Zaměstnavatel, který pro takové zaměstnance nemá dostatek práce, je kvůli tomu nemusí propustit. Smysl má takové opatření ve chvíli, kdy se dá očekávat, že krize je dočasná a po jejím odeznění se výroba znovu rozběhne.
Stát tak sice musí vynaložit peníze na mzdovou kompenzaci, zároveň však ušetří na podpoře v nezaměstnanosti. Firmy pak nepřichází o kvalifikované zaměstnance a po zlepšení situace na trhu se mohou snáze vrátit na předkrizovou úroveň.
„Cílem je, aby kvůli současné situaci nikdo nepřišel o práci,“ shrnula smysl kurzarbeitu ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová.
Příspěvek státu na mzdy je součástí programu ministerstva práce pod názvem Antivirus. Ten vláda postupně upravovala. Nejprve obsahoval pět stupňů podpory, nakonec je ale ministerstvo práce „smrsklo“ do dvou.
Režim A
- v případě karantény pobírá zaměstnanec náhradu mzdy 60 % průměrného redukovaného výdělku
- v případě uzavření provozu nařízením vlády pobírá zaměstnanec náhradu 100 % mzdy
Příspěvek zaměstnavatelům činí 80 % z vyplacená náhrady mzdy včetně odvodů, maximálně však do výše 39 000 korun.
Režim B
- Překážky v práci na straně zaměstnavatele z důvodu nařízení karantény či péče o dítě u významné části zaměstnanců (30 % a více) – zaměstnanec pobírá náhradu mzdy 100 % průměrného výdělku
- Omezení dostupnosti vstupů (surovin, výrobků, služeb) nezbytných k činnosti - zaměstnanec pobírá náhradu mzdy 80 % průměrného výdělku
- Omezení poptávky po službách, výrobcích a jiných produktech firmy - zaměstnanec pobírá náhradu mzdy 60 % průměrného výdělku
Příspěvek zaměstnavatelům činí 60 % z vyplacené náhrady mzdy včetně odvodů, maximálně však do výše 29 000 korun.
Další informace k programu Antivirus zveřejňuje ministerstvo práce a sociálních věcí na svých webových stránkách.
