Války o pomníky. Vášně budí rudoarmějci, Franco i Kryštof Kolumbus

Češi se hádají o maršála Koněva či Mariánský sloup, kontroverze kolem památníků však panují i za hranicemi. Ve východní Evropě je už třicet let budí hlavně monumenty sovětského vítězství nad nacistickým Německem, za mořem zase památníky konfederačních vojevůdců a politiků.

1 Bronzový voják, Tallinn

Na konci dubna 2007 vypukly v estonské metropoli násilné protesty, které vstoupily do dějiny jako „Bronzová noc“. 

Odstartovalo je rozhodnutí vlády přesunout sovětský pomník osvoboditelů Tallinnu, který pro Estonce představoval symbol sovětské okupace. Pro početnou ruskou menšinu však byl nejen památníkem vítězství nad nacismem, ale i symbolem jejího nároku na rovná práva v pobaltské zemi.

Výsledkem dvoudenních protestů bylo tisíc zatčených, vyrabované obchody, sto sedmdesát zraněných a jeden mrtvý. Vláda však necouvla a pomník truchlícího rudoarmějce nechala spolu s několika vojenskými hroby přesunout z centra na vojenský hřbitov.

Rusko pohrozilo přerušením diplomatických vztahů, před estonskou ambasádou v Moskvě se týden protestovalo. Estonsko během krize zaznamenalo masivní vlnu kyberútoků, jejichž cílem se stal parlament, banky, ministerstva a média.