Provoz na řece Rýn poměrně dobře ilustruje současný stav německé ekonomiky. Když jsou komerční lodě a čluny plné, ekonomika dobře šlape. V loňském roce však „říční obchodní ukazatel“ vyslal varovný signál, protože horké léto roku 2018 způsobilo pokles hladiny vody do té míry, že se lodní doprava poprvé v historii zastavila.
Pauza na řece údajně způsobila pokles německého HDP o 0,2 procenta. Neobvykle slabá říční doprava od srpna do prosince brzdila také nákladní dopravu. Na svém serveru o tom napsala německá televizní stanice Deutsche Welle.
Letos by se situace mohla opakovat. Extrémní teplo v polovině července způsobilo, že hladina vody v Kaub – kritickém škrtícím bodu poblíž Frankfurtu, klesla na přibližně 150 centimetrů. To je polovina hloubky než před pouhým měsícem. Pohyby nejtěžších nákladních říčních člunů jsou již omezené a veškerý říční náklad by se mohl znovu zastavit, pokud hladina klesne pod 50 centimetrů.
Klíčová tepna
Řeka Rýn je rozhodující pro obchod v celé Evropě. Nejdůležitější vodní tok kontinentu protéká 1 233 kilometrů mezi průmyslovými zónami ve Švýcarsku, Německu a Nizozemsku. Poté vyústí do Severního moře v rušném přístavu v Rotterdamu.
Je to klíčový kanál pro suroviny a zboží od uhlí a železné rudy až po chemikálie a hnojiva. Duisburg-Ruhrort, největší vnitrozemský přístav na světě, je bránou do průmyslového srdce Německa v údolí Porúří. Zde dominují ocelárny průmyslového gigantu ThyssenKrupp.
Během typického dne výrobce oceli dopravuje z Rotterdamu do Duisburgu asi 60 tisíc tun uhlí a železné rudy. Ale díky rekordnímu počtu dní, kdy byla loňské léto hladina vody nízká, vyrobil ThyssenKrupp o 200 tisíc tun oceli méně než v jiných letech. Pro ThyssenKrupp Steel je Rýn otázkou přežití.
Jak uvedla agentura Bloomberg, spotřebitelé to pocítili v roce 2018, když prudce stouply ceny benzínu. Ve snaze o zmírnění dopadu zastavení rýnské lodní dopravy, využilo Německo a Švýcarsko zásoby nouzového paliva. Kapacita silnic a železnic je omezena a mnohem dražší než doprava člunem.
Problémy s chlazením
Málo vody neznamená pouze omezený provoz. Chemický průmysl podél řeky, který reprezentují hlavní obři jako BASF a Bayer, závisí na dostatečném množství chladící vody při správných teplotách. Nízké hladiny vody chlazení nemohou zaručit, protože řeka se zahřívá rychleji.
Společnost BASF založená na Ludwigshafenu, v současné době optimalizuje své chladící systémy a nainstalovala záložní systém, aby letos zabránila zastavení výroby.
Oproti tomu výrobce oceli ThyssenKrupp pracuje na zlepšení předpovědi počasí, aby byl lépe připraven. Společnost sdělila, že zřídila pracovní skupinu pro včasné varování, aby zajistila stabilní dodávky surovin prostřednictvím dalšího nákladního prostoru.
ThyssenKrupp i BASF uvedly, že vyvíjejí plavidla s nízkým ponorem, aby zmírnily dopady zhoršující se vodní situace na Rýně. Výrobce oceli však poznamenal, že se jedná o dlouhodobý proces. V rámci pohotovostních plánů chce ThyssenKrupp zkrátit dobu nakládky a vykládky.
„To je důležité téma, protože počet plavidel, která se musí v nízké vodě otočit, se výrazně zvyšuje. Přijíždějí pouze s půlkou nákladu a musí cestovat častěji,“ uvedla společnost ve svém emailu. Doufá, že díky opatření splní cíl produkce na 90 %, i když hladina vody v přístavu Duisburg klesne na historicky nejnižší hodnotu 150 centimetrů.
Akční plán pro nízkou hladinu vody
Hrozba, že se bude situace opakovat, přiměla vládu k akci. Protože společnosti jako BASF požadovaly opatření ke zlepšení infrastruktury podél vodní cesty na Rýně, ministr dopravy Andreas Scheuer v červenci představil akční plán.
Osmibodový seznam opatření zahrnuje například lepší systém včasného varování, který společnostem pomůže naplánovat alternativní možnosti dopravy. Vláda navíc chce provést několik stavebních úprav. „Musíme jednat, abychom zajistili, že vodní doprava zůstane stabilní i za podmínek změny klimatu,“ naléhal Scheuer.
Vzhledem k trendu, který se projevuje v Himálajích, Skalnatých horách v USA a dalších horských oblastech světa, se alpské ledovce neustále zmenšují. To způsobuje, že je každý rok méně řek. Dubnová studie ETH v Curychu předpovídá, že polovina alpských ledovců by mohla zmizet během tří desetiletí.
