Dnes pětačtyřicetiletý Yücel byl v turecké vazbě od února 2017 do února 2018, z čehož devět měsíců strávil v izolaci. Státní zastupitelství ho vinilo z propagandy pro teroristickou organizaci a poštvávání lidu, za celý rok ale nepodalo obžalobu.
K případu se přes zdůrazňovanou nezávislost tureckých soudů otevřeně vyjadřoval mimo jiné turecký prezident Recep Tayyip Erdogan, který novináře označoval za agenta teroristu nebo německého agenta.
Německá strana, včetně kancléřky Angely Merkelové, naproti tomu věznění Yücela tvrdě kritizovala a opakovaně naléhala na jeho propuštění.
K tomu, že bylo jeho věznění protiprávní nyní - tedy více než dva roky poté, co obdržel stížnost Yücelových právníků - došel i turecký ústavní soud. „Stíhat nebo potrestat novináře kvůli vyjádřením, která učinila jiná osoba v rozhovoru, by výrazně omezilo příspěvek, který mohou média k diskusi o veřejně relevantních témat přinést,“ konstatovali soudci.
Soud také rozhodl, že Yücel dostane jako odškodné za protiprávní věznění v přepočtu 3800 eur (97 tisíc korun).
V podobné situaci jako Deniz Yücel se podle neziskových organizací v uplynulých letech v Turecku ocitly přinejmenším desítky dalších novinářů. Německo za problematické považuje i to, že zhruba 90 procent tureckých médií je nyní personálně nebo finančně napojeno na vládnoucí Stranu spravedlnosti a rozvoje (AKP). Zbylá média mají často finanční problémy a je na ně vyvíjen tlak.
Německé ministerstvo zahraničí loni v této souvislosti v interní zprávě psalo o „prakticky úplném jednostranném usměrnění“.
