Před novináři pak hovořil nejen o cestě za oceán.
O důvodech odletu: „Měl jsem věci, které jsem musel udělat. Spojilo se to se zelenou kartou. Vrátil jsem se v pátek v noci, v sobotu jsem byl na tréninku. To je v pohodě, takové věci mě nezastaví. Možná mě to trefí za den nebo za dva. Nevím, uvidíme, nějak se s tím vyrovnám.“
O náročném cestování: „Bylo náročné tam dvacet hodin cestovat, dva dny tam a zase dvacet hodin zpátky. K tomu devět hodin časový posun. Jsou ale horší věci v životě. Kdyby byla válka, tak se taky nikdo neptá a musíš jít do boje.“
O vlastní produktivitě: „Všechno není jen o fyzičce, ale i o duševní síle. Všichni trénují jen fyzickou sílu a já zase jen duševní, tam mají všichni rezervy. Osobní statistiky, to já neřeším, mě spíš mrzí, že jsme tady nechali body.“
O důvodech porážky: „Začali jsme dělat chyby ve druhé třetině, kdy jsme jim darovali dva góly vyloženě z našich chyb na modré čáře. Měli jsme to nahodit dovnitř pásma, ale místo toho jsme ztratili puk a oni dali na 2:1. Zápas jsme měli absolutně pod kontrolou a najednou jsme byli jeden gól dole. Pak jsme se vrátili znovu do hry, ale bylo to nahoru dolů.“
O pískotu publika: „Připadá mi, že jsou tady (v Boleslavi) asi zvyklí chodit na basket. Přišlo mi to nějaký divný. Věřil bych, že se jdou lidi podívat, jak se chlapi řežou mezi sebou, a nebučet při každé příležitosti, když jdeš s hokejkou na hokejku. Člověk má pak lítost, že někomu vezme puk.“
O souboji proti Plekancovi: „My jsme proti sobě sehráli spoustu utkání. Jeho role i v NHL byla hrát proti naší lajně. Moje role je dát gól. Tam se v úterý (Kladno – Brno) nic měnit nebude. Máme výhodu domácího prostředí, tak uvidíme, jak se ty lajny budou potkávat.“
