V jedenadvaceti letech si s sebou trenčínský odchovanec přináší pověst talentovaného mladíka i zajímavý životopis. Mezi dospělými odehrál už tři sezony a při té poslední nastřílel za Trenčín 20 gólů (v základní části 20+11).
Jeden rok Hecl strávil ve švédské juniorce, za Slovan Bratislava také předloni ve 23 zápasech okusil KHL. A k tomu má i dost reprezentačních zkušeností, včetně čtyř startů za první tým.
Po úspěšné sezoně se rozhodl pro změnu. „Nabídku jsem dostal z Trenčína, ale i z jiných českých týmů. Chtěl jsem udělat kariérní posun a rozhodl jsem se pro Olomouc. Cítil jsem, že je to dobrá volba,“ věří Hecl a pochvaluje si i první dojmy.
„Pocity jsou fajn. Kluci jsou tu v pohodě, myslím, že se tu rychle zařadím. Na stadionu jsem už hrál s Trenčínem a zevnitř se mi celkem líbí. Olomouc jsem také sledoval v play off, vím, že město je krásné, a mám i hezký byt, takže je to super,“ líčí.
Jen v televizi mu chybí slovenské programy, a tak ze světového šampionátu ve své domovině sleduje místo krajanů český tým. A u toho se těší, až pozná extraligu. „Je o level výš než slovenská. Budu se snažit dát do hry to, co umím. Rychlost, šikovnost a vymyslet, co nikdo nečeká,“ přemítá nad svými přednostmi.
V Olomouci si od Hecla slibují, že do týmu přinese energii. „Je to rychlonohý hráč, který naše mužstvo pomůže lehce omladit. Potřebujeme mladou krev a rychlého hráče, který bude soupeřům dělat problémy,“ prohlásil trenér Zdeněk Moták.
V uplynulé sezoně slovenské extraligy na sebe Hecl upozornil také tím, že ji celou odehrál bez jediného vyloučení.
„Abych se přiznal, ani nevím, jak se mi to podařilo. Byla to náhoda, nevěděl jsem o tom, dokud mi to tři kola před koncem novináři neprozradili,“ směje se mladík z rodiny, která má hokej v krvi. Jeho strýc Radoslav si v dresu Buffalo Sabres vyzkoušel i NHL a hlavně Slovákům pomohl k titulu mistrů světa v roce 2002. Teď je řada na synovci.
