Český hokej představil ve středu coby nového sponzora společnost Kaufland, která bude z aktivit svazu podporovat kromě mužského hokeje také ženské a mládežnické soutěže. Jedním z cílů je také pozvednutí náborových aktivit, což byl ostatně důvod, proč se i Jaromír Jágr ukázal na akci, na níž by se jinak objevil jen stěží.
I na jeho potenciální návrat do národního týmu ale pochopitelně přišla řeč, byť spíše v žertovném tónu. „Leda, že bych jel jako nehrající kapitán,“ odpověděl pobaveně 47letý kladenský útočník, nezvykle v obleku.
Takže žádné domlouvání mezi trenérem Říhou a vámi neproběhlo? V extralize se vám individuálně daří.
Daří, nebo nedaří... nemyslím si, že by se mi zase tolik dařilo. Jde to spíš nahoru a dolů. Záleží na tom, jak se ten den cítím. Někdy to je lepší, někdy horší. Ale spíš se soustředím na naše mužstvo, odehráli jsme čtrnáct utkání. Z nižší soutěže nám zůstala nevyzrálost, kvůli které občas ztrácíme body, které bysme ztrácet neměli.
Takže se návrat do reprezentace nekoná.
Kdyby se mi někdo zaručil, že mi koupí nové nohy, které jsem měl před dvaceti roky, tak bych do toho šel. (směje se)
Důvod vaší přítomnosti je jiný - pomoc s prezentací nového partnera svazu.
Byl jsem přítomen na jednom sezení mezi Kauflandem a svazem, oslovilo mě hlavně to, že se mají investovat velké peníze do mládeže. Za sebe vím, že tam nás trošičku tlačí bota. Jedině investicemi do mládeže, náborů a kvalitnějších trenérů se můžeme zase posunout do světové špičky.
Co je potřeba pro to, aby se mládež zvedla?
Jedním velkým pozitivem pro náš hokej je to, že je u nás pořád strašně moc populární. Druhá věc je ta horší - hokej je hrozně drahý sport. Přemlouvat rodiče, aby investovali velké peníze do dětí, a těm zase vysvětlovat, že hrát hokej je to nejlepší, co můžeš dělat, je někdy složité. Ale já věřím, že se nám to podaří. I díky podobným projektům.
Slzy jsou pryč, práce začíná. A Pešán? Komunikujeme spolu, ujistil Říha |
Co říkáte na úroveň mladých hráčů v extralize? Dostávají dost prostoru?
Jedna věc je dát někomu prostor, druhá, jestli si ten prostor zaslouží. Věřím, že trenéři čekají na to, aby dali mladé do sestavy. Ale mají na to? Chtějí pro to udělat něco extra? Cesta k úspěchu nevede zkratkami, ta vede do kopců. To je dennodenně vidět. My vidíme jen cíl. Tahle společnost má nejdřív cíl, potom až cestu. Je dobré mít cíl, ale taky musíš vědět, co pro to musíš udělat. To je stejné, jako když máš auto a načepuješ ho jenom jednou a budeš si myslet, že bude jezdit celý rok. Stejně to funguje i s tréninky a přípravou.
Svaz angažoval uznávaného kouče Tomáše Pacinu, který tvrdil, že děti mají často nevyhovující výbavu. Co vy na to?
Já jsem zastáncem toho, že není důležité mít to nejlepší vybavení, když jsi mladý. Já vždycky věřil tomu, že v těžších podmínkách vyrůstají lepší lidé, a i já jsem tak vždycky trénoval. Na druhou stranu chápu, co chtěl trenér říci, i když si myslím, že těch problémů je v našem hokeji víc.
Které třeba?
Začal bych u náborů dětí. Přichází jich opravdu málo. Některá mužstva jsou ráda, že vůbec poskládají tři čtyři pětky, což není moc dobré pro konkurenci. Kdo přijde, ten hraje, a to je špatně. Další věc je motivovat trenéry. Je jich sice spousta kvalitních, ale finance na to, aby u toho zůstali, nejsou. Je to začarovaný kruh, kterému by určitě pomohl úspěch na mistrovství světa nebo olympiádě.
Kladenská realita. Sponzoři jsou důležitější než góly unaveného Jágra |
Rodiče prý také až příliš zametají cestu dětem, které se pak neumějí samy poprat s neúspěchem.
S tím souhlasím. Já se nechci vracet třicet let nazpátek, když jsme my byli mladí. Byla to jiná doba, slýchávali jsme, že jedině sportem se můžeš podívat do světa, což nás svým způsobem motivovalo. Svět se změnil, pro nikoho už není problém vycestovat, vydělat si peníze i bez tvrdé práce. Možností je spousta, spíš aby se teď starší snažili motivovat mladé k tomu, aby se vraceli ke sportu, milovali ho a soutěžili mezi sebou.
Novodobým vzorem může být David Pastrňák, který si čím dál víc podmaňuje NHL.
To je něco skvělého. Buďme rádi za Davida Pastrňáka. Věřím tomu, že to je hráč, který láká ráno k televizi nebo na internet i ty, kteří hokej jinak moc nesledují. A to je to, co český fanoušek potřebuje: někoho sledovat a začít mu fandit. Jenom díky tomu dostaneme ty fanoušky zpátky. On je ten správný ambasador hokeje, cítí za to tu zodpovědnost. Taky se mi líbí, že chce být nejlepší. Ne všichni to mají v povaze, ale on jo. Nesoupeří s ostatními, soutěží sám se sebou.
