Město se už dlouho marně snaží sehnat architekta na odbor územního plánování a investic. Dnes tu funguje městský architekt, ale jde spíš o úřednickou funkci bez pravomoci zasahovat například do soukromých staveb, navíc jednotlivé odbory často mívají protichůdné postoje. To by se díky Kanceláři architektury města (KAM) mělo změnit.
„Vznik kanceláře architektury je hodně důležitá věc. A protože to vždy byla vlajková loď hnutí PRO! Ústí a chceme dát šanci i dobrým nápadům opozice, koncepci kanceláře vytvoří jejich zastupitel, architekt Jan Hrouda. Je to člověk na svém místě, který úkol zvládne,“ řekl už dříve primátor Petr Nedvědický (ANO).
Zmíněná část opozice to vítá, protože opakovaně zdůrazňovala, že městu tento typ odborné práce jednoznačně chybí.
„To se podepisuje na kvalitě veřejného prostoru, udržitelnosti záměrů a investic i na stavu přípravy územního plánu. Podobné hlasy zaznívají opakovaně i od odborné veřejnosti. Věřím, že dobře připravená koncepce kanceláře a kvalitní výběrové řízení na jejího ředitele by mohly přilákat do Ústí zkušené odborníky a architekty,“ komentoval rozhodnutí Hrouda.
Rozvoj města, územní plán i veřejný prostor
Kancelář architekta má i řada jiných českých měst. „Úkolem kanceláře bude věnovat se širokému rozvoji města, územnímu plánu, veřejnému prostoru, investičním plánům a dlouhodobému rozvoji města, a to bez politických vlivů,“ přiblížil primátor Nedvědický.
Minimalistická varianta kanceláře může mít 5 zaměstnanců a jednoho architekta, maximalistická až 40 zaměstnanců a náklady 30 milionů korun za rok. Pro srovnání, třeba v Praze stojí 100, v Plzni 60 milionů.
Podle Hroudy velikost kanceláře a s tím související rozpočet budou záviset na rozsahu úkolů a pravomocí, jimiž bude pověřena – od několikačlenného týmu připravujícího především koncepční dokumenty a koordinujícího rozvoj města po velkou organizaci zabezpečující třeba i zpracování nového územního plánu či konkrétních projektů a studií.
„Mělo by se jednat o tým odborníků v čele s ředitelem – městským architektem. Koordinoval by koncepční rozvoj města, spolupracoval na přípravě staveb i rekonstrukcí veřejného prostoru a v neposlední řadě by tato témata prezentoval veřejnosti a zapojoval občany do procesů přípravy a plánování města,“ poznamenal Jan Hrouda.
