Podle guvernéra velcí hráči na finančním poli pomalu začínají omezovat investice do fosilních paliv, ale vývoj je příliš pomalý.„Pokud si dáme dohromady hodnoty, kterými se řídí jednotlivé firmy, vyjde nám, že každý rok se kvůli těmto aktivitám planeta oteplí o 3,7 až 3,8 stupně Celsia. A to je mnohem více než 1,5 stupně za rok, o kterém se v souvislosti s globálním oteplováním neustále mluví,“ varoval Carney, který ve své funkci skončí v březnu.
Podle vědců meziroční nárůst teploty o necelé čtyři stupně může vést až k devítimetrovému zvýšení mořské hladiny. To by ovlivnilo až 760 milionů lidí a vedlo by k sérii velkých such a veder, která mohou mít negativní dopad na zásobování či úrodu.
V rozhovoru upozornil také na rizika těžby. „V případě, že bychom spotřebovali všechny zbývající zásoby ropy a zemního plynu, produkce uhlíku mnohonásobně překročí všechny limity,“ řekl.
Budoucnost podle něj mají v rukou velké firmy. „Důležitou otázkou, kterou si teď musí každá firma, finanční instituce či pojišťovna položit, je, jaký je jejich plán do budoucna,“ dodal guvernér.
Ačkoliv se současnou situací není spokojen, nepopřel Carney celosvětový ekologický posun. „Před čtyřmi pěti lety se žádná z institucí o problémy životního prostředí nezajímala. Investiční manažeři začali konečně poukazovat na částky, které se do fosilních peněz neustále investují a dožadují se jejich zveřejnění, což by mohlo v omezení používání ekologicky nešetrných paliv výrazně pomoci. Jenže to bohužel celé nejde dopředu dostatečně rychle,“ podotkl.
Problémové je ale podle něj proces rozhodování velkých investičních firem a jejich manažerů. Standardní časový úsek, ve kterém se firma závazně rozhodne k financování konkrétních projektů, je totiž v rozmezí od dvou do deseti let.
„Nezvyklé výkyvy počasí jsou rok od roku častější. Bohužel se obávám, že než vstoupí v platnost všechny potřebné regulace nutné k jejich zastavení či zmírnění, budou nám už tyto kdysi extrémní podmínky připadat úplně normální. Je naprosto nezbytné tlačit na naše politické vůdce, aby už v současné době začali řešit budoucí problémy,“ řekl Carney.
„Co se týče globálního oteplování, nemůžeme si dovolit se ubírat špatným směrem, měnit neustále rozhodnutí a pohybovat se ve dvou směrech naráz. Kroky, které podstoupíme, musí být jasné a jednoznačné, jelikož se týkají budoucnosti nás všech. Tato situace si žádá velkou dávku porozumění a pochopení toho, co nezbytně musíme udělat,“ vysvětloval v rozhovoru.
Finanční instituce zpozornily a podstupují opatření
Finanční instituce pomalu ale jistě začínají přebírat odpovědnost. Investiční banka Goldman Sachs nedávno ze svého plánu vyřadila těžbu ropy v Arktidě. Banka se dále také vyjádřila, že končí s finanční podporou uhelných dolů.
Zájem boj proti klimatickým změnám chce podpořit i u svých klientů, a to konkrétně prodejem dluhopisů spojených s přírodními katastrofami způsobenými právě změnou klimatu. Mělo by zároveň jít i o prostředek, jakým se lidé mohou s katastrofami vyrovnat.
Další velká firma, která mění své investiční plány, je pojišťovna AXA. Ta už nebude zaštiťovat žádné nově vznikající projekty spojené s těžbou uhlí a do roku 2030 plánuje ukončit stávající pojistné smlouvy a investice v uhelném průmyslu.
Příští rok bude klíčový
Ačkoliv vědci oceňují snahu firem bojovat proti klimatickým změnám, přiznávají, že vývoj je příliš pomalý. „K tomu, aby každoroční nárůst teploty nepřesáhl 1,5 stupně Celsia, bychom museli vyprodukovat pětkrát méně emisí než je tomu v současné chvíli,“ ozývá se z řad vědeckých pracovníků.
Šance na záchranu tu ale stále je. „Je naprosto jasné, že rok 2020 bude klíčový a proběhne mnoho změn, které výrazně ovlivní vývoj klimatické krize a také budoucnost nás všech. Je jen na nás, jestli se začneme posouvat správným směrem a zasvětíme příští dekádu dělání kroků, které nás dostanou z klimatické krize. Správným jednáním se můžeme společně dostat na zmíněný 1,5 stupeň Celsia ročně a klima tak alespoň trochu stabilizovat,“ dodal nakonec Mark Carney.
Carney je coby guvernér na konci svého působení. V příštím roce se přesouvá do jiné instituce, konkrétně do OSN, kde bude vyslancem pro klimatické změny a finance. O klimatické problémy se zajímá dlouhodobě. Během svého působení v britské centrální bance podrobil coby guvernér jednotlivé firmy a odvětví zátěžovému testu, který vyhodnotil, který z nich by byl nejvíce ovlivněn výraznou klimatickou změnou.
