Na nedaleké Luční boudě dosahoval vítr v nárazech přes 110 kilometrů, v Hradci Králové atakoval stokilometrovou hranici.
Hranice orkánu je 117,7 kilometrů za hodinu. Kvůli vichru se v pondělí ráno nerozjel horní úsek lanovky na Sněžku, která může být v provozu do rychlosti větru 60 kilometrů v hodině. Spodní část dráhy z Pece pod Sněžkou na Růžovou horu je v provozu.
„Na Sněžce dosáhl vítr síly orkánu. Ve tři hodiny ráno tam vítr dosahoval 57,4 metru za sekundu (206,6 km/h). V Královéhradeckém kraji to bylo nejvíce,“ řekl Martin Stráník z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) v Hradci Králové. Podle něj je to letos nejvyšší naměřená hodnota větru v Královéhradeckém kraji.
Na Sněžce byly vlivem silného větru přerušeny dodávky elektrického proudu.
„Večer nebylo možné z baráku vylézt, jaký byl vítr. Vypadla elektřina. V neděli mezi 21:00 a 22:00 dosahoval vítr v nárazem 195 kilometrů v hodině. I když je vítr poměrně silný, škody na objektu nepředpokládáme. Takový vítr není nic, co bychom neznali. Přesto si myslím, že letos je to asi nejvíce, co na Sněžce foukalo,“ řekl správce Poštovny Dalibor Blaha.
Podle údajů z meteostanice na Poštovně udeřil maximální náraz větru ve 4:32. Čidlo zaznamenalo 74,6 metrů za sekundu, což je 268,56 kilometrů za hodinu.
„To už je opravdu extrém i na Sněžku. Jestli to ukazují přístroje, je to možné, ale může jít i o chybu. Je to jen technika a toto je hodně už i na ni. Z ČHMÚ máme potvrzené maximum 206 kilometrů za hodinu,“ reagoval Blaha na údaje z meteostanice, která je umístěná na střeše Poštovny.
„Pravděpodobně se jedná o chybu přístrojů. Vítr se zvyšoval do dvanácté hodiny a pak síla větru klesala. Na Sněžce se však objevují takovéto nárazy, které nejsou úplně reálné. Ani těch 206 kilometrů nemusí být správně. Proto zatím bereme jako oficiální hodnotu hodnotu z 21. hodiny, kdy to bylo nějakých 54 metrů za sekundu, což je asi 190 kilometrů za hodinu,“ vysvětlil Stráník.
„Tam se to točí úplně jinak než u země. Tím, že je Sněžka jehlan, má vysoké stěny a je osamocená, čili není kolem ní další pohoří, tak tam fouká ze všech stran. V těchto rychlostech už ani přístroje pořádně neřeknou, ze kterého směru fučí,“ pokračoval Blaha.
I v tomto extrémním počasí zůstal na Poštovně jeden brigádník. Nahoru vystoupal v pátek, protože bylo jasné, žesilný vítr zafouká sněhem vchod do Poštovny. Průběžně proto sníh odklízel.
„Dnes půjde dolů. Uvidíme, jestli zítra budeme znovu nahoře,“ dodal Blaha. Vítr by měl na hřebeni Krkonoš slábnout.
Na horách stále platí druhý lavinový stupeň
V Krkonoších stále platí druhý mírný stupeň lavinového nebezpečí z pěti. Na hřebenech je okolo 220 centimetrů sněhu, za poslední tři dny tam na ledovou krustu napadlo asi čtvrt metru sněhu za působení silného jižního později západního větru.
VIDEO: Zachránci Poštovny se ztratili na Sněžce, točili se v bílé tmě |
V polohách pod 1200 metrů nad mořem byly srážky smíšené až dešťové. Proto je sněhová pokrývka ve spodních vrstvách mokrá. Podle předpovědi by dnes mělo napadnout dalších asi deset centimetrů sněhu za působení silného západního větru.
„Mohou se vyskytnout laviny deskové a laviny z klouzavého sněhu,“ uvedl Robert Dlouhý z horské služby Krkonoše.
V lavinových katastrech, ke kterým patří Kotelní jámy, údolí Bílého Labe od Boudy u Bílého Labe, Kozí hřbety a Labský, Obří, Dlouhý a Modrý důl, se mohou uvolnit laviny středních rozměrů, které se většinou zastaví ještě na svahu.
