„Z dlouhodobého hlediska nám odběry povrchové vody mírně klesají. Podniky Povodí nemají jinou možnost, než že při snižujících se odběrech povrchové vody musí zvyšovat její cenu,“ uvedlo ministerstvo zemědělství. Podle jeho propočtů Povodí zdraží do roku 2030 vodu o sedminu až třetinu.
Kolik stojí povrchová vodaPovodí: Cena (Kč/m3) Povodí Vltavy: 3,90 (Kč/m3) Povodí Odry: 4,78 (Kč/m3) Povodí Labe: 4,82 (Kč/m3) Povodí Ohře: 5,07 (Kč/m3) Povodí Moravy: 6,79 (Kč/m3) Pozn.: pro odběratele nad 6 000 m3/rok |
„Takové náklady budou pro spotřebitele již neúnosné a nastane kolaps celého systému,“ varovalo ministerstvo zemědělství v prezentaci svého návrhu pro tripartitu minulý týden. A navrhlo cenu za povrchovou vodu sjednotit a zlevnit kubík na 3,50 Kč, respektive na 0,7 koruny u vody používané na průtočné chlazení (elektrárny).
Dnes si cenu určuje každý z pěti podniků Povodí sám – nejlevnější je voda z Vltavy a jejích přítoků, nejdražší z povodí řeky Moravy.
Kdo by z toho vyšel vítězně? Odběr platí pouze velcí odběratelé, tedy nad šest tisíc kubíků ročně. Čerpají na základě povolení přímo z řek, potoků či vodních nádrží. V roce 2017 šlo celkem o 881 velkoodběratelů. Ze 70 procent vodu odebírají průmyslové a energetické podniky, dále zemědělci, stavebníci a vodárenské společnosti, které z ní vyrábějí vodu pitnou.
Voda do hutí
Protože voda dlouhodobě podražuje, podniky se snaží její spotřebu snižovat.
Ocelářská společnost ArcelorMittal Ostrava, jeden z největších odběratelů Povodí Odry, používá vodu především na chlazení. „V huti pracujeme s tekutým železem a ocelí o obrovských teplotách, pokud bychom výrobní zařízení nechladili, tak by se doslova roztavila,“ říká mluvčí Barbora Černá Dvořáková. Firma ročně spotřebuje 23,3 milionu kubíků vody – z přehrady Žermanice a z řeky Ostravice, z 27 procent vodu využívá recirkulovanou, tedy vyčištěnou na vlastních dvou čistírnách odpadních vod.
Ministerstvo zemědělství navrhuje spolu se zlevněním vody dvě varianty řešení. Buď peníze, které takto vypadnou, dorovná podnikům Povodí státní rozpočet – což by vyšlo na 812 milionů korun. Nebo by mohl podražit na dvojnásobek odběr podzemní vody a tyto prostředky by díru zalepily.
To se ovšem nelíbí Státnímu fondu životního prostředí ani krajům, které si dnes příjmy z poplatků za podzemní vodu dělí na půl. Bojí se, že by přišly o zdroje, ze kterých financují opatření na ochranu vod.
Podniky Povodí dnes utrží za povrchovou vodu 3,7 miliardy korun (údaj 2017), což představuje zhruba sedmdesát procent jejich celkových příjmů. Ty pak utrácejí převážně na údržbu vodních děl, zaměstnávají 3,6 tisíce lidí. Méně závislé je na platbách za vodu například Povodí Ohře, kde více než polovinu příjmů do rozpočtu tvoří výroba elektrické energie. „Máme tu malé vodní elektrárny ve správě Povodí. Kdybychom je neměli, museli bychom vodu zdražit,“ říká mluvčí Jan Svejkovský.
Každé povodí má svá specifika, voda z povodí Ohře míří na zahlazování následků povrchové těžby uhlí (napouštění povrchových dolů) a pro severočeské tepelné elektrárny (voda pro průtočné chlazení), na Ostravsku se používá v hutích a ocelárnách, na Zlínsku teče převážně do průmyslu. Pro představu – velcí odběratelé odeberou od podniků Povodí ročně téměř tolik povrchové vody, kolik činí kapacita nádrží Vltavské kaskády od Lipna po Vrané (1,36 miliardy kubíků).
Speciální kapitolu představuje výroba pitné vody – polovina jí pochází z povrchových zdrojů, druhá polovina z podzemí. Návrh ministerstva by zlevnil vodu těm, jejichž vodárny ji berou z nádrží, a naopak by ji zdražil ostatním, jejichž dodavatelé odebírají z podzemních zdrojů. Jenže zatímco nákupní cena vody před úpravou činí jednotky korun, cena kubíku pitné vody pro domácnosti se aktuálně pohybuje mezi 66 a 114 korunami.
Zdražení, nebo naopak zlevnění při průměrné spotřebě 40 kubíků na osobu ročně by se tak promítlo ve výši asi stokoruny na osobu.
