Šéfové automobilek už se přestávají schovávat za diplomatická prohlášení. Tlak Evropské komise na snižování emisí aut nabral absurdních rozměrů. Euroúředníci by chtěli dopravu elektrifikovat, nejen tu osobní, ale i nákladní. Ke kamionům do zásuvky je ovšem ještě dlouhá cesta (čtěte více) a k nabíjecím osobákům zas velmi drahá.
Úředníci stanovili automobilkám velmi přísné limity CO2. V roce 2025 budou muset být u osobních aut o 15 procent nižší než dnes a v roce 2030 o dalších 37,5 %. Volkswagen už naplno pojmenoval, co to bude znamenat: výrazné zdražení aut pro lidi.
Na autosalonu v Detroitu to připustil šéf prodeje VW Christian Dahlheim. Nejvíc se zdražení projeví u menších aut a přispějí k tomu také rostoucí nároky na bezpečnost, zejména různé elektronické asistenty. „Společnost Volkswagen se snaží využívat různé zdroje ke snižování nákladů, nicméně je jasné, že tím nepůjde kompenzovat rostoucí požadavky na investice spojené se snižováním limitům CO2,“ citoval Christiana Dahlheima magazín Automotive News Europe.
Nová auta s konvenčním pohonem budou vyžadovat velmi drahé technologie čištění výfukových plynů. Zdeněk Petzl, ředitel českého Sdružení automobilového průmyslu AutoSAP varuje, že to může zcela vymazat nabídku některých kategorií aut, především v nejnižších cenových kategoriích. „Nové normy snižují průměrné flotilové emise na úroveň, které dnes dosahují jen ty nejmenší modely s konvenčními technologiemi pohonu. Po roce 2020 budou pak automobilky i do těchto nejlevnějších a nejjednodušších aut nuceny nasazovat složité a drahé technologie, jako například komplikované systémy čištění výfukových plynů či hybridní pohony. Vzhledem k extrémně nízké marži u těchto vozidel a vysoké citlivosti zákazníka na cenu tím ovšem tato auta zdraží na úroveň, kdy se stanou neprodejná. V konečném důsledku tak hrozí, že tato kategorie vozidel na trhu zcela vymizí,“ vysvětlil Petzl pro iDNES.cz loni na podzim.
„Obecně se očekává, že rostoucí nároky na čistější pohony a vyšší bezpečnost vozů spolu s rozšiřováním asistenčních prvků povedou k vyšším výrobním nákladům,“ říká Petr Knap, vedoucí oddělení pro automobilový sektor ve společnosti EY. „Automobilky budou navíc v nejbližších letech potřebovat umístit na trh elektromobily s nulovými emisemi a předpokládáme, že marže na nich budou velmi nízké až nulové. Cenová konkurence s dalšími výrobci, kteří budou potřebovat uvádět bezemisní vozy na trh v kombinaci s hrozbou pokut za neplnění emisních limitů bude představovat velký tlak na marže,“ popisuje.
Automobilky podle Knapa přitom potřebují generovat zdroje na ohromné investice do nových produktů, výrobních zařízení a testování nových technologií a obchodních modelů. „Nemohou si tedy dovolit významněji snižovat marže na tradičních produktech,“ říká pro iDNES.cz.
Automobilky a trh s vozy se promění, shodují se odborníci. Výrobci budou platit pokuty za nadměrné emise a musí investovat do nových technologií -elektromobilů, ze kterých trh nadšený není. Výdělky poklesnou a nastane doba racionalizace, šetření a propouštění. Koncern Volkswagen už varoval, že propustí až 100 tisíc lidí, to je pětina všech zaměstnanců. To povede ke snížení kupní síly, na trhu navíc budou auta, která zdražila, a elektromobily, po kterých masy zrovna netouží a jejich ceny jsou mimo možnosti kupců. A laciná a malá auta budou chybět. Hrozí tak zadrhnutí trhu s novými vozy a lidé budou udržovat při životě stará auta (analýzu poklesu prodejů aut čtěte zde).
Tažení proti autům ohrožuje Evropu
Do role posla masové elektromobility byl dotlačen koncern Volkswagen v rámci pokání za aféru Dieselgate. Herbert Diess, šéf největší automobilky světa, které patří také Škoda, je tak ve schizofrenní situaci: nejprve se stylizoval do role vizionářského posla elektromobility, ale vedruhé půlce loňského roku už ztratil nervy: „Současné tažení proti individuální mobilitě, a tedy obecně proti autům, nabývá rozměrů existenčního ohrožení,“ prohlásil.
Ve své kritice nerealistických požadavků na snižování emisí nových aut pranýřoval podle jeho názoru „téměř hysterické diskuze týkající se oxidů dusíku v několika málo problematických zónách v německých městech“. „Pokud musíme do roku 2030 snížit emise CO2 naší automobilové flotily o 30 procent, lze to provést pouze s třetinou čistě elektrických aut v ulicích. Bude-li automobilový průmysl tlačen ke snížení o 40 procent, musela by v roce 2030 být polovina vozů elektrických,“ vypočítal šéf Volkswagenu. „Pro naši společnost budou náklady na uvedení elektrických vozidel na trh vyšší, než se předpokládalo,“ prohlásil. „Elektrická auta, která budou v prodeji v nadcházejících letech, budou alespoň zpočátku méně výdělečná, než jak se původně předpokládalo.“ To samé říká třeba také Daimler, výrobce mercedesů. A Škoda začíná kvůli investicím do elektromobilů šetřit a škrtat modely (čtěte více).
Nástup elektromobility se však nekoná, na vině je jednak vysoká cena vozů, jednak nedostatečná infrastruktura nabíjení. Volkswagen loni prodal zhruba 100 tisíc elektrifikovaných vozů, což je jedno procento všech prodaných aut.
Automobilky po několika letech postupného růstu prodejů a zisku čeká nová doba. Růst prodejů v Evropě se zastavil a v Číně, nejvýznamnějším trhu pro řadu značek, po dvou desetiletích dokonce klesl. K tomu automobilky neví, jak dopadne brexit. Ford a Jaguar Land Rover už oznámily v Evropě rozsáhlé propouštění, Ford se dohodl na globální alianci s Volkswagenem kvůli úspoře nákladů na vývoj (čtěte zde).
Ceny už rostou
Ceny ojetých vozidel rostly v posledním roce rychleji než ceny nových, vyplývá to z analýzy českého trhu, kterou vytvořila společnost Cebia. Zatímco nové vozy zdražily o 3,6 procenta, cena čtyřletých ojetin se v posledních čtyřech kvartálech zvýšila o 9,1 procenta. V případě ojetých vozů však ceny v posledních týdnech stagnují či mírně klesají, uvádí Cebia.
„Na růstu cen nových vozidel se vedle zvyšující se spotřeby domácností a vzrůstající prosperity firem podílí rovněž nové legislativní požadavky na homologaci vozů z hlediska emisí a bezpečnosti provozu,“ uvádí analýza. Naopak stagnace až mírný pokles cen ojetin je do značné míry způsoben jejich zvýšenou nabídkou a prodloužením průměrné doby prodeje v autobazarech, která loni vzrostla na 99 dnů z průměrných 76 dnů v roce 2017.
Stále přitom platí, že trh s novými i ojetými osobními vozidly je v České republice výrazně ovlivněný dominancí značky Škoda téměř ve všech segmentech a cenová politika této značky je pro trh významným indikátorem.
Ve třetím čtvrtletí loňského roku se u nových vozů obměnily nejprodávanější modely v jednotlivých segmentech, kdy se do popředí oproti předchozím kvartálům více prosadily modely s benzinovými motory. Ale popularita naftových motorů výrazně neklesla. Například cena nejprodávanějšího vozidla Škoda Octavia s benzinovým motorem meziročně stoupla o 9,9 procenta, zatímco cena stejného modelu v dieselovém provedení s motorem 1.6 TDI už mírně klesá téměř dva roky v řadě a za poslední rok klesla o 3,1 procenta.
Aféra Dieselgate, od jejíhož odhalení loni uplynuly tři roky, se na tuzemském trhu ojetých automobilů na rozdíl od jiných zemí EU výrazněji neprojevila, a to jak z hlediska poměru zastoupení druhů motorů, tak i cen jednotlivých vozidel. Na mírně klesající ceny ojetých vozidel s naftovými motory má vliv zejména velké množství vozidel z ukončených operativních leasingů. Aféra Dieselgate však začíná hrát významnější roli v dovozech ojetin. V sousedních zemích se začíná projevovat snížená poptávka po ojetých vozidlech s naftovými motory, která se tak stávají zajímavá pro dovozce ojetin do České republiky, a to zejména u dražších modelů.
Růst prodeje aut v EU se loni téměř zastavilProdej nových osobních automobilů v Evropské unii se v loňském roce zvýšil o 0,1 procenta na 15,16 milionu vozů. Oznámilo to dnes Evropské sdružení výrobců automobilů (ACEA). Upozornilo nicméně, že automobilový trh EU rostl již pátým rokem za sebou. Předloni se prodej aut v EU podle dřívějších údajů sdružení zvýšil o více než tři procenta. V samotném loňském prosinci se prodej aut v EU meziročně propadl o 8,4 procenta na 998 503 vozů. Pokles podle sdružení zaznamenaly všechny velké evropské automobilové trhy s výjimkou Itálie. Poptávku po automobilech v Evropě v loňském roce podkopaly komplikace spojené s novými pravidly pro testování emisí, nejistota kolem připravovaného odchodu Británie z Evropské unie a obavy z negativních důsledků obchodních sporů. Český Svaz dovozců automobilů již minulý týden oznámil, že prodej nových osobních automobilů na českém trhu se v loňském roce snížil o 3,7 procenta na 261 437 vozů. Český automobilový trh tak zaznamenal první pokles od roku 2013. |
