Polský ministr financí Tadeusz Kościński

Polský ministr financí Tadeusz Kościński | foto: Profimedia.cz

Kde vzít peníze na uzdravení EU: Polsko chce zdanit cizí síly na trhu

  • 131
Daňové ráje, technologičtí giganti nebo levný dovoz ze zemí s lehkovážnou klimatickou politikou - na ně nyní ukazuje prst polského ministra financí Tadeusze Kościńskeho. Ten navrhuje evropským lídrům, kteří chtějí stanovit unijní rozpočet s ohledem na pandemii, aby zavedli nové daně právě na výše jmenované aktéry trhu.

Lídři Evropské unie od úterý jednají o novém rozpočtu na období let 2021 - 2027. Ačkoliv zatím k žádnému finálnímu rozhodnutí nedošlo, jeden z nich už má ohledně financování celkem jasno.

Podle polského ministra financí Tadeusze Kościńskeho je prioritou číslo jedna neuškodit dílčím ekonomikám unie. EU by podle něj měla získat nové pravomoci v oblasti zvyšování daní a omezování daňových rájů. Tím by mohla zmírnit hospodářské škody, které pandemie koronaviru způsobila a způsobí.

Ve hře o nový rozpočet je schválený návrh Francie vytvořit balíček ve výši 500 miliard eur. Za podobné návrhy je Polsko nejspíš rádo, je totiž jedním z hlavních příjemců evropských dotací. Nicméně Kośziński trvá na tom, aby se záchranné balíčky financovaly prostřednictvím zcela nových prostředků, namísto přerozdělování již stávajících plánů výdajů EU.

Koronavirus ve světě

Indický lékař měří teplotu matce s dítětem v rezidenční čtvrti v Novém Dillí....
Egyptské pyramidy v Gíze se vzkazem „zůstaň doma“. (18. dubna 2020)
Zaměstnanci specializované firmy rozstřikují dezinfekční prostředek na...

„EU bude potřebovat nové zdroje peněz pro svůj další rozpočet. Doufám, že finance lze získat i z jiných zdrojů než ze současných rozpočtů členských států,“ uvedl Kościński pro The Financial Times. „Na místě jsou daně, které zasáhnou jiné než unijní ekonomiky.“

Kośziński říká, že pokud unie hledá peníze, měla by zakleknout na daňové ráje. Na začátku dubna se Polsko rozhodlo, že finanční prostředky na záchranu podnikání poskytne jenom těm firmám, které v zemi platí daně. K podobnému kroku se uchýlilo i Dánsko. Společnosti registrované v daňových rájích tak od dánské vlády žádnou finanční pomoc nedostanou, píše Independent

Peníze proudí pryč

Dalším možným zdrojem financí jsou podle polského ministra financí digitální daně, které by se týkaly evropského kapitálu technologických gigantů jako je Google nebo Amazon. Podle stávajícího plánu by do Česka měla dorazit digitální daň v červenci tohoto roku.

„Je absolutně směšné, že se snažíme najít co nejvíc financí, abychom vzkřísili naše ekonomiky, a přitom spoustu peněz proudí z Evropské unie do Spojených států,“ uvedl polský ministr financí ve chvíli, kdy mluvil právě o technologických gigantech.

Peníze z EU vysychají. Odnesou to vlaky, bez dotací se nakupují málokdy

Kośzińský dále navrhuje urychleně zavést hraniční daň z uhlíku, které měla vejít v platnost v roce 2021. Jejím cílem má být ochrana evropských výrobců oceli a dalších energeticky náročných průmyslových odvětví před levnějším dovozem ze zemí s méně přísnou klimatickou politikou, píše Reuters.

Je možné, že se názory Kościńskeho nesetkají s pozitivním ohlasem. Posílení pravomocí EU z hlediska nastavování a vybírání daní je pro mnoho členských států ošemetným tématem. Většinou si totiž pečlivě hlídají svou úlohu kontroly daňových příjmů.

Před pandemií nebyly kompromisy v kurzu

Co se týče pandemie koronaviru patří Polsko k těm méně zasaženým zemím. Ve čtvrtek mělo 10 346 případů a 435 úmrtí. Tamní ministr financí předpokládá, že polský hrubý domácí produkt, který v roce 2019 rostl o čtyři procenta, letos klesne až o 4,5 procenta. Situace se podle něj ale může ještě změnit. 

Ačkoliv polská vláda představila řadu iniciativ na ochranu pracovních míst a podporu podnikání, podle Kośzińskeho je ekonomické uzdravení státu závislé na Evropské unii jako celku. „Jsme velkou zemí, s velkou populací a velkým trhem. Ale jsme též hodně závislí na logistických řetězcích a na tom, co se děje kolem nás,“ uvedl.

O rozpočtu EU na období let 2021 - 2027 diskutovali lídři už před pandemií. Summit však provázely zásadní spory mezi členskými státy. Otázkou zůstává, zdali evropští lídři budou schopni dojít ke kompromisu, pokud to v době před koronavirem nedokázali.