„Je to obrovské ocenění pro basketbalistu. Asi je to největší, čeho jsem mohl dosáhnout. Těší mě, že si vzpomněli i na generaci už dávno minulou. Vždyť to bylo vlastně v 60. a 70. letech, kdy jsme sbírali úspěchy po Evropě, byli na světových šampionátech a na olympiádě,“ uvedl Zídek starší na webu České basketbalové federace.
Legendární pivot, který v únoru oslavil 75. narozeniny, získal s reprezentací stříbro a bronz na mistrovství Evropy. Se Slavií VŠ Praha (USK Praha) byl Zídek sedmkrát mistrem ligy a v roce 1965 hrál finále Poháru mistrů evropských zemí. V roce 2001 byl vyhlášen československým basketbalistou 20. století.
Zídek startoval na šesti evropských a dvou světových šampionátech, v roce 1972 dosáhl s týmem na olympiádě v Mnichově na osmé místo. Dvakrát byl zvolen nejlepším československým basketbalistou a drží ligový střelecký rekord.
„I tak bych toto ocenění postavil na první místo,“ zdůraznil, jak si váží zařazení po bok legend v čele s Michaelem Jordanem a Draženem Petrovičem, které od založení v roce 2007 do Síně slávy FIBA vstoupily.
Zídek sám netušil, zda na něj přijde řada. „Nezabýval jsem se tím. Až to přišlo, tak to přišlo. Volali mi z FIBA z Mnichova, že jsem byl uveden do Síně slávy. Pak mi hned začali vyřizovat letenky do Pekingu, kde bych měl 30. srpna ocenění na utkání mistrovství světa převzít,“ podotkl.
Kariéra mu přinesla spoustu nezapomenutelných zážitků. „Bylo jich v kariéře víc. Kdybych měl ale uvést jen jeden, tak to bylo finále Poháru vítězů pohárů v Aténách, které jsme tam hráli před 80 tisíci diváků,“ zavzpomínal Zídek, který jako trenér vedl Slavii VŠ Praha i Spartu Praha.
Na otcovo ocenění je pyšný i Jiří Zídek mladší, který se spolu s Jiřím Welschem, Janem Veselým a Tomášem Satoranským jako jediní Češi prosadili do NBA.
„Uvedení táty do Síně slávy FIBA je obrovská čest jak pro něj, tak pro celou rodinu. Myslím, že je to opravdu fantastické ocenění. Jména v Síni slávy FIBA z evropského nebo světového basketbalu jsou veličiny, které zná každý,“ uvedl pětačtyřicetiletý bývalý hráč Charlotte, Denveru a Seattlu.
„Když jsem to slyšel poprvé, tak jsem tomu nemohl věřit. Je to ocenění celoživotní práce a toho, co dokázal v basketu. Jsem za něj moc rád. Teď mu bylo 75 let, takže je to pro něj obrovské zadostiučinění. Některé věci ve své kariéře nemohl kvůli politickému režimu naplnit,“ upozornil na to, že měl jeho otec možnou cestu do NBA zavřenou.
Prozradil také, jak se otec o prestižním ocenění dozvěděl. „Je to docela vtipná historka. Tou dobou byl jako každé první pondělí v měsíci na srazu se svou starou partou ze Slavie Praha. Volali mu z FIBA, že bude uveden do Síně slávy. Je to přesně tak, jak to má v týmovém sportu být. Stalo se to ve chvíli, kdy byl se svými kamarády, se kterými dosáhl valnou většinu úspěchů,“ popisoval Zídek mladší.
„Myslím, že jim to neřekl, protože to bylo v tu chvíli přísně tajné. To, že si mohl tu zprávu vychutnat v jejich přítomnosti, bylo ještě speciálnější,“ dodal.
Čtyřiašedesátiletá Hejková slavila pět euroligových titulů, v roce 2015 se jí to povedlo se ZVVZ USK Praha. Letos má šanci na další, protože s českými šampionkami znovu postoupila do Final Four.
Natália Hejková, trenérka USK Praha, během oddechového času. Naslouchají jí Kristýna Brabencová, Leticia Romerová a Renáta Březinová (zleva).
Vedle Zídka byli oceněni v hráčské kategorii Janeth Arcainová z Brazílie, in memoriam Margo Dydeková z Polska, Atanas Golomejev z Bulharska, slavný Američan Alonzo Mourning, Fabricio Oberto z Argentiny, Jose „Piculin“ Ortiz z Portorika a Muhsin Mizat Vardá z Egypta. Mezi trenéry to byli spolu s Hejkovou Bogdan Tanjevič z Černé Hory a in memoriam Mou Cuo-jün z Číny.
„Těchto osm hráčů a tři trenéři hráli a trénovali na nejvyšší úrovni, kde také dosáhli na úspěchy. Tím pomohli našemu sportu růst a vyvíjet se a inspirovali nové generace hráčů a trenérů. Těším se na to, až jim vzdáme hold a budou součástí naší Síně slávy,“ uvedl v tiskové zprávě Mezinárodní basketbalové federace její prezident Horacio Muratore.
