„Co nejdříve hodláme splnit šest zbývajících kritérií nutných pro uvolnění vízové povinnosti. Liberalizace víz, modernizace celní unie a oživení přístupových rozhovorů prospěje jak Turecku, tak Evropské unii,“ podotkl Erdogan.
Sejdeme se kvůli Idlibu i s Ruskem a Francií, slíbila Merkelová Erdoganovi |
Celní unie mezi Tureckem a EU funguje od roku 1996. Vztahuje se však jen na průmyslové výrobky a zpracované zemědělské produkty. Ankara považuje její současnou podobu za nevýhodnou a dlouhodobě volá po tom, aby zahrnovala i zemědělství a služby.
Na vstup do Evropské unie Turecko stále čeká a přístupové rozhovory jsou v posledních letech na mrtvém bodě především kvůli autoritářské vládě prezidenta Erdogana a čím dál většímu porušování lidských práv v zemi.
Kancléřka Merkelová uvedla, že na schůzce s Erdoganem prosazovala rychlé propuštění německých občanů zadržovaných tureckou policií. Okomentovala i další z tureckých žádostí. Uvedla, že aby mohlo Německo prohlásit hnutí tureckého klerika Fethulláha Gülena za teroristické, jak Turecko chce, potřebuje víc důkazů.
Turecká vláda Gülena a jeho hnutí označované jako FETÖ považuje za strůjce nepovedeného puče před dvěma lety. Němečtí občané jsou v Turecku drženi právě kvůli podezření, že mají na hnutí vazby.
„Bereme velmi vážně důkazy, které nám Turecko poskytlo, ale potřebujeme více materiálu, pokud máme hnutí klasifikovat stejně, jako jsme to udělali u PKK,“ řekla kancléřka s odkazem na teroristickou Kurdskou stranu pracujících.
Na protest proti Erdoganově návštěvě se v Berlíně u hlavního nádraží v pátek sešly stovky lidí. Akci organizuje Německá federace žurnalistů, která příjezd tureckého prezidenta označila za „facku do tváře“, spolu s Unií německých novinářů (DJV) a lidskoprávními organizacemi Amnesty International a Reportéry bez hranic.
Vydání novináře nepřipadá v úvahu, odmítlo žádost Německo
Turecko požaduje, aby Německo vydalo novináře Cana Dündara, který žije v berlínském exilu. Německá vláda to vnímá jako provokaci, která souvisí s Erdoganovou návštěvou ve spolkové republice, uvádí list Süddeutsche Zeitung a stanice NDR a WDR.
Německému ministerstvu zahraničí přišla diplomatická nóta v pondělí. Turecké velvyslanectví v ní žádá o zatčení a vydání Dündara kvůli údajné špionáži, vyzrazení státních tajemství a propagandě.
Důvodem je článek deníku Cumhuriyet z roku 2015 o utajených dodávkách zbraní z Turecka do Sýrie. Dündar, který byl tehdy šéfredaktorem listu kritického vůči Erdoganovi, byl kvůli textu v roce 2016 odsouzen k pěti letům odnětí svobody. Podařilo se mu však odjet do Německa, kde žije v exilu.
Erdogan prohlásil, že Turecko má právo na to, aby mu byl Dündar předán. „Tato osoba je někdo, kdo by měl dnes být ve vězení, protože vyzradil státní tajemství,“ nechal se slyšet turecký prezident po jednání s Merkelovou.
Na německé straně žádost Turecka ovšem na pochopení nenarazila. Berlín ji podle německých médií vnímá jako provokaci a nepochopitelný krok, pokud má Erdogan skutečně zájem o normalizaci vzájemných vztahů, jak o tom hovoří. Vydání jednoho z nejznámějších tureckých novinářů z německého pohledu nepřipadá v úvahu.
Dündar není jediným novinářem, který byl v Turecku v posledních letech kvůli své práci odsouzen. Od pokusu části armády o převrat v červenci 2016 skončilo v Turecku za mřížemi kolem 160 novinářů a činnost muselo ukončit na 150 médií.
Erdogan přijel za Merkelovou. Chce obrátit list ve vzájemných vztazích |
Vztahy Ankary a Berlína výrazně zatížil také případ německo-tureckého novináře Denize Yücela, který byl rok v turecké vazbě, než se mohl vrátit do Německa. Podle Berlína byl Yücel vězněn čistě z politických důvodů, což Ankara popírá.
Podle listu Bild navíc hrozila další vážná roztržka. Erdogan totiž údajně zvažoval, že odřekne páteční společnou tiskovou konferenci s Merkelovou, pokud se jí novinář Dündar zúčastní. Ten už však na svém Twitteru informoval, že „on sám na konferenci nepůjde, ale jeho otázky tam zazní“.
Turecký server Yeni Asir mezitím informoval, že Ankara chce po Berlínu vedle Dündara vydání i dalších 68 lidí. Příslušný seznam v tomto týdnu obdržela německá tajná služba. Kancléřka k tomu řekla, že se požadovaní lidé hledají, není však jisté, že jsou stále v Německu.
