Na půdě České zemědělské univerzity v pražském Suchdole, kde se akce odehrávala, se sešli mimo jiných i rektor univerzity Petr Sklenička, spisovatel a popularizátor vědy Václav Cílek nebo vědec Vladimír Mařík. Hosté pak probírali otázky týkající se budoucnosti českého zemědělství, včetně nových technologií a ochrany životního prostředí.
Společně s posluchači se v rámci diskuze shodli na tom, že je potřeba změnit smýšlení Čechů o zemědělství. „Máme skvělé koncepce a strategie, jak bojovat se suchem a nárazovými dešti,“ sdělil posluchačům profesor Sklenička. „Bohužel je však neumíme systémově realizovat,“ dodal.
Jejich uskutečnění je však podle většiny účastníků debaty klíčové. Česká půda je totiž ve špatném stavu. Chybí v ní humus a je málo provzdušněná. „Zbytky rostlin by se měly zaorat do půdy, nebo na ní zůstat ležet,“ poukazuje na jádro problému prezident Agrární komory ČR Zdeněk Jandejsek. Právě díky tomu se totiž podle něj v půdě dříve udržovala rovnováha a dostatek živin. V současnosti se většina takových zbytků odváží do tepláren.
Precizní zemědělství
|
Sklenička pak představil svou vizi nového vzhledu české krajiny. Ta zahrnuje obnovování rybníků a vytvoření navzájem propojeného vodního systému. V rámci vize by se sucho a povodně by měly začít řešit společně, jako jeden problém. Vodu, která během nárazových dešťů spadne, by se totiž podle Skleničky zemědělci měli naučit udržet v zemi, nenechat ji odtéct a v případě sucha ji využít k zavlažování.
Právě kvůli nízké kvalitě půdy a potížím se suchem si pak diskutující neodpustili kritiku ministerstev zemědělství a životního prostředí. Podle nich by se měla spíše než na dotace na zatravňování orné půdy soustředit na podporu tzv. precizního zemědělství.
Bez moderních technologií to nepůjde
V přechodu k němu by farmářům brzy mohly ve větší míře začít pomáhat moderní technologie. Podle Maříka pak zemědělství v budoucnosti vůbec nemá šanci obejít se bez technologií tzv. průmyslu 4.0. „V příštích deseti, patnácti letech budou klíčové pro konkurenceschopnost jednotlivých podniků,“ řekl.
Technika totiž dokáže jak zvýšit výnos na plochu pole, tak i pomoci s menším zatěžováním půdy. Příkladem může být třeba „elektrický herbicid“. „Traktor s sebou nese malý elektrický generátor a zařízení, které plevel elektrickým proudem spálí,“ popsal Martin Rada, šéf společnosti Agrotec.
Dalšími pomocníky zemědělcům se pak také mohou stát autonomní traktory, jejichž prototypy se v současnosti testují v zahraničí. Ty kromě následování vozů řízených řidiči během sklizně (tzv. follow-up technologie) umí například i naprosto samostatně zorat pole, a to s velkou přesností.
Díky senzorům, které jsou na nich umístěny, také zkoumají kvalitu půdy a její výnosnost v jednotlivých částech pole. Díky tomu mohou jeho majitelé přesně určit, kde hnojit, kolik hnojiva použít a do jaké hloubky je potřeba orat. Kromě finanční úspory díky tomu také mohou do půdy zasahovat minimálně. „Dá se pak také přesně dokázat, kolik hnojiva bylo na pole použito, což doteď prakticky nebylo možné,“ dodal Rada.
