“
Nechávají umřít vlastní lidi a zásobují jiné. Ruští lékaři už nechtějí mlčet |
„Takže teď v těchto regionech lidé dokonce demonstrují proti karanténě, protože tím přicházejí o příjmy, stát reaguje pomalu a občané se ocitají v nejistotě.“
Demonstrace proběhla podle specialistky na Rusko třeba ve Vladikavkazu. „Musela ji rozhánět bezpečnost. A požadavek těch demonstrantů byl jasný: Buď vyhlásíte výjimečný stav, nebo zrušíte karanténu. Lidé jsou nespokojení.“
O rozpadu Ruska bych zatím nespekulovala
V Rusku dochází během pandemie při rozhodování o ochraně lidí k výrazné decentralizaci. Regiony totiž reagují na nemoc různě. Na první pohled to připomíná praxi doby decentralizace v 90. letech, které se mimo jiné přezdívalo „přehlídka suverenity“.
Rozhodnutí a kroky jednotlivých regionů se podle analytičky od sebe značně liší: zahrnují jak uzavírání regionálních hranic, tak posílení rétoriky místního vlastenectví, která vidí zdroj a viníka nákazy mimo hranice regionu. Některé regiony se uzavřely, jiné zakázaly prodej alkoholu, omezily veřejnou dopravu.
„Kreml umožnil gubernátorům větší míru autonomie,“ rozebírá situaci Salminen. „Kdyby se po celém Rusku zavedla podobně přísná opatření jako v zamořené Moskvě, tak by to nefungovalo. V některých regionech je počet nakažených opravdu minimální.“
„Na druhou stranu, regiony na tohle množství autonomie nejsou zvyklé. Dosud dostávaly návody z centra a ty plní. A teď najednou jim Kreml řekl: Situaci řešte podle sebe, ale nesete za to samozřejmě plnou odpovědnost.“
Čečensko uzavřelo hranice s Ruskem
„Specifická situace je v Čečensku,“ varuje Salminen. „Došlo ke konfliktu mezi místní vládou v čele s Ramzanem Kadyrovem a centrem. Ten si ve svém regionu dělal, co chtěl. Dokonce uzavřel hranice a Čečensko izoloval.“
Za přenos nákazy smrt, razí Kadyrov. Dříve doporučoval vodu s citronem |
„O to se pokusily i některé další regiony. Ale v tu chvíli Kreml zasáhl a podobnou praxi zakázal. Sice je možné obhajovat tato opatření jako sanitární kordon, ale v tom by měla být spíš postižená Moskva a ne regiony, kde nákaza tak silně nepropukla.“
„Čečensko je specifické. Je to pozůstatek starého konfliktu a Ramzan Kadyrov tam má speciální postavení. Dokonce zakázal noční vycházení a přijal i další opatření,“ dodává analytička s tím, že ale nepředpokládá, že Čečensko a jiné regiony měly tendenci v dohledné době opustit Ruskou federaci.
Slabina? Ruské zdravotnictví je podfinancované
Ruské zdravotnictví má podle Veroniky Sušové-Salminen celou řadu slabin, ale i silnější místa. „Docházelo tam od 90. let k reformám, které známe z celé řady bývalých zemí východní Evropy. Tedy: optimalizace, privatizace, nárůst nerovnosti k přístupu ve zdravotnictví. To se ještě dramatičtěji ukazuje v regionech, kde je dostupnost péče velmi problematická.“
„Zatímco počet nemocných po rozpadu Sovětského svazu rostl, klesal na druhé straně počet lůžek a docházelo k omezování péče. Zatímco na armádu, zbrojení a bezpečnostní aparát šlo v roce 2019 z rozpočtu 27 procent, na zdravotnictví jen 0,67%. Takže zdravotnictví se jen nějak udržovalo, ale postrádalo investice, které byly zapotřebí.“
„Jistě že i v Rusku najdete vynikající nemocnice, které jsou dobře vybavené,“ tvrdí analytička. „Ale velká část z nich je na tom špatně. Vyskytuje se tam obrovské množství nerovností a při takto závažné krizi se to musí zákonitě projevit.“
Nedostatek ventilátorů a staří lékaři
„Myslím si, že intenzivních lůžek v Rusku nemají dostatek. Ale zatím nejsou k vidění záběry, které známe z Itálie nebo Španělska, kde došlo k zásadnímu přehlcení systému. Víme ale, že je v Rusku nedostatek plicních ventilátorů a chybí jim základní zdravotnické vybavení, tedy individuální ochrana pro zdravotníky.“
Rusko ale má podle analytičky dostatek zdravotníků. „I z pohledu údajů OECD je to číslo v Rusku docela slušné. Ale i Kreml a vláda přiznávají, že nemají dostatečné množství respirátorů, roušek a ochranných oděvů. Navíc lékařský personál je relativně starý a tím je mnohem více ohrožený touto nemocí. Což může být velký problém.“
„Jsou známé projevy Vladimira Putina z let 2013 a 2014, kdy hovořil o tom, že je třeba více privatizovat zdravotnictví. V posledních letech nebylo zdravotnictví prioritou. Napřed proto, že na něj nebyly peníze, a následně proto, že se kladl důraz na armádu a bezpečnost.“
V roce 2018 po znovuzvolení Vladimira Putina do funkce prezidenta byly podle Salminen oznámeny nové priority pro Rusko. „Vláda oznámila snižování rozpočtu na silové rezorty a pandemie koronaviru to může ještě podpořit a možná i urychlit.“
„Prezident tehdy prohlásil: My jsme se vyzbrojili, modernizovali jsme armádu, byla to naše priorita a teď musíme peníze nasměrovat do dalšího rozvoje společnosti. Podle mě teď Rusko využije situaci. V rámci vyhlášených dvanácti nových vládních projektů je započítané i zdravotnictví. Takže se dají očekávat i v souvislosti s epidemií nové investice do tohoto rezortu. Vláda si totiž začíná uvědomovat, že je to i z hlediska bezpečnosti důležitá položka.“
Pomoc vlády občanům nestačí
Pomoc vlády občanům není moc koordinovaná a v opatření existují podle Salminen rezervy. „Kreml nevyhlásil výjimečný stav. Kdyby to udělal, musel by stát kompenzovat občanům a firmám z právního hlediska úplně všechno. Proto byla vyhlášena pouze samoizolace, která v jednotlivých regionech funguje odlišně.“
„Vláda vyhlásila nejprve nepracovní týden, pak nepracovní měsíc a s tím slíbila kompenzace. Ale tyto kompenzace necílí na všechny stejně. Ve státní sféře dostáváte plat a nic tak hrozného se neděje, můžete být doma nebo z domova pracujete. Ale pokud jste podnikatelé a žijete v regionu s karanténou, třeba v Moskvě, tak vám vypadává příjem.“
Vláda ale podle analytičky zatím přišla jen s odklady hypoték a půjček, s bezúročnou bankovní půjčkou pro podnikatele na platy. „Ale ne všechny banky to plní. Dále přišla s jednorázovou pomocí v nezaměstnanosti. Je to asi v přepočtu něco málo přes čtyři tisíce korun, což je směšná částka.“
„Pak se tam platí lidem v karanténě nemocenská, nesmějí se vyhlašovat exekuce kvůli nemožnosti platit nájmy a další položky, ale s plošnější pomocí vláda zatím nepřišla. Podle nejnovějších průzkumů až 16 procent lidí pociťuje výrazný výpadek příjmu, dalších 19 procent malý výpadek, ale 36 procent občanů tvrdí, že s příjmy nevydrží déle než měsíc. V tomto ohledu vláda vyčkává a může to být výrazný problém. Pak se není možné lidem divit, že jdou demonstrovat a požadují jasnější pomoc,“ uzavírá Veronika Sušová-Salminen.
