„Jsem velmi rád, že se po různých peripetiích podařilo piazzettu dokončit. Pro město je to třešinka na dortu, a i když mnozí namítnou, že to není nezbytná věc, jsem přesvědčen, že si ji Louny mohou dovolit,“ sdělil Pavel Janda, starosta Loun, které se o návrat Sýkorova díla zasadily.
Do města se motiv vrátil po více než patnácti letech, kdy zmizel. Celkové náklady se vyšplhaly na 8,9 milionu korun.
Město zaplatilo přes 5,7 milionu, další finanční prostředky přidal Spolek Sýkora 2020, který uspořádal veřejnou finanční sbírku, Nadace ČEZ, manželka Zdeňka Sýkory Lenka a společnost Ekostavby Louny, která odkoupila betonové koule stojící do té doby u divadla.
„Sbírka vynesla přes 1,6 milionu. Příspěvky se pohybují od stokorun po statisíce,“ zmínila předsedkyně spolku Jolana Planičková.
Starosta Janda si cení, že na vznik díla přispěly desítky dárců a firem. „Od začátku jsou na něj pozitivní i negativní ohlasy. Věřím, že i ti, kteří realizaci nepodporovali, že si sem cestu najdou a prostor by si je mohl získat,“ podotkl Janda.
„Součástí projektu není jen černobílý nátěr betonové plochy, ale i zásadní proměna vstupu do Galerie města Loun (nachází se v suterénu divadla – pozn. red.), nově je bezbariérový. Došlo také ke změně barvy fasády budovy,“ dodal Janda.
Originální geometrická malba skončila ve šrotu
Původně byla černobílá geometrická malba na plechové protipožární oponě. Když se však v letech 2001 až 2003 městské divadlo rekonstruovalo, opona o rozměrech 7,8 × 5,8 metru zmizela a pravděpodobně skončila ve šrotu.
Zdeněk Sýkora
|
Před několika lety se město rozhodlo ztracené Sýkorovo dílo „oživit“ s tím, že ho umístí do veřejného prostoru. Za návrhem přenést motiv z opony na zem stojí známý český architekt Josef Pleskot.
„Je to přiměřené. Je to adekvátní a myslím si, že dílo divadlu sluší. Je to místo, kterého si každý musí všimnout,“ popsal Pleskot.
Pleskota inspirovala velkoformátová fotografie, která dodneška visí v prostorách divadla jako připomínka ztracené opony. „Ve chvíli, kdy jsem ji uviděl a prostor před divadlem si prohlédl z balkonu, věděl jsem, že se sem motiv hodí,“ dodal Pleskot.
Malba na chodník byla velmi náročná na přesnost a trpělivost
Tak jako před více než šedesáti lety Zdeněk Sýkora černobílou kompozici maloval na oponu, obdobně postupovali řemeslníci i dnes. Nátěr černobílé mozaiky trval několik dní, kdy nejdříve bylo nutné obrazec přesně narýsovat na zem, následovalo malování několika vrstev černé a bílé barvy.
„Malba byla velmi náročná na přesnost a trpělivost. Je ale vidět, že si dali opravdu záležet, a jsem fascinovaná, jak precizní práci odvedli,“ uvedla nadšeně Lenka Sýkorová.
Originál neměli návštěvníci divadla možnost běžně vídat vzhledem k tomu, že opona byla zatažená. Současné ztvárnění je naopak všem na očích. Prostor snímá kamera městské policie, což má zabránit poničení.
Při námraze je možné novou plochu i posypat solí
Plocha před divadlem je vytvořena z odolné podlahoviny, která se používá na exponovaná místa.
„Jde o epoxidovou stěrku s křemenným vsypem a finální polyuretanový nátěr, který je odolný vůči UV záření. S touto technologií pracujeme přes dvacet let. Údržba není náročná, při čištění lze použít standardní mycí technologie,“ upozornil Martin Kuchynka z firmy Coming Plus, která zakázku dělala.
„V zimním období, kdy je námraza, je možné plochu posypat solí a po rozmrazení projet čisticím vozem s kartáči. Ovšem neměla by se používat strojní hrabla vzhledem k tomu, že černé segmenty jsou mírně vystouplé a hrozilo by jejich poškození,“ doplnil Kuchynka.
Stavební práce před divadlem začaly už v červnu 2018. Původně měla být piazzetta dokončena v září téhož roku, ovšem vlivem nepříznivých klimatických podmínek a rozkolu se stavební firmou kvůli kvalitě odvedené práce se termín odložil na letošek.
Město firmě vypovědělo smlouvu a zakázku na finální nátěr předalo společnosti Coming Plus, která do té doby byla jako subdodavatel.
Slavnostní odhalení piazzetty pořádá město v pondělí 15. července od 17 hodin.
