Strategickou investici schválili zastupitelé ve čtvrtek, v pátek odpoledne zástupci majitele, provozovatele čističky a Městských vodovodů a kanalizací (MěVaK) podepsali kupní smlouvu.
Město doplatí Evoradu za čištění splašků od roku 2014 do současnosti 38 milionů, ale další desítky milionů si vyžádá také rekonstrukce zastaralé technologie.
Majitelem čističky odpadních vod (ČOV) se od začátku prosince stane městem stoprocentně vlastněná organizace, na koupi areálu si MěVaK od banky vezme stomilionový úvěr, který bude splácet dvacet let. Zastupitelé navíc schválili navýšení základního kapitálu organizace o dvacet milionů korun.
„Problematika čističky trápí Dvůr Králové několik desetiletí a situace město paralyzovala ve všech oblastech rozvoje. Pokud bychom dál přešlapovali, pouze hlouběji zabředneme do bahna. Není to nejideálnější řešení, ale jsem přesvědčen, že je nejlepší z těch špatných, která se nám nabízela,“ komentoval dvorský starosta Jan Jarolím (ANO).
„Je to příležitost udělat tlustou čáru, jít kupředu a začít dohánět města v okolí, která před námi mají velký náskok,“ doplnil místostarosta Jan Helbich (ANO).
Ustupujete vyděračům, namítali opoziční politici
Proti odkoupení čističky byli na čtvrtečním zasedání pouze tři opoziční zastupitelé. Petr Hroneš z ODS hned na začátku schůze navrhl neschválit program, znovu jednat s Evoradem Import a vypracovat nový znalecký posudek.
„Cena, kterou máme zaplatit, není řádně zdůvodněna. Co se stane, když obchod neuskutečníme? Majitel by dál musel čistit vodu a intenzifikovat technologii. Namísto toho město bude muset investovat desítky milionů a rozpočet MěVaK bude velmi napjatý,“ varoval Hroneš. Podle něj by město mělo postavit vlastní ČOV na zelené louce.
Jeho stranický kolega Jan Bém dokonce hovořil o „ustoupení vyděračům“. „Přistoupili jsme na přemrštěné požadavky,“ řekl.
Cenu 120 milionů nabídlo Evorado Import, podle starosty nebylo možné smlouvat. „Majitel nám hned na začátku řekl, že o jiné ceně se vůbec nebudou bavit, že to takto leží na stole a je na nás, jestli to za tuto částku chceme koupit,“ řekl.
Dvůr Králové už obdržel několik nabídek, naposledy v roce 2015 vlastník chtěl včetně údajného nedoplatku za čištění splašků 300 milionů korun. Radnice odmítla astronomickou sumu zaplatit. Dlouholetý spor o výši záloh ukončil letos hradecký krajský soud. Rozhodl, že město majiteli ČOV za roky 2005 až 2013 doplatí 7,7 milionu.
Výše záloh od té doby do současnosti nebyla předmětem soudního sporu. Město se s Evoradem Import a provozovatel čističky společností Litave proto dohodlo na sumě 38 milionů korun, která podle starosty Jarolíma vycházela především z letošního verdiktu krajského soudu. Všechny strany zároveň stáhnou všechna soudní podání. Radnice například letos v květnu podala dovolání k Nejvyššímu soudu.
Kvůli vypořádání zastupitelé schválili navýšení kontokorentního úvěru. Pokud by si město muselo vzít úvěr na celých 158 milionů, znamenalo by to v podstatě zastavení ostatních investic. „Paralyzovalo by nás to na dalších čtyři až pět let,“ upozornil Jan Jarolím.
Čistička je udržovaná, ale potřebuje 30 až 50 milionů
Rekonstrukce zastaralé technologie ČOV si vyžádá desítky milionů korun. Nutná je intenzifikace biologického stupně čištění, výměna česlí a 25 let starého plynojemu, který je v havarijním stavu. Jednatel MěVaK Petr Mrázek náklady odhaduje na 30 až 50 milionů.
„Čistička je v dobře udržovaném stavu, zásadní je intenzifikace biologického čištění, abychom nepřesahovali limity dusíku a fosforu. Budeme ji muset udělat do jednoho až dvou let,“ řekl.
Příští rok na podzim se městská organizace bude ucházet o dotaci, která by mohla pokrýt až dvě třetiny nákladů. Podle jednatele se do cen stočného stomilionový úvěr promítne pouze mírně. Za kubík vody letos obyvatelé města platí necelých 84 korun.
Čistička odpadních vod na okraji Dvora KrálovéByla postavena v roce v roce 1993. O 12 let později ji od krachující textilky Tiba koupila firma Evorado Import a provozem pověřilo společnost WWTP DKNL. Ta začala městu účtovat zálohy podle vlastní kalkulace. S výší radnice nesouhlasila, výši záloh tehdy stanovil vodoprávní úřad. Spor eskaloval v únoru 2012, kdy provozovatel přerušil čištění a splašky vypouštěl 56 hodin do Labe. Věc se dostala k okresnímu i krajskému soudu, který na začátku roku rozhodl o zálohách mezi lety 2005 až 2013. Od roku 2012 ČOV provozovala firma Litave. Městské vodovody a kanalizace areál od prosince převezmou i se zaměstnanci. V provozu jsou dvě linky biologického čištění ze čtyř. |
„Zdražení nebude závratné, návrh kalkulace chceme předložit do konce listopadu. Ke zvýšení stočného by ale došlo, i kdybychom čističku nekupovali. Z posledního rozhodnutí krajského soudu je patrné, že částka za čištění doposud placená provozovateli nebyla adekvátní,“ uvedl Petr Mrázek.
Odkoupením čistírny definitivně padá možnost, že město postaví vlastní. Nejblíže k tomu bylo v roce 2014, kdy mělo přislíbenou dotaci 140 milionů korun. Nová koalice v čele s hnutím ANO ale po volbách projekt kvůli průtahům ve výběrovém řízení a šibeničnímu termínu zastavila.
S myšlenkou postavit čističku si pohrávalo i současné vedení radnice. Letos znovu vypsalo veřejnou zakázku na zhotovitele, ačkoliv nemělo zajištěny všechny pozemky a podle stávajícího stavebního povolení by stavba ČOV byla velmi komplikovaná.
Obdobným způsobem jako v případě čističky se Dvůr Králové v roce 2012 vypořádal s podnikatelem Zdeňkem Koubou, jenž provozoval městské vodovody a kanalizace.
Aby je radnice dostala pod kontrolu dříve než v roce 2019, kdy měla vypršet pětadvacetiletá nájemní smlouva uzavřená v 90. letech, podnikateli vyplatila 85 milionů korun. Obě strany se tehdy také dohodly na stažení více než dvaceti žalob, které se týkaly výše nájemného.
