Letošní zima je na sníh zatím bohatá, ale teprve jarní obleva ukáže, jestli vody bude dost na to, aby znovu naplnila nádrže v Čechách a na Moravě. Zadržet na jaře co nejvíce vody z roztátého sněhu je podle odborníků jedním z receptů na to, jak přežít klimatickou změnu.
Před suchem nás ochrání nové nádrže a propojení vodovodů, míní hydrolog |
„Potřebujeme vybudovat řádově desítky tisíc malých a středních vodních nádrží. Současně ovšem musíme posilovat i velikou infrastrukturu, což znamená výstavbu nových přehradních nádrží,“ říká rektor České zemědělské univerzity Petr Sklenička, specialista na tuto problematiku.
Vodních nádrží však v Česku přibývá jen pomalu – nejen kvůli vysokým nákladům, ale také nesouhlasu obcí nebo ochránců přírody. Zatímco mezi lety 1970 a 1995 vzniklo u nás 45 přehradních nádrží, od roku 1995 pouze tři. Poslední větší vodní nádrž v Česku, Slezská Harta, byla dokončena v roce 1997.
Suché regiony
Nyní finišují přípravy pěti až šesti nových vodních nádrží. „V souvislosti se suchem se připravují vodní nádrže Senomaty a Šanov na Rakovnicku, Vlachovice na Zlínsku a Skalička na Bečvě v Olomouckém kraji,“ vyjmenovává mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý. Místa pro ně byla vybrána v regionech, kde voda v tuto chvíli chybí nejvíce.
Nepůjde o žádné obry. Hráze u Senomat a Šanova, které jsou výstavbě nejblíže, zadrží jen zlomek toho co díla jako Orlík nebo Nové Mlýny. „Budou to spíše nádržky, které budou dotovat průtok v Rakovnickém potoce – v létě se budou pravidelně vyprazdňovat,“ vysvětluje Pavel Punčochář z ministerstva zemědělství. A Rakovnický potok to opravdu potřebuje, potíže s nedostatkem vody má dlouhodobě.
Není proto náhodou, že i třetí z plánovaných nádrží má být postavena právě na Rakovnicku. Vodní nádrž Kryry by měla mít dostatečnou kapacitu na to, aby zajistila pitnou vodu pro obyvatele jednoho z nejsušších regionů v Česku.
Dostatečný přítok do nádrží v oblasti, kde bývá v létě pravidelně málo vody, má zajistit propojení se zhruba dvacet kilometrů vzdálenou vodní nádrží Nechranice. Toto dílo na řece Ohři patří v Česku k největším, vejde se do něj šedesátkrát více vody než do plánovaných Kryr.
Náhrada za vyschlé studny
Stejně jako Kryry bude také vodní nádrž Vlachovice mezi Luhačovicemi a Valašskými Klobouky zásobárnou pitné vody pro okolní obce. „Lidem u nás v létě úplně vyschly studny, takže nám výstavba přehrady přijde v pořádku a souhlasíme s ní,“ poukázal starosta Vlachovic Zdeněk Hověžák na fakt, že přípravu výstavby zde na rozdíl od některých jiných míst neprovázejí větší protesty obyvatel.
Sucho představuje katastrofu jako povodně. Stát se začíná připravovat |
Od nádrže si navíc slibují, že se stane vyhledávaným turistickým cílem. Povodí Moravy ji chce dokončit do roku 2028. Podle mluvčího tohoto povodí Petra Chmelaře její výstavba také vypadá reálněji než nádrže Skaličky. V jejím případě ještě není zcela jisté, jestli tu místo nové vodní nádrže přece jen nevznikne suchý poldr, jak to bylo původně v plánu. Ten má údolí pod ním chránit před povodněmi. „Nyní se dělají průzkumy, jestli by nádrž například negativně neovlivnila Hranický kras,“ poznamenal Chmelař.
Podobně Povodí Labe momentálně nepřipravuje kromě protipovodňových opatření žádnou stavbu k zadržování vody. Plánování nádrže Pěčín v Orlických horách se loni zadrhlo. „Neprokázala se totiž potřeba pitné vody v současnosti, ale až třeba za 30 let. To není úplně prozíravé vzhledem k tomu, jak dlouho se podobné stavby připravují. Pitnou vodu budeme potřebovat, proto by bylo dobré se stavbou začít,“ míní mluvčí Povodí Labe Hana Bendová.
Jak dlouho může trvat, než se nová hráz začne stavět, ukazuje příběh Nových Heřminov. Vláda výstavbu schválila už před jedenácti lety, přesto ji ministerstvo zemědělství stále nemá na seznamu aktuálně plánovaných vodních staveb.
MAPA: Nové přehrady stát postaví na Rakovnicku, na Zlínsku a Bruntálsku
65 údolí pro nové přehrady
Pro výstavbu nových vodních nádrží je v Česku vytipováno ještě dalších 65 lokalit. Jde o údolí s dostatečným přítokem, kde geologické podloží umožňuje vybudovat hráz a zároveň v něm nestojí příliš mnoho trvale obydlených domů.
S výstavbou se tu počítá až ve chvíli, kdy voda bude skutečně potřeba, třeba za desítky let. I tak je ale nová výstavba v těchto oblastech už dnes omezena. Není v nich například možné stavět průmyslové objekty, které by mohly být zdrojem znečištění. Také velké dopravní komunikace musí vést jinudy.
Archivní video: Česko potřebuje 5 nových přehrad, tvrdí bioklimatolog
