Podle agentury Reuters britská vláda připravila směrnice, které stanovují, co dělat, pokud občané EU žijící v Británii do stanoveného data neodevzdají žádosti o přiznání povolení pobytu v zemi. S těmito dokumenty seznámila imigrační právníky, kteří byli pozváni, aby je prozkoumali. Vláda neuvedla, zda s nimi seznámí i veřejnost.
„Pokud se někomu nepodaří přihlásit před uzávěrkou, nebude mít legální pobyt,“ sdělil Reuters jeden z nich. Varoval, že v takovém případě proces deportace „vykopne“ občany EU ze země.
Minulý měsíc v rozhovoru pro německý deník Die Welt britský ministr pro bezpečnost Brandon Lewis uvedl, že „teoreticky“ je možné, že občané EU budou deportováni, i když splňují všechny legální podmínky. „Pokud v té době nebudou občané EU registrováni bez náležitého odůvodnění, budou aplikována pravidla pro přistěhovalectví,“ řekl Lewis.
Imigrační právníci tvrdí, že v dokumentech byl vyjmenován seznam výjimek lidí, jimž nebude hrozit deportace ani po nepodání žádosti o nový imigrační status. Jedná se o tělesně a mentálně postižené nebo o děti, jejichž rodiče je nestihli zaregistrovat.
V ostatních případech však hrozí těm občanům EU, kteří nepředloží žádost o udělení povolení k pobytu od britských úřadů, deportace. Ministerstvo vnitra tvrdí, že lidé, kteří nestihli uzávěrku kvůli vlastní chybě, budou mít stále možnost požádat o získání právoplatného imigračního statusu.
Registrace pobytu
Velká Británie na konci března spustila plnou verzi systému pro registraci dlouhodobého pobytu „EU Settlement Scheme“. V rámci programu mohou občané EU, kteří žili v EU alespoň pět let, získat status usedlíka (settled status). Ti, kteří v Británii žili kratší dobu, mohou požádat o dočasné povolení k pobytu (pre-settled status).
Britské ministerstvo vnitra na konci října říjnu registrovalo více jak 2,45 milionů žádostí v programu EU Settlement Scheme. Ve Velké Británii pobývají tři miliony občanů EU.
Ve Velké Británii chce po brexitu zůstat více než půl milionů občanů EU |
Zatím bylo vyřízeno 1,9 milionů žádostí. V šedesáti procentech případů byl udělen status usedlíka, ve čtyřiceti procentech případů bylo uděleno dočasné povolení k pobytu. Nejvíce žádostí o status usedlíka podali Poláci následovaní Rumuny a Italy.
Skoro půl milionu lidí by se mělo ještě registrovat. Reuters upozorňuje, že i kdyby vládní program dosáhl 95procentního úspěchu, asi 175 000 lidí bude vynecháno. Jejich status se pravděpodobně změní z legálních rezidentů na nelegální migranty, kteří musejí být podle migračních pravidel z Velké Británie vyhoštěni.
The3million, skupina, která reprezentuje občany EU v Británii, poukazuje, že mnozí z nich o nutnosti registrace pro status usedlíka nevědí, případně si ji odmítají podat na protest proti brexitu, uvádí britský list The Guardian.
Maike Bohnová, která pracuje pro the3million, tvrdí, že opatření negativně zasáhne ty nejohroženější skupiny lidí, které mohou v podání žádosti selhat – seniory, jedince bez regulérního zaměstnání či oběti domácího násilí.
„Velmi nás to znepokojuje. Je to naše největší starost,“ řekla agentuře Reuters Bohnová. „Setkávám se na skoro denní bázi s lidmi, kteří si jsou vědomi programu, ale myslí si, že si nepotřebují podat žádost.“
Lewisova slova vyvolala velké pozdvižení v Británii i v EU. Guy Verhofstadt, představitel Evrooského parlamentu pro věci brexitu, řekl, že europoslanci nikdy nepodpoří brexitovou dohodu, pokud Velká Británie začne deportovat občany, poukazuje britský deník The Independent.
Britský parlament v říjnu nakonec nehlasoval o upravené rozvodové brexitové dohodě, kterou vyjednal britský premiér Boris Johnson s Bruselem. Poslanci následně odmítli i schválit harmonogram projednání prováděcího zákona k brexitu. Výsledkem bylo rozhodnutí uspořádat předčasné volby, které se uskuteční 12. prosince.
Původně mělo k Brexitu dojít 31. října. Nakonec byl termín prodloužen na konec ledna 2020. Panika z brexitu zřejmě vedla k navýšení žádostí o status usedlíka, které v říjnu stouply o třináct procent, tvrdí britský server inews.co.uk.
Johnson prezentuje volby jako způsob, jak patovou situaci kolem brexitu vyřeší. Není však jisté, zda se to podaří. Průzkumy sice předpovídají vítězství vládních konzervativců (zhruba 40 procent hlasů) a nejsilnější opoziční straně, labouristům Jeremyho Corbyna, přisuzuje až druhé místo (asi 30 procent), není ale vyloučeno, že žádná z velkých stran nezíská v Dolní sněmovně většinu.
