„Když vám v zápase trefí hlavu, zamotá se vám a hučí vám v uších. Ale na tréninku to taková šlupka není,“ říká Rittich pro iDNES.cz.
Už i v NHL si trenéři Calgary zvykli, že si sedmadvacetiletý Čech před zápasy „objednává“ dvě rány do hlavy, neobvyklý rituál opět rozebírají novináři. A o Ritticha se zajímají důkladněji než dřív. V nové sezoně se stal jedničkou Flames, kteří s ním podepsali dvouletý kontrakt za 5,5 milionu dolarů. „Doufám, že si nikdo neklepe na čelo, že se mnou udělali chybu,“ říká Rittich.
V úvodních deseti duelech se nepostavil do branky pouze dvakrát. O víkendu pro něj byl nezvyk, když závěr duelu v Los Angeles (1:4) sledoval jen ze střídačky, kam ho ve druhé třetině vyhnaly čtyři inkasované góly. „Trenéři mi řekli, že to nebylo kvůli mému výkonu,“ popisuje Rittich. „Chtěli udělat změnu a nechtěli, abych se v tom patlal, kdyby to náhodou dopadlo hůř.“
I to představuje pro Ritticha novinku. Zatímco donedávna v Calgary fungoval jako perfektní záskok, teď už je mužem, jehož pohodu si v klubu úzkostlivě střeží. „Tlak si nepřipouštím, pořád jedu svoji písničku,“ usměje se. „Ale cítím se pohodlněji. Umím i líp anglicky, dokážu se ozvat a povzbudit, nejsem už jen holoubek, který se první sezonu na všechno díval s otevřenou pusou.“
Ačkoli vytáhlý gólman nemá dechberoucí čísla (2,84 gólu za zápas, 91,2 úspěšnost zásahů), Flames si cení, že umí podržet v důležitých momentech. „Je klidný a zároveň zábavný,“ říká bek Travis Hamonic. „Vy to nevidíte, ale na ledě hodně mluví a klidně během zápasu poví i nějaký vtip.“
Rittich je úkaz. Nejen proto, že ještě před třemi a půl roky chytal extraligu za Mladou Boleslav. Přes farmu se vypracoval do NHL, kde si loni za efektní zákroky vysloužil přezdívku „Big Save Dave“.
A minulý týden mohl být prvním gólmanem, který od roku 2013 v NHL skóroval. Rittich však nedávného kolegu Mikea Smithe nenapodobil, jeho vyhození opuštěnou bránu Philadelphie minulo. „Byla to spíš bublina od médií, o gólu jsem nepřemýšlel,“ dušuje se jednička Flames. „Vepředu stáli dva hráči, puk jsem vyhazoval do středního pásma a spíš doufal, že na to někdo ze spoluhráčů bude čekat.“
I to však značí, jak Rittich v zámoří zlepšil hru hokejkou, přes léto zase dřel doma v Jihlavě. Když byl zmožený, hrál tenis nebo squash a přemáhal únavu i vyzývatele. I proto zatím z Cama Talbota udělal konkurenta, který navštěvuje brankoviště Flames jen výjimečně.
„V hlavě mám nastavené, že chci odchytat šedesát zápasů. Je to obrovské číslo, ale věřím, že se k němu můžu přiblížit,“ doufá Rittich. Na metu určenou jen pro brankářskou klasu se z našinců za poslední dekádu vyšplhali pouze Tomáš Vokoun a Ondřej Pavelec, dnes už rentiéři.
Ačkoli start NHL naznačil další český ústup z pozic, u brankářů to je jiné. Petr Mrázek přispěl Carolině k bravurnímu rozjezdu, Pavel Francouz zase ukazuje, že v Coloradu bude spolehlivou dvojkou. Největší zápřah ovšem čeká na Ritticha.
