Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tvČeské zdravotnictví podle Davida Feltla soustředilo během pandemie koronaviru veškerou svou energii do boje s koronavirem. To omezilo zbylou péči ve zdravotnictví. „Až čas ukáže, jak velké problémy to zdravotní péči způsobilo,“ říká šéf VFN.
Za šest měsíců budeme moudřejší
„Napoví to nejbližší půlrok. Nerad bych, aby to vyznělo cynicky, ale zjistí se, co z toho útlumu byla péče, která je zbytná, která se neprojevila na zhoršení stavu naší populace, a která je naopak nezbytná, ale odložená, tedy že se na zdravotním stavu negativně projeví.“
„Uvedu vám konkrétní příklad: screening karcinomu prsu, tedy mamografie,“ navazuje ředitel nemocnice, sám profesor onkologie. „Ty se během pandemie extrémně omezily. Je to logické, jde o odložitelnou preventivní péči. Takže to se provádělo minimálně. A během následujících měsíců zjistíme, zda se nezačnou vyskytovat pokročilejší stádia rakoviny prsu.“
„Pokud tomu tak bude, tak si musíme si říct, že to je špatné, a potvrdíme, že mamografický screening měl obrovský smysl. A pokud k negativnímu scénáři naopak nedojde, tak si budeme muset klást otázku, zda naopak nezpřísnit kritéria nebo nezvolnit.“
„Podle mě to bude velmi individuální,“ odpovídá si sám Feltl. „Jsou pacienti, kde dva měsíce neznamenají vůbec nic. A jsou naopak pacienti, kde jediný měsíc znamená hranici mezi vyléčením a nevyléčením. Takže na případu jednoho pacienta vám to umím říct, ale na vzorku celé české populace ne. To bych si hrál na jasnovidce.“
Podle Feltla platí tato úvaha napříč celou medicínou. „Když si vezmeme třeba chronické střevní záněty, Crohnovu nemoc, tam když se o pacienty nepečuje nebo když se zanedbá péče, tak mohou nastat závažné komplikace. Tedy posuňme to – může jít při odkladu péče o život.“
„Nechci strašit, ale taková je realita. Třeba u diabetiků, chronických srdečních selhání, ale i jinde, si můžete říct, že týden vydržíte. Ale dva měsíce, to už je hranice mezi komplikací a nekomplikací.“
Dá se skluz dohnat?
„My pracujeme na modelu, který by nám měl říct, co jsme a co nejsme schopni dohnat,“ zamýšlí se ředitel. „U vysloveně plánovaných záležitostí to půjde snadno. My nemáme ortopedii, ale třeba u endoprotéz kyčelního kloubu je pořadník na dva roky, a tam si můžete říct, že buďto prodloužíte čekací dobu, nebo navýšíte operativu. Pojišťovny to následně zaplatí, vy budete operovat od rána do večera a do roka to doženete.“
Průzkum mezi onkologickými pacienty Jak dostupná byla onkologická léčba během koronavirové krize a co pacienti nejvíce potřebovali, zjišťuje organizace Hlas onkologických pacientů. Své odpovědi můžete poskytnout zde. |
„Ale u vleklých interních chorob, tam se až zpětně uvidí, zda ten blackout chronické péče pacientům ublížil, nebo ne,“ míní Feltl. „Přál bych si, aby to tak nebylo, ale obávám se, že to bude naopak.“
„My jsme velká nemocnice. U nás kvůli pandemii nepřišly na kontroly tisíce pacientů,“ tvrdí šéf VFN. Napříč republikou to pak bude ještě mnohonásobně více. „Opravdu bych byl nerad, aby to vypadalo jako panika. Já jen suše konstatuji fakta.“
„Nemocnice během pandemie fungovala na třicet procent. Ale na druhou stranu chci ujistit, že urgentní péče byla samozřejmě zachována. Ale opakuji, následky útlumu péče třeba u sceeningu rakoviny prsu, u diabetiků nebo chronických srdečních selhání budeme zjišťovat v následujících šesti měsících.“
Návrat do normálu ve třech fázích
Návrat do normálu bude podle Feltla vypadat na různých pracovištích individuálně. „Máme 43 klinik a každá si to řeší po svém. V to mám plnou důvěru. Někde kliniky obvolávají pacienty a zvou si je na vyšetření. Jinde to nechávají na nemocných, jak se sami ozvou. Někde máme online objednávání.“
David Feltl si myslí, že plán obnovení plného provozu začne už 4. května. „To otevíráme nemocnici téměř naplno s jedním velkým ‚ale‘, a to je nějaká malá covidová kapacita na každé klinice. Takže od té chvíle nabídneme péči na nějakých devadesát procent.“
„Prvního července by měl začít prázdninový provoz, ale my se pokoušíme situaci modelovat tak, abychom mohli fungovat ve větším provozu, abychom alespoň něco dohnali. No a od 1. září máme ambici pracovat na sto procent se vším všudy. A já doufám, že pandemie do té doby už vyhasne.“
O experimentální léčbě rozhodují specialisté
V tuhle chvíli se podle Feltla léčí ve VFN čtrnáct pozitivních pacientů s covid-19. „Máme i kolem patnácti podezřelých, kdy mají nějaké příznaky a čekáme na výsledek testů. Ve vážném stavu jsou tři pacienti na umělé plicní ventilaci.“
„O experimentální léčbě remdesivirem nebo favipiravirem u nás rozhodují čistě odborná kritéria. To je na odbornících z anesteziologie, resuscitace a plicního lékařství. Existují indikační kritéria a těch se držíme. My jako vedení nemocnice jsme zařídili, aby léky byly k dispozici, ale o indikaci rozhodují čistě specialisté.“
Podle Feltla mají o léky pacienti zájem. „Jde o experimentální léčbu, ale je prokázané, že je bezpečná, a víme, jaké má vedlejší účinky, a doufáme, že má i léčebné účinky. A pacienti jsou tomu nakloněni. Zatím jsem neslyšel, aby někdo řekl, že to nechce.“
Oddlužení nás zbaví koule na noze
Vláda v pondělí schválila oddlužení šesti velkých státních nemocnic v Praze a Brně. Je mezi nimi i Všeobecná fakultní nemocnice. Původně ministerstvo zdravotnictví navrhovalo částku 7,7 miliardy korun, ale vláda podporu snížila na 6,6 miliardy.
„Zatím ještě nemáme k dispozici písemný dokument, který by potvrzoval, kolik přesně bychom měli dostat. Ale zprostředkované informace hovoří o tom, že bychom měli dostat 1,3 miliardy korun,“ dodává ředitel VFN.
„Vyřeší to smazání stávajících dluhů, tedy že pošleme peníze dodavatelům, kterým jsme měli zaplatit. Náš dluh byl ve výší 1,3 miliardy korun, takže získané peníze by to měly plně pokrýt a měli bychom být čistí.“
„Jinak v současném provozním módu už jsme na vyrovnaném, případně přebytkovém hospodaření. Takže ta pomoc, to je odstranění jakési koule na noze, kterou si táhneme z minulosti, ale nejde o nalití peněz do černé díry, které se ztratí a za dva roky budeme tam, kde jsme byli,“ vysvětluje ředitel.
„Koronavirová krize se financování naší nemocnice vůbec nedotkla. Zatím nám chodí zálohy v nezměněné výši od zdravotních pojišťoven. Teď bude záležet, jak se s pojišťovnami dohodneme na letošní rok. Protože zálohu na péči sice dostaneme, ale péči nenaplníme, protože nemocnice byla utlumena.“
Slíbené odměny vyplácíme
Odměny pro takzvané covidové pracovníky už vedení nemocnice zajistilo. „Vyplatili jsme je teď v dubnu za březen a další odměny chystáme za duben v následující výplatě. Ale možná je to trochu nefér vůči lidem, kteří během pandemie třeba dál operovali například rakovinu, případně ji léčili. A to se týká i dalších nemocí. A ti odměny nedostali. Od května už chystáme běžný provoz, to už bude bez speciálních odměn pro ty, kteří léčili pacienty s koronavirem. Odměny za květen tedy rozprostřeme do celého provozu.“
Během pandemie se podle Feltla koronavirem nakazilo do třiceti pracovníků nemocnice. „To byl v určitých úsecích, hlavně co se týče karantény, nárazový problém. Ale my jsme velká nemocnice, máme přes šest tisíc zaměstnanců, takže jsme vykrytí výpadku těchto lidí zvládli. Na druhou stranu provoz nemocnice byl výrazně omezený, takže jsme to mohli zvládnout.“
„Nemyslím si, že by koronavirová pandemie něco zásadního na českém zdravotnictví změnila. Nerad bych, aby nastala nějaká revoluce, aby se něco radikálně změnilo. Ale nejen podle mě koronakrize prokázala, že české zdravotnictví to zvládlo.“
„Vidíme to všichni v přímém přenosu. Můžeme si navzájem vyčítat tisíce věcí od distribuce pomůcek až po testovací kapacity. Ale když se podíváme na celou situaci s odstupem, tak musím konstatovat, že jsme to zvládli naprosto excelentně,“ uzavírá David Feltl.
