Legalizace výnosů z trestné činnosti, nebo také praní špinavých peněz, činí podle Úřadu OSN pro drogy a kriminalitu pět procent ročního HDP celé planety. Tedy 2 triliony dolarů (46 trilionů korun). Banky a donucovací orgány proto hledají nové cesty, jak s problémem bojovat. Zkoušejí i umělou inteligenci.
„Špinavé“ peníze se „čistí“ tím, že procházejí skrz různé na první pohled legitimní transakce. Nakupují se za ně majetky, firmy, drahá auta, umění a vlastně cokoli, co se dá zpět zpeněžit a získat tak už „čisté“ finanční prostředky.
Česko vylepšilo boj proti praní špinavých peněz, stále má však co dohánět |
Jedním ze způsobů je tzv. smurfing (šmoulení), tedy rozdělení částky na mnoho malých transakcí, které se vkládají na různé účty. Kriminálníci k tomu používají speciální software.
„Převod ve výši čtvrt dolaru (6 Kč) člověk nepostřehne. Když se jich ale udělají stovky milionů, dá se takto vyprat 30 milionů dolarů (689,7 milionu korun),“ podotýká Mark Gazit, šéf izraelské společnosti ThetaRay, která dodává umělou inteligenci pro oblast finanční kriminality.
Vyprané peníze se často používají k financování další trestné činnosti. Například jeden nedávný podvod s bankomaty připravil banky v 40 zemích o miliardu eur (25,8 miliardy korun). „Gang se naboural do tisícovek bankomatů a naprogramoval je tak, aby v určitý čas vydaly až pět bankovek, které ‚bílí koně‘ vybrali,“ popisuje Gazit. „Peníze se pak převedly do bitcoinů a použily k financování obchodu s lidmi,“ doplnil.
Bílí koně se najímají i na to, aby špinavé peníze za úplatu převáděli přes své bankovní účty.
„Podle odhadů se nepodaří zajistit ani procento peněz pocházejících z kriminality, které proudí skrz mezinárodní finanční systém,“ informuje Colin Bell, šéf oddělení rizika finanční kriminality v britské bance HSBC. A problém se i přes zpřísňující se regulaci zhoršuje, upozorňuje BBC.
Brusel podezřívá Saúdy z praní špinavých peněz a financování terorismu |
Například americká FBI proto pracuje na technických vylepšeních, která by jí pomohla držet se zločinci krok. Podrobnosti z pochopitelných důvodů sdělit nechce. Jiné instituce ovšem otevřeně hovoří o tom, že v boji proti praní špinavých peněz chtějí využít umělou inteligenci.
„Roboti používající strojové učení mohou rychle a efektivně prosívat obrovské množství transakcí,“ vysvětluje Bell. „Mohl by to být důležitý nástroj ve vytipovávání podezřelých aktivit,“ doplňuje.
Umělá inteligence umí zpracovat hory dat v reálném čase - emaily, telefonní hovory nebo zprávy o výdajích - a vytipovat vzorce chování, kterých by si lidé v bankách nemuseli všimnout. Navíc je schopná se učit.
Je využitelná například v odhalování zmíněného smurfingu nebo identifikaci účtů, které nezakládají lidé, ale roboti. Může také upozornit na podezřelé chování podplacených úředníků nebo bankéřů, které je klíčovou součástí většiny operací praní špinavých peněz.
„Využití umělé inteligence snižuje riziko záměrného přehlížení podezřelých aktivit na minimum,“ míní Adam Williamson z britské asociace účetních techniků, která pomáhá účetním odhalovat praní špinavých peněz.
Regulátoři po celém světě novou technologii podporují, možná proto, že sami v boji prohrávají. Zároveň se ale vynořuje potřeba získané poznatky globálně sdílet.
Největší švýcarská banka v problémech. USA ji žalují, Francie žádá pokuty |
Mnoho největších světových bank bylo v posledních letech do nějakého skandálu s legalizací výnosu z trestné činnosti zapleteno. Letos dostala švýcarská banka UBS pokutu 3,7 miliardy eur (95,3 miliardy korun) za to, že měla bohatým klientům ve Francii pomáhat k daňovým únikům v hodnotě miliard eur a tyto transakce legalizovat. Banka se však proti rozhodnutí odvolala.
Nizozemská ING loni zaplatila 775 milionů eur (20 miliard korun) za to, že umožnila zločincům prát špinavé peníze skrz své účty.
Šéf Danske Bank zas musel opustit své křeslo za to, že estonská pobočka byla zapletena do praní špinavých peněz v hodnotě přes 200 miliard eur (5,2 bilionu korun).
Americké úřady zase obvinily třetí největší lotyšskou banku ABLV z rozsáhlého praní špinavých peněz, které jejím klientům umožnilo obchodovat se Severní Koreou v rozporu se sankcemi OSN kvůli jadernému zbrojení.
