Renomovaný zámořský server thehockeynews.com ho vybral mezi pětici mladých hráčů, kteří mají předpoklady, aby ve své druhé sezoně v NHL výrazně prorazili. Specializovaný web blueshirtbanter.com, mapující dění v New York Rangers, ho zase vidí jako druhého nejnadějnějšího hráče klubu hned po finském zázračném dítěti Kaapu Kakkovi.
Přestože Filipa Chytila nechávají podobné prognózy v klidu, odletěl v sobotu do Ameriky s vysokými ambicemi. Zlínský odchovanec má totiž na čem stavět. Ve své nováčkovské sezoně potvrdil, že na nejlepší hokejovou ligu světa stačí i v devatenácti letech.
„Chci hrát druhého centra. Nic jiného mě nezajímá,“ pronesl Chytil, jemuž bohatý klub z Manhattanu při přestavbě týmu přisoudil důležitou úlohu.
Naznačil vám trenér David Quinn, že s vámi počítá na pozici centra druhé lajny?
Bavili jsme se. Je hodně možností, kde bych mohl hrát. Ale to si nechám pro sebe. Máme kvalitní tým, hodně mladých hráčů a každý se bude chtít poprat o místo. Sezona je dlouhá, sestava se může točit.
Ale tím, že Rangers získali v létě hodně křídel, se vám otevírá šance vrátit se do centra, ne?
Vyměnili jsme Kevina Hayese, který byl druhý centr, a tím se uvolnilo jeho místo. Už to bude jen na mně, jak se ukážu, jak budu připravený. Věřím, že na to mám.
Máte za sebou první sezonu z tříletého nováčkovského kontraktu. Berete to tak, že už hrajete o další smlouvu?
Takhle to nevnímám. Chci si hlavně udělat pozici v týmu. Být stále lepší, abych hrál co nejvíce, abych byl na ledě při nejdůležitějších situacích. Od toho se pak odvíjí věci okolo smlouvy.
Rangers byli na přestupovém trhu hodně aktivní. Jména jako Panarin, Trouba, Kakko budí respekt. Co říkáte na změny?
Naši manažeři vědí, co dělají. Letošní období mezi sezonami máme kvalitní. Teď jde o to, jak si změny sednou. Příchod Panarina udělal radost celé organizaci. Hlavně fanouškům, protože nějakou dobu se v Rangers čeká na hráče, který dokáže sám změnit vývoj zápasů a rozhodovat je. A tím Panarin je. I v týmu zavládl dobrý pocit. Je nás spousta mladých kluků a on bude jeden z nejstarších útočníků, i když mu je teprve sedmadvacet let. Slyšel jsem, že je to výborný kluk do kabiny. Dříč.
Rangers draftovali ze druhého místa Kaapa Kakka. Vy jste ho sledoval na mistrovství světa. Jak na vás působil?
Viděl jsem hlavně góly, které dával. Většinou jsme totiž hráli ve stejný čas jako Finové.
Překvapil mě, jak působil na ledě.
Na svůj věk je hodně silný s pukem. Když hrál proti Kanadě nebo USA, tak nevypadal na osmnáct.
Je reálné, že by vás dali do jednoho útoku?
Kdyby k tomu došlo, bylo by to super. Hrát s takovými hráči je vždycky povzbuzující.
Po loňských změnách v mužstvu se s Rangers moc nepočítalo. Budou letošní ambice vyšší?
Všichni sice říkali, že začíná přestavba mužstva, ale od prvního zápasu jsme si řekli, že chceme hrát o play off, že nic jiného pro nás neexistuje. Bohužel nám to nevyšlo, i když v půlce sezony jsme byli na hraně postupu. Pak nás potkal výpadek. Z patnácti zápasů jsme vyhráli jenom dva proti v té době nejslabšímu New Jersey. Vyměnili jsme naše nejlepší hráče. Odešli Zuccarello, Hayes, McQuaid a najednou se nám to trochu rozpadlo. I po psychické stránce jsme se necítili zrovna nejlépe. Nevyšlo to, ale do sezony půjdeme zase s cílem udělat play off.
Rangers si připomínali čtvrtstoletí od zisku posledního Stanley Cupu. Co to s vámi dělalo?
Když nás před zápasem v kabině navštívil celý tým a vedle mě stál Mark Messier, tak už jenom to na mě zapůsobilo. Podali jsme si ruce, každému něco řekli. Všichni vnímali, jací hráči před námi stojí. Po zápase jsme měli společnou týmovou párty. Povídal jsem si se spoustou hráčů, kteří vyhráli Stanley Cup, a dostal jsem spoustu skvělých a zajímavých rad. Vážím si toho.
Co vám pověděl Messier?
Že náš tým i mě sleduje. Kdo jednou hrál za Rangers, tak ho sleduje pořád. Patří k týmům, kde chtěl v minulosti hrát každý. Osobně mi řekl, že mám dobře našlápnuto, ať pokračuju. Že se mu líbilo, jak jsem ten zápas odehrál. Nevím, jestli to nebylo jen ze zdvořilosti, ale už jenom to, že mi to řekl, mě potěšilo.
V závěru sezony vás odborníci chválili za lepší hru v předbrankovém prostoru. Je vám to vlastní?
Jít do brány, udělat tam zmatek, závar, o tom je hokej v Americe. Gólmani jsou dost kvalitní, a když puk vidí, tak ho většinou chytí. Žádný brankář nemá rád, když před ním stojí hráč a cloní mu. Tohle nám v Česku občas chybí. Před brankou to bolí, takže se tomu možná podvědomě trochu vyhýbáme. Ale dá se na tom pracovat a dostat to do hlavy. S trenéry jsme se o tom během sezony často bavili. Když tam budete chodit, budete dávat více branek. I když ji nedám já, můžu zaclonit při střele, nebo se puk poodráží, trefí mě do brusle. Sice to nejsou hezké góly, ale počítají se.
Váš agent Jaroslav Balaštík, s kterým v létě v Česku trénujete, byl specialistou na hru okolo branky. Pouštěl vám nějaké video?
Díval jsem se na YouTube na jeho nejlepší akce. Chodil jsem na hokeje ve Zlíně a vím, že z předbrankového prostoru dával nejvíce gólů. Dostávám od něho spoustu rad.
V Uherském Hradišti jste měsíc trénovali už od šesti hodin rána. Vzpomněl jste si na svoje hokejové začátky?
Je pravda, že jsem vstával chvilku před pátou. Ale takhle mi to vyhovuje. Ráno máte nejvíce energie, cítím se nejlépe z celého dne. Po tréninku mám pro sebe skoro celý den na svoje vlastní aktivity.
Byl by Jaroslav Balaštík dobrý trenér?
Výborný. Už je to pět let, co spolupracujeme. Kdybychom spolu nebyli, tak bych asi nebyl tam, kde teď jsem. Dával mi spoustu rad. Hodně mi to pomáhalo, když jsem hrával ve Zlíně za dorost i za áčko. Došli jsme až sem a pořád to pokračuje. Radí mi a pomáhá se zlepšovat, i když mi některé věci musí opakovat vícekrát. Učí mě tak i po mentální stránce. Také on jde s trenérstvím dopředu, vyvíjí se. I proto nám to dohromady tak dobře klape. Sedli jsme si.
Váš vztah vypadá idylicky. Pohádali jste se někdy?
Myslím, že ne. Všechno, co mi Jarda řekne, poslechnu. Teda nevím, jestli na slovo, také mám svůj názor. Řeknu ho, ale do hádky to nikdy nepřešlo.
Čemu jste se s v létě věnovali? Dostal jste od Rangers seznam činností, na které jste se měl zaměřit přednostně?
Něco mi řekli, ale hlavně já sám vím, v čem bych se měl zlepšit. Pracujeme na všem, nač si vzpomeneme. Je důležité se zaměřit na věci, které mi nejdou. Ale pilujeme i ty, co mi jdou. Hlavně se zaměřujeme na střelbu. Koncovka je nejdůležitější. Věnujeme se detailům v bruslení. Jedna věc je rychlost, druhá technika bruslení na hranách.
Filip Chytil z NY Rangers během zápasu s Chicagem.
Řešíte i buly, které vám nešlo?
Jestli chci hrát centra, musím na vhazování přidat. Spousta hráčů, která přišla do NHL, se ho musela učit. Je to o zkušenostech, o síle, o chytrosti. Když vidí starší hráči mladého kluka na buly, tak vědí, jak ho překvapit. Učím se na tréninku i v zápasech od starších spoluhráčů. Třeba Mika Zibanejad je výborný na buly. Sleduju i protihráče. Tohle je věc, na které se dá pracovat v průběhu celé sezony.
Zanedlouho začíná v New Yorku US Open, vy máte tenis rád. Zajdete se podívat?
Samozřejmě. Už když skončilo loňské US Open, tak jsem přemýšlel, kdy a s kým půjdu příští rok. Čas si určitě najdu. Tenis je jedním z mých doplňkových sportů v letní přípravě.
Máte svoje favority?
Z českých tenistek se mi líbí, jak hraje Barbora Strýcová. Z tenistů Rafael Nadal. To je vůbec můj nejoblíbenější sportovec. Loni jsem si nemohl nechat ujít na US Open jeho zápas. Byl to zážitek. I letos se chci na něho jít podívat. Sledoval jsem, jak hrál na Roland Garros i ve Wimbledonu. Zajímá mě, jak se chová v zápasech, ve kterých prohrává a pak otočí skóre. Ve fotbale se dívám, jak se chovají v utkáních Cristiano Ronaldo nebo Lionel Messi. I v jiných sportech se můžu inspirovat od nejlepších hráčů.
