Jedním z míst, která na satelitních snímcích za poslední léta změnila podobu, je svatyně imáma Asima v poušti Taklamakan. Budovy kolem hliněné hrobky, ke které každé jaro mířily tisíce poutníků, nechala čínská vláda srovnat se zemí, píše britský deník The Guardian.
Ten ve spolupráci se skupinou investigativních novinářů Bellingcat zjistil, že od roku 2016 nechaly úřady v Sin-ťiangu částečně nebo úplně zbourat více než dvě desítky mešit a dalších islámských svatostánků.
„Snímky svatyně imáma Asima v troskách jsou poměrně šokující. Oddanějším poutníkům to zlomí srdce,“ říká historik Rian Thum z Nottinghamské univerzity.
Novináři prověřili 91 míst, na kterých podle místních očitých svědků či výzkumníků dříve stály mešity. A došli k závěru, že 31 mešit a dvě svatyně utrpěly mezi lety 2016 a 2018 zásadní škody.
Polovina mešit a obě svatyně šly k zemi úplně, ostatní přišly o minarety nebo kupole. Kromě toho z map zmizelo ještě dalších devět budov, které bývalí obyvatelé Sin-ťiangu označili za mešity.
Výzkumníci navíc odhadují, že stejně skončily až tisíce posvátných míst muslimů. Mnohá z nich však byla v malých vesnicích a i vzhledem k represím proti novinářům ze strany čínských úřadů nejsou pro demolici těchto míst důkazy.
Oblíbeným cílem poutníků bývala i pouštní svatyně s hrobkou Džafara Sádika, jehož duše se podle legend měla přenést do Sin-ťiangu, aby tam pomohla s šířením islámu. V březnu loňského roku však šla Sádikova hrobka k zemi stejně jako přístřešky pro poutníky.
Fakt, že kromě mešit nyní mizejí už i svatyně, podle odborníků znamená další krok v systematickém ničení kultury ujgurské menšiny, který má obzvlášť velký dopad na dospívající.
„Seberete jim rodiče a zároveň zničíte jejich kulturní dědictví, které jim připomíná jejich původ. Až vyrostou, bude jim to cizí,“ uvedl listu jeden z bývalých obyvatel osady Chotan na jihu provincie.
Úřady podle expertů demolici často vysvětlují tak, že místo nemoderní a nepohodlné mešity postaví novou a lepší. Pravým důvodem však je snaha „počínštit“ vzhled muslimských svatostánků, aby ladily s čínským socialismem.
Většina Ujgurů už údajně do mešit přestala chodit, protože jsou plné kamer. Každý se navíc musí u vstupu prokázat platným dokladem.
Muslimové v čínských táborech musejí šít sportovní oblečení |
Muslimové v Sin-ťiangu jsou pod masivním dohledem kamer i v ulicích, svým dětem nesmějí dávat „příliš náboženská“ jména, muži nesmějí nosit dlouhé plnovousy.
Nejtvrdším krokem čínské vlády je však zřízení převýchovných táborů, ve kterých jsou Ujgurové násilím drženi. Podle březnové zprávy deníku The Guardian je v táborech až 1,5 milionu Ujgurů a dalších tamních muslimů.
Podle čínské vlády ovšem k žádnému utlačování nedochází. „V Číně je náboženská svoboda, zároveň bojujeme proti náboženskému extremismu. V naší zemi je přes 20 milionů muslimů a více než 35 tisíc mešit. Velká většina věřících se může volně věnovat zákonem povoleným náboženským aktivitám,“ řekl listu mluvčí čínského ministerstva zahraničí Keng Šuang.
Další ze satelitních snímků dokládajících, že Čína bourá mešity v Sin-ťiangu:
Revealed: new evidence of China's mission to raze the mosques of Xinjiang
https://t.co/xtvtRPfpRV https://t.co/MHu8n89dxv
Demonstrace proti držení Ujgurů v převýchovných táborech (listopad 2018):
8. května 2019 |
