Soud v Istanbulu zároveň s propuštěním přijal obžalobu na Yücela, která pro něj žádá až 18 let vězení. Novinář ale patrně může Turecko opustit, uvedl šéfredaktor Die Welt. „Nemáme žádné upozornění, že (Yücel) musí zůstat v zemi (Turecku),“ citoval šéfredaktora Die Welt Ulfa Poschardta server listu Der Spiegel. Šéfredaktor na Twitteru dodal, že jde o „nejlepší zprávu vůbec“. „Jsme tak šťastní! Děkuji všem příznivcům.“
Server deníku Bild naznačuje, že Ankara možná povede proti Yücelovi proces podobně jako proti německému lidskoprávnímu aktivistovi Peterovi Steudtnerovi. Ten byl také obžalován z podpory terorismu, soud jej ale loni v říjnu propustil z vazby a on následně odletěl do Berlína. K dalším soudním stáním se odmítl vrátit.
Čtyřiačtyřicetiletý Yücel byl zatčen pro podezření z členství v teroristické organizaci - obvinění po nepovedeném puči předloni v létě je velmi časté. Dále měl novinář podle turecké policie šířit propagandu a zneužívat informace.
Ve středu uplynul přesně rok ode dne, kdy byl Yücel zadržen v Istanbulu. Od té doby pobýval ve vazbě, aniž jej turecké úřady obžalovaly, píše list Deutsche Welle.
Zátěž pro vztahy Turecka a Německa
Mluvčí německé diplomacie podle téhož listu uvedl, že se „německé vládě ulevilo a je ráda“. Poděkoval také tureckým soudcům. Podotkl, že ministr Sigmar Gabriel „intenzivně pracoval na řešení případu“ a že během jeho hledání nebyly uzavřeny žádné „špinavé dohody“.
Doživotí pro novinářeIstanbulský soud poslal v pátek na doživotí do vězení šest lidí, včetně tří novinářů. Podle soudu měli vazby na hnutí, které podle Ankary stálo za pokusem části armády o převrat v červenci 2016. Informoval o tom turecký deník Hürriyet. Všichni odsouzení obvinění odmítají. Organizace Reportéři bez hranic (RSF) označila dnešek kvůli verdiktu soudu za "černý den" pro svobodu tisku v Turecku. Všech šest obžalovaných, mezi nimiž byli známí novináři Ahmet Altan (67), Mehmet Altan (65) a komentátorka a spisovatelka Nazli Ilicaková (73), bylo podle agentury Anadolu odsouzeno za "pokus o narušení ústavního pořádku". Dalšími třemi odsouzenými jsou bývalý ředitel marketingu deníku Zaman Yakup Şimşek, instruktor policejní akademie Şükrü Tugrul Özşengül a bývalý grafik deníku Zaman Fevzi Yazici. Zaman býval největším opozičním listem v zemi, než ho v březnu 2016 převzaly turecké úřady. Po pokusu o puč bylo podle nezávislé organizace P24 v Turecku zavřeno na 170 sdělovacích prostředků a vydavatelství, včetně vysílání kurdského dětského programu. |
V německých médiích se totiž dříve spekulovalo, že Ankara by Yücela mohla propustit výměnou za modernizaci svých tanků.
Brzké propuštění turecko-německého novináře před pár dny naznačil i turecký premiér Binali Yildirim. Podle listu Hürriyet uvedl, že se v případu odehrál jistý posun.
Yücelův případ dlouhodobě zatěžoval turecko-německé vztahy. Kancléřka Angela Merkelová už jej dříve označila jako „břemeno“ na vzájemných vztazích. Prezident Recep Tayyip Erdogan o Yücelovi řekl, že patří ke kurdským separatistům a že je to německý agent.
Podle Berlína však novinář listu Die Welt jen dělal svou práci a zadržován byl z politických důvodů. Spolu s ním bylo podle agentury DPA v Turecku zadržováno ve vazbě 11 německých občanů. Jestli byli propuštěni i oni, zatím není známo.
Normalizace vztahů Turecka a USA
Turecko a Spojené státy se dohodly, že se jejich vzájemné vztahy vrátí k normálu i díky mechanismu, který má vzájemné problémy vyřešit. V pátek to oznámil turecký ministr zahraničí Mevlüt Çavuşoglu na společné tiskové konferenci po setkání se svým americkým protějškem Rexem Tillersonem v Ankaře. „Dohodli jsme se na normalizaci vztahů,“ řekl Çavuşoglu.
Obě země mají stejné cíle v Sýrii, uvedl Tillerson, který zároveň vyzval Ankaru, aby neeskalovala napětí na severu Sýrie. Informovala o tom agentura Reuters.
Styky se zkomplikovaly předloni hlavně kolem duchovního Fethullaha Gülena, který žije v USA a Turci ho viní ze snahy svrhnout vládu v Ankaře. Çavuşoglu dodal, že se s Američany rozhodli ustavit „mechanismus“, který by se zabýval jejich vzájemnými problémy. První schůzka v rámci tohoto mechanismu se uskuteční příští měsíc, řekl Çavuşoglu.
Americký ministr zahraničí uvedl, že Turecko má legitimní právo na zajištění bezpečnosti svých hranic. Nicméně vyzval Ankaru, aby „prokázala zdrženlivost“ ve své operaci v severosyrské oblasti Afrín u hranic s Tureckem. Tu Turecko zahájilo před měsícem a jejím cílem jsou kurdské milice YPG, které Ankara považuje za teroristy napojené na kurdské separatisty bojující na jihovýchodě Turecka za autonomní kurdský stát.
„Bereme to velmi vážně, když náš partner z NATO říká, že má bezpečnostní obavy. Vždy jsem jasně říkali Turecku, že naše podpora SDF bude omezená,“ řekl Tillerson.
V Sýrii máme společné cíle, míní Tillerson
SDF je arabsko-kurdská koalice, která s podporou mezinárodní koalice v čele s USA bojuje v Sýrii proti teroristům z organizace Islámský stát (IS). Součástí koalice jsou i kurdské milice YPG. Tillerson také řekl, že Washington a Ankara mají společné cíle v Sýrii, jsou jimi porážka IS, vytvoření bezpečných zón a vznik nezávislé a jednotné Sýrie.
Americký ministr zahraničí rovněž vyzval Ankaru, aby propustila pastora Andrewa Brunsona a další občany USA. Američan Brunson, který v Turecku žije přes dvacet let, byl v Turecku zadržen v říjnu 2016.
Ankara ho považuje za člena hnutí duchovního Fethullaha Gülena, které se podle ní snaží svrhnout vládu. Loni v září turecký prezident Recep Tayyip Erdogan uvedl, že pastora propustí, pokud jim USA vydají Gülena. Ten žije v USA a turecká vláda ho viní ze zosnování pokusu po převrat v červenci 2016.
