Po třech dnech mimořádného summitu v Bruselu, je dohoda o tom, kdo povede nejdůležitější evropské instituce, na stole. Komisi poprvé v historii povede žena, a to německá ministryně obrany Ursula von der Leyenová.
V čele Rady usedne končící belgický premiér Charles Michel, šéfem unijní diplomacie bude španělský ministr zahraničí a někdejší šéf EP Josep Borrell, Evropskou centrální banku povede dosavadní ředitelka Mezinárodního měnového fondu Christine Lagardeová.
Parlamentu by podle dosavadních informací mohl předsedat bulharský socialistický europoslanec Sergej Stanišev, toho si ovšem musí nominovat a schválit sami europoslanci.
Předseda Evropské rady Donald Tusk uvedl, že summit EU dosáhl rovného zastoupení mužů a žen v novém personálním obsazení vedoucích funkcí v institucích Evropské unie.
Tusk doufá, že lídři politických rodin v EU udělají vše, aby přesvědčili europoslance o podpoře personálních nominací, se kterými v úterý přišel summit.
Summit začal už v neděli, kdy se bez přestání jednalo až do pondělního poledne, kdy byl přerušen a pokračovalo se opět dnes celý den. Debata se v neděli na pondělí zadrhla především na postoji zemí visegrádské skupiny – tedy Česka, Polska, Slovenska a Maďarska vůči socialistickému kandidátovi Fransi Timmermansovi. Na tom si trvala V4 i v úterý.
Celé úterní dopoledne se konala přípravná setkání, kdy si dosavadní předseda Rady Donald Tusk zval postupně všechny šéfy členských zemí. Společně se setkali i premiéři visegrádské skupiny. K jednacímu stolu pak všichni zasedli až se zpožděním více jak pět a půl hodiny.
Babiš podpoří Leyenovou
Poté, co se odepsalo jméno Franse Timmermanse, se do debaty opět vrátil kandidát Michel Barnier, evropský vyjednávač o Brexitu nebo liberální vedoucí kandidátka Margrethe Vestagerová. Nakonec padl návrh na Ursulu von der Leyenovou, která nakonec prošla. Hlasování se z dvacet osmičky zdrželo Německo, a to z vnitropolitických důvodů, uvedl Babiš.
Andrej Babiš doufá, že 21 českých europoslanců bude postupovat jednotně a podpoří návrh sumitu, aby se von der Leyenová stala šéfkou Evropské komise.
„Pro nás je důležité to, že jsme - Česko a země Visegrádu společně s Itálií - zabránili prosazení spitzenkandidáta. Od začátku jsme tento systém kritizovali, odmítáme jej. A nakonec jsme byli úspěšní,“ prohlásil Babiš.
Německá ministryně, která by se po potvrzení europarlamentem měla od listopadu na pět let ujmout vedení Evropské komise po Jeanu-Claudeu Junckerovi, je podle Babiše zkušená konzervativní politička, spolupracovnice kancléřky Angely Merkelové se zkušeností z vládní i soukromé sféry. Evropští i čeští politici a diplomaté ji podle českého premiéra dobře znají třeba z různých jednání Severoatlantické aliance.
„Zná Českou republiku, zná náš region, pro nás je to samozřejmě podstatně lepší volba než Timmermans,“ prohlásil Babiš.
Ursula von der Leyenová
|
Ohlasy na výběr kandidátů
Smíšené reakce na výběr obsazení vrcholných pozic evropských institucí summitem EU znějí z europoslaneckých frakcí. Zatímco nejsilnější lidovci jsou podle svého mluvčího ochotni navržené kandidáty podpořit, druhá nejpočetnější skupina socialistů dává najevo spíše zklamání.
„Není na Evropské radě, aby nám říkala, koho volit,“ uvedl lidovecký mluvčí k pozici šéfa EP, na niž jednotlivé frakce chtějí navrhnout své kandidáty s ohledem na výsledek summitu.
Předsedkyně socialistické frakce Iratxe Garcíaová naproti tomu prohlásila, že návrh unijních lídrů je „velkým zklamáním“. Její skupina chtěla do čela EK prosadit svého vedoucího volebního kandidáta Franse Timmermanse, což mimo jiné kvůli odporu některých zemí střední a východní Evropy včetně visegrádské skupiny neprošlo.
„Je neakceptovatelné, aby populistické vlády reprezentované v Evropské radě vyřadily nejlepšího kandidáta jen proto, že usiloval o dodržování právního státu a našich společných hodnot,“ uvedla v prohlášení s tím, že její frakce stále podporuje systém takzvaných „spitzenkandidátů“, tedy hlavních kandidátů, se kterými evropské politické skupiny šly do nedávných evropských voleb.
EP bude svého předsedu volit ve středu, o dalších funkcích by měli poslanci hlasovat na dalším plenárním zasedání v polovině července.
Charles Michel
|
