Děti z jižní Moravy patří k nejchytřejším v zemi. Školáci z prvního stupně základních škol dosahují nadprůměrných výsledků napříč testováním v různých mezinárodních i domácích šetřeních, v některých se umisťují mezi třemi nejlepšími kraji.
A výsledky u deváťáků dopadly ještě lépe. Žáci jihomoravských devátých tříd mají významně nadprůměrné výsledky v rámci republiky ve všech oblastech testování, tedy v češtině, matematice i angličtině. Vůbec nejvíc bodují v mateřštině.
Vyplývá to z výroční zprávy České školní inspekce, která zatím není zveřejněná, ale kraj má oficiální výsledky k dispozici.
Podle náměstka ústředního školního inspektora Ondřeje Andryse jsou žáci jihomoravských škol v testováních úspěšní dlouhodobě. Faktorů je více a souvisejí se samotnými žáky, jejich rodiči a také učiteli.
„Proti některým jiným regionům působí v kraji vyšší podíl aprobovaných učitelů, tedy učitelů učících to, co sami na vysoké škole vystudovali. Aprobovanost výuky má velký dopad na její kvalitu, a tím i na výsledky, kterých žáci dosahují. V jihomoravských školách také působí více mladších učitelů, v jiných krajích je věkový průměr pedagogů vyšší,“ přibližuje Andrys.
Nižší průměrný věk, než je ve zbytku republiky, přitom nejvíc platí na prvním stupni.
Školy ze studentů vychovávají učitele
Potvrzují to například zkušenosti Základní školy Bosonožská v Brně, kde většinu předmětů vyučují pedagogové, kteří tento předmět vystudovali. Podle ředitelky Lenky Špačkové se to daří zejména proto, že je Brno univerzitní město, je tu pedagogická fakulta, a tím i větší nabídka a možnost výběru zaměstnanců.
Jak jsou na tom školáci z jižní Moravy:
Anglický jazyk: Průměr ČR 43,5 %, Jihomoravský kraj 45,5 %
Základní školy: Průměr ČR 0,87, Jihomoravský kraj 0,67 |
„Řada absolventů zůstává po studiu v Brně a nevrací se do svých rodišť. Studenti pedagogické fakulty zde absolvují pedagogické praxe, u nás každý rok asi 20 studentů, a často pak zůstávají třeba v pozici asistenta pedagoga. Některé jsme si ve škole ‚vychovali‘ a po absolutoriu zůstali u nás ve škole učit,“ vysvětluje ředitelka.
S těmito důvody podle ní souvisí i onen nižší věkový průměr učitelů, konkrétně na této škole je okolo 40 let.
Podle České školní inspekce je jižní Morava zároveň regionem s vyšším socioekonomickým statusem, což se v praxi promítá například do vyšších nároků rodičů na dosahované vzdělávací výsledky jejich dětí.
„Typická je také větší podpora, motivace či snaha rodičů zapojovat své děti do mimoškolních aktivit, a tím celkově podněcovat jejich vzdělávací proces směrem k lepším výsledkům,“ míní náměstek Andrys.
Například do Masarykovy základní školy Brno podle jejího ředitele Miloše Hrůzy většinou docházejí žáci s dobrým socioekonomickým a vzdělanostním zázemím. „A i to se určitě projevuje v pozitivní atmosféře školy a dobrých výsledcích vzdělávání,“ souhlasí.
Problémem je skryté záškoláctví
V kontrastu se skvělými výsledky žáků je jejich záškoláctví. Procentuální podíl žáků kraje, kteří měli minimálně jednu neomluvenou hodinu, je na jižní Moravě vyšší, než je celorepublikový průměr. Největší lajdáci v docházce jsou studenti středních škol a děti ze základek.
Podle ředitelky Špačkové statistiku ovlivňuje přístup rodiny. Občas se objeví případ žáků, kteří nechodí dlouhodobě do školy a mají třeba 300 neomluvených hodin, a to je pak průměrný počet neomluvených hodin velmi vysoký.
„Větším problémem je však takzvané skryté záškoláctví, kdy rodiče žáka omlouvají. Jedná se o krátkodobé absence, ale časté a celkově vysoké,“ dodává.
Česká školní inspekce testuje dvojím způsobem. Mezinárodním šetřením a pak národním zjišťováním. A to u dětí různých ročníků základních, středních i vyšších odborných škol, v různých předmětech a také ve čtenářské, matematické, přírodovědné, sociální, jazykové a informační gramotnosti.
Každý rok je testování zaměřeno na něco jiného. Jsou do něj zařazovány školy všech velikostí, z vesnic i velkých měst. Pokud jde o Jihomoravský kraj, tak například v blížícím se národním testování, které se uskuteční v listopadu, bude do vzorku zařazeno více než 150 škol.
Cílem testování je poskytnout objektivní informaci, do jaké míry žáci zvládají to, co by měli umět. „S výsledky je vhodné dále pracovat na úrovni školy. Jsou i důležitou zpětnou vazbou pro stát,“ uzavírá Andrys.
