„Na začátku osmdesátých let byl britský automobilový průmysl synonymem pro vše, co bylo v Británii špatně: neefektivní, neproduktivní, zmítán nekonečnými spory a vyráběl hrozná auta,“ psalo BBC přesně před deseti lety, v roce 2009.
Když Margaret Thatcherová nastoupila v roce 1979 do čísla 10 v Downing Street, dosahovala roční inflace v Británii 20 procent a ekonomiku do značené míry ovládali odboráři, kteří celá sedmdesátá léta torpédovali domácí autoprůmysl. Britské značky tou dobou vyráběly - když na to dělníci mezi stávkováním našli čas - až na čestné výjimky jen křápy. Železné lady „Maggie“ to mnozí nikdy nezapomněli, ale britský autoprůmysl opravdu zachránila. Tím, že pozvala do Spojeného království Japonce.
V šedesátých letech byla Británie největším výrobcem automobilů v Evropě. Německo se teprve nadechovalo k útoku a geniální mozek všehoschopného Ferdinanda Piecha (kapitána koncernu Volkswagen, který pro německou značku kupoval třeba britskou šlechtu značky Bentley) se zaměstnával vymýšlením naftového pětiválce pro Mercedes.
Ale stačilo jen pět let a Britové byli na kolenou. A dnes není jediná velká britská značka, která by byla opravdu britská. Celý ostrovní autoprůmysl drží Japonci. Ti, které tam přivedla Margaret Thatcherová. Dnes je to považováno za jeden z jejích největších úspěchů. Dobové analýzy uvádějí, že teoreticky byla v každém parametru japonská auta aspoň dvakrát lepší než jejich britské ekvivalenty. A co do spolehlivostí dokonce stonásobně lepší.
Recept na záchranu výroby aut Železné lady byl tedy jasný. V první polovině osmdesátých let se jí podařilo přilákat nejprve Nissan. Fabrika v Sunderlandu byla první evropskou továrnou japonské automobilky. Analytici průmyslu dnes říkají, že právě příchod Nissanu v roce 1986 zachránil výrobu aut na britských ostrovech. To odstartovalo vlnu zahraničních investic do Británie; následně dorazila Honda a pak Toyota.
„Po dlouhém a důkladném zvažování Nissan potvrdil, že v rámci celé Evropy je Spojené království politicky a ekonomicky nejatraktivnější zemí pro rozsáhlé investice a nabízí největší potenciál,“ prohlásila tehdy začátkem osmdesátých let Thatcherová.
Evropa není zajímavá
Dnes, o pětatřicet let později, je to přesně naopak. Japonci se z Británie stahují. A zas je u toho žena v Downing Street. Therese Mayové, které se sype pod rukama plán na pokojný brexit, přišel minulý týden výhružný dopis od Fordu a nyní oficiálně oznámila odchod i Honda.
Mamutí japonská automobilka zatím slibuje, že ústředí pro Evropu zůstane v Británii. Aktuálně je ovšem důležitější, že uzavře fabriku ve Swindonu, kde vyrábí jeden ze stěžejních modelů, kompaktní Civic. Je to součást globální restrukturalizace výroby celé automobilky. Poslední Civic má z Británie vyjet v roce 2021. O práci přijde až 3 500 zaměstnanců. Na celkové produkci automobilů v Británii se tento závod loni podílel více než deseti procenty.
Rozhodnutí je velkou ranou pro ekonomiku Británie, která by měla do 29. března odejít z Evropské unie. Honda v závodě 115 kilometrů západně od Londýna vyrábí kolem 150 000 Civiců ročně, zhruba 90 procent vozů je určeno na vývoz do EU. Civic ve verzi sedan vyrábí Honda v Turecku, také tam má dojít v roce 2022 k ukončení jeho výroby. Znamená to, že japonská značka bude hondy pro Evropu dovážet z jiných kontinentů.
Generální ředitel Hondy Takahiro Hačigo na tiskové konferenci uvedl, že rozhodnutí o ukončení výroby nemá nic společného s brexitem. Stejně se pro rozhlasovou stanici BBC vyjádřil i šéf evropských operací firmy Ian Howell. Ukončení výroby podle nich souvisí s globálními změnami v celém odvětví. Nediplomaticky to lze parafrázovat tak, že evropský trh je moc malý na to, aby se mu vyplatilo automobilkám působícím celosvětově a vydělávajícím hlavně v Asii (především v Číně) a Americe, věnovat nějakou extra pozornost.
Značky jako Subaru nebo Mazda rovnou přiznávají, že přítomnost v Evropě je pro ně jen referencí - pokud auto přijme náročný a rozmazlený evropský zákazník, je to pro ně hlavně reklama, výdělek spíš ne. Honda to potvrzuje i tím, že se podle Howella hodlá více zaměřit na investice v Číně, USA a v Japonsku.
Nová obchodní dohoda mezi EU a Japonskem snižuje cla na dovoz japonských aut do Unie do roku 2027 na nulu. To znamená, že japonské automobilky nebudou potřebovat mít výrobní základny v EU, upozornila BBC.
Takahiro Hačigo dodal, že rozhodnutí o ukončení výroby v Británii vychází z toho, co je pro automobilku nejlepší z pohledu globální konkurenceschopnosti a potřeby zvýšit výrobu elektrických vozů. Automobilka podle něj musí upravit své operace tak, aby odrážely růst poptávky v Asii a Severní Americe a rychlé změny v odvětví. „Čelíme rostoucí silné konkurenci od čínských a indických výrobců,“ upozornil.
K souvislosti ukončení výroby s brexitem dodal, že stále není jasné, jaké změny brexit přinese. Proto je třeba s dalšími rozhodnutími čekat na vyjasnění situace.
Profesor z univerzity ve Warwicku Christian Stadler tvrdí, že brexit musel být faktorem při rozhodování automobilky. Ztrátou volného vstupu na evropský trh z Británie přichází země o jednu z největších výhod pro zřízení továrny. „Automobilky opakovaně varovaly vládu pře hrozbami, které brexit představuje pro britský průmysl,“ řekl agentuře AP Stadler a upozornil, že také Jaguar Land Rover omezil své operace v zemi.
Ministr obchodu Greg Clark uvedl, že Británie je hluboce zklamaná rozhodnutím Hondy uzavřít továrnu. „Je to devastující rozhodnutí pro Swindon a Británii. Je to podnikatelské rozhodnutí vycházející z nebývalých změn na globálním trhu,“ prohlásil.
Honda se spolu s japonskými konkurenty Toyotou a Nissanem podílí na celkové výrobě aut v Británii téměř polovinou. Nissan začátkem února oznámil, že zrušil plány výroby nové verze malého sportovně-užitkového vozu (SUV) X-Trail v továrně v britském Sunderlandu. Firma sice uvedla, že za tímto rozhodnutím stojí podnikatelské důvody, zároveň však poukázala na problémy spojené s nejistotou kolem budoucích vztahů Británie s EU.
Ford naopak ve svém prohlášení z minulého týdne jednoznačně říká, že se kvůli brexitu připravuje na odchod z Británie. Therese Mayové oznámil že zintenzivnil své přípravy na přesun výroby. Firma v Británii provozuje dvě továrny na výrobu motorů a uvedla, že pokud Londýn opustí EU bez dohody, mohlo by ji to stát až miliardu dolarů, to je zhruba 23 miliard korun.
„Podnikneme veškerá opatření, abychom ochránili konkurenceschopnost našeho evropského podnikání,“ uvedla automobilka a dodala, že již dlouho naléhá na britskou vládu a parlament, aby spolupracovaly a zabránily tak hrozbě odchodu země z EU bez dohody. Podrobnosti čtěte zde.
Ford zaměstnává v zemi asi 13 tisíc lidí. Ford je v Británii nejprodávanější automobilovou značkou a je to pro něj třetí největší trh, uvedla agentura Reuters. Do země směřuje téměř každé třetí auto vyrobené v továrně Fordu v německém Kolíně nad Rýnem. Británie je po Německu druhým největším trhem EU. V celé Evropské unii se v loňském roce prodalo 15 milionů aut, z toho v Německu skoro 3,5 milionu a v Británii 2,4 milionu (v Česku 260 tisíc nových aut).
Údaje britského Svazu výrobců a prodejců automobilů (SMMT) nedávno ukázaly, že investice do automobilového průmyslu v Británii se v loňském roce kvůli obavám z brexitu propadly téměř o polovinu na 589 milionů liber (zhruba 17 miliard korun).
Výroba automobilů v Británii se loni podle SMMT snížila o devět procent na pětileté minimum 1,52 milionu vozů. Zaznamenala tak nejprudší pokles od hospodářské recese z let 2008 a 2009.
