Česká národní banka v pondělí mimořádně snížila sazby, aby v boji s koronavirem podpořila ekonomiku. Je to dostatečné? Nebude třeba srazit úroky až k nule, jako během finanční krize?
Úrokové sazby je potřeba dále snížit. Jestli až na nulu, to teď nevím, nebudu střílet od boku. Pozor ale, stejně rychle jako jsme teď po „pravém háku virem“ drsně spadli na zem, pak po nalezení účinné vakcíny zase porosteme.
Ještě na začátku února jste kvůli vysoké inflaci sazby zvyšovali. Teď už se rychlého růstu cen bát nemusíme?
Inflace je peněžní jev. Peníze se teď budou otáčet méně, půjde to postupně proti inflaci, dokud vir neknockoutujeme.
Koruna je vůči euru nejslabší za pět let, překročila hranici 27,50 |
Ale co oslabená koruna? Nedostaneme se do pasti poklesu ekonomiky a současně růstu cen?
Ne. Slabší kurz sice zdražuje dovoz, ale podporuje poptávku po domácí výrobě a nakopává exportéry z krize. Kurz teď výrazně oslabil i proto, že v minulosti ČNB intervenovala a teď se prodávaly pozice z té doby. Nepleťme se do kurzu, je to tržní veličina.
Bývalý guvernér Miroslav Singer říká, že by ČNB měla začít prodávat devizové rezervy. Ve chvíli, kdy se kurz vrátil nad hranici 27 korun za euro, je k tomu příhodná situace. Má to smysl?
Kolegu Singera respektuji, ale můj přistup je jiný, než se tady kdy dělal. Chci rezervy, majetek zhodnocovat dlouhodobě. A ne se ho teď rychle zbavit. Byť se ziskem.
Co tedy může ČNB ještě udělat, aby ekonomiku podpořila?
Díky investicím devizových rezerv byla ČNB loni v zisku kolem šedesáti miliard korun. Přesné číslo bude zveřejněno. Z minulého období máme neuhrazenou ztrátu ve výši 187 miliard. V jakékoliv jiné situaci bychom roční zisk dali na částečné umazání ztráty z předchozích období. Ale teď jsme ve válce s virem. Navrhuji proto buď pro Česko něco nakoupit anebo třeba polovinu, tedy asi 30 miliard, mimořádně odvést do státního rozpočtu.
ČNB spěchá ekonomice na pomoc. Snížila úroky a je připravená pokračovat |
Je možné to udělat beze změn zákonů? Neporuší se tím pravidlo nezávislosti ČNB?
Nakoupit můžeme, rozhoduje Bankovní rada. Odvést do rozpočtu podle mě také - viz zákon o ČNB, paragraf 47, odstavec dva. Podmínka je, aby to opět schválila Bankovní rada plus to mít na papíře od právníků, že neporušuji péči řádného hospodáře, když má banka ztráty z minulosti.
Myslím ale, že když by se chtělo, šlo by to. Nejde o žádné ohrožení nezávislosti. Rada to buď schválí, nebo neschválí. V případě odvodu do rozpočtu by využití peněz bylo zcela na vládě. Mohla by je dát třeba na nákup vakcíny pro nemocné, až bude. Anebo tu vakcínu můžeme rovnou koupit my…vše je na dohodě.
A nebudou ČNB ty peníze chybět?
Nebudou. V ČNB máme 130 miliard eur (tedy zhruba 3,5 bilionu korun) devizových rezerv. Klíč je v tom tento majetek neprodávat, ale zhodnocovat, investovat. Pak dlouhodobě můžeme inkasovat úroky a dividendy. Někdy bude investičně dobrý rok jako loni, někdy zlý. Ale při správné strategii budeme dlouhodobě vydělávat.
A je to vůbec v současné situaci možné? Neskončí letos vůbec tyto investice kvůli aktuálním propadům s obrovskou ztrátou?
Devizové rezervy jsou investovány většinou do dluhopisů, vkladů v bankách po celém světě, deset procent je v akciích, malá část zlato. Nevím, jak skončíme letos. Akcie teď spadly, ale je to menšina portfolia. Investice máme hlavně v eurech a dolarech, účetnictví ale v korunách - takže třeba současné oslabení kursu ty ztráty na akciích umazává.
Úvěr Covid nedostane každý, státní banka je zahlcena žádostmi |
Je správné posílat dividendu státu, když po komerčních bankách teď chcete, aby si zisk nechaly a nerozdělovaly mezi akcionáře?
Ano. Rozlište ale, že v případě naší dividendy do rozpočtu peníze zůstávají v Česku, v případě dividendy běžné banky jdou většinou peníze do zahraničí.
Už ČNB někdy svůj zisk do rozpočtu poslala?
V roce 1993, ale strašně málo.
Jak se k tomu stavějí ostatní členové bankovní rady?
Za ně nemohu hovořit.
Nestačilo by, aby stát vydal víc dluhopisů, aby pokryl chystaný výpadek rozpočtu?
Stačilo. Ale proč se navíc zadlužovat?
Na rozdíl od jiných evropských ekonomik si to můžeme dovolit. Pokud by to bylo stejně jako v předchozí krizi, stát by si navíc půjčoval levně nebo dokonce se záporným úrokem....
Většina států, co v historii zkrachovala, měla dluh menší než 60 procent HDP. Bacha na to. A stát by si teď nepůjčoval se záporem, aktuálně cena peněz pro stát na 5 let je 1,3 procenta a na 10 let 1,6 procenta.
Ministerstvo financí zvýší letošní schodek rozpočtu o desítky miliard |
Objevují se i názory, že by centrální banka posílala lidem peníze rovnou na účet, aby podpořila spotřebu?
Tohle právě nechci. Navrhuji buď něco pro zemi nakoupit. Anebo odvést polovinu zisku ČNB jako dividendu do státního rozpočtu a nemotat se do přerozdělování, nemotat se do toho kdo a kolik dostane.
A co jiné způsoby „tištění peněz“, nákupy dluhopisů, pumpování peněz do ekonomiky po americkém způsobu?
Nechci tisknout peníze. Chci použít peníze, které jsme vydělali díky skvělému týmu řízení rezerv. Pochopte mou filosofii. Přišel jsem z prostředí investičního bankovnictví a fondů - umím budovat majetek, a naučil jsem se, že rozdělovat je třeba až dividendy, vydělané úroky.
Premiér Andrej Babiš ve středu prohlásil že vláda poskytne na podporu podnikatelů a firem až jeden bilion korun. Na přímou pomoc by šlo 100 miliard, na záruky 900 miliard. Bude to stačit?
Do fiskální politiky se motat nebudu.
