Paní Marta z Teplic zdědila dvoupodlažní dům v nedalekých Košťanech. Ráda by se sem do dvou let nastěhovala se svou čtyřčlennou rodinou. Tento týden jí v domě začne elektrikářská firma sekat nové rozvody na elektřinu, do týdne v nich budou dráty i s vypínači a zásuvkami.
Jenže dráty zůstanou odhalené, paní Marta totiž nemůže sehnat zedníky, kteří by je zazdili a udělali omítky.
„Elektrikáře jsem sháněla od října, v listopadu mi slíbila jedna firma, že by někdy mezi lednem až březnem mohli nastoupit,“ říká čtyřicetiletá žena.
„V pondělí mi ale zavolali, že mohou už od úterka, protože v plánech mají okno. Jenže já pak nemám lidi na navazující práce. Od října sháníme s manželem zedníky nebo nějakou stavební firmu a slyším jen, že možná v druhé půlce roku,“ dodává smutně.
„Na Teplicku prostě nejsou zedníci. Manžel se ptal ve firmách i v hospodě a nic. V hospodě mu chlapi řekli, že party jezdí buď do Prahy nebo do Německa za dobrou prací,“ vypráví.
Zedníci skutečně chybí, kdo chce stavět nebo opravovat dům, má nyní velké potíže je sehnat. Řemeslníci chybí nejen na severu Čech, ale prakticky v celé republice. Firmy proto nemohou přijímat zakázky nebo musí často najímat pracovníky z cizích zemí.
Mladí kluci o zedničinu zájem nemají
„Starší zedníci odcházejí do důchodu a noví nepřicházejí. Mladí kluci nemají o tuto profesi zájem a radši jdou dělat do fabriky, kde mají často lepší podmínky. Sehnat zedníka je pro nás problém, mezery musíme vyplňovat pracovníky z Ukrajiny,“ říká Martin Virt z duchcovské stavební společnosti Makoma.
Podobně je na tom i Michal Štěrba, majitel firmy Stavby Štěrba z Telnice na Ústecku. I podle něj je zedníků nedostatek.
„Možná je to tím, že berou málo peněz. Ale ono je to těžké, když vám staviva neustále zvedají ceny materiálu a na druhé straně musíte kvůli zákazníkům zachovat ceny staveb. Někde ty peníze zkrátka musíte ušetřit,“ vysvětluje.
Řada schopných zedníků podle něj odchází za lepšími podmínkami do zahraničí.
„Například do Německa. U nás se přitom nemají vůbec špatně, vždyť kolikrát berou i 230 korun za hodinu. A znám i firmy, které jim platí až 330 za hodinu. Přesto se jim to zdá málo,“ nechápe Štěrba.
Zahraniční firmy nabízejí plat 60 až 100 tisíc korun
Ovšem jen letmým pohledem na aktuální inzeráty dojdeme ke zjištění, že zedníkům, ale sádrokartonářům, obkladačům nebo betonářům nabízejí stavební firmy působící v Německu a Rakousku plat od 60 tisíc do 100 tisíc korun, pokud si vyřídí živnost, anebo hodinovou mzdu od 17 do 23 eur, tedy od 430 do 580 korun.
Že jsou zedníci nedostatkovým zbožím na trhu práce přiznává i Vojtěch Kostiha, mluvčí Metrostavu, jedné z největších stavebních firem v Česku.
„Zejména českých zedníků je velmi málo, a tak se musí nahrazovat dělníky ze zahraničí, ze Slovenska či Ukrajiny,“ říká. Podle něj ale chybí i další profese. „Například tesaři či obkladači. Obecně se dá říci, že ve stavebních profesích poptávka převyšuje nabídku,“ podotýká Kostiha.
To ostatně potvrzují i statistiky Úřadu práce ČR. Zaměstnavatelé měli podle nich na konci loňského roku největší zájem o dělníky v oblasti výstavby budov, pomocníky ve výrobě, montážní dělníky, uklízeče a pomocníky v hotelích a dalších objektech.
Nadějí jsou pracovníci z Ukrajiny
„Zájem byl ale i o řidiče nákladních automobilů, tahačů a speciálních vozidel, obsluhu vysokozdvižných vozíků a skladníky, svářeče nebo pomocné manipulační pracovníky,“ sdělila mluvčí Úřadu práce ČR Kateřina Beránková. Podle ní je tradičně velká poptávka i po technických profesích napříč všemi obory.
Důkaz, že firmy při nedostatku pracovních sil v Česku často sáhnou po pracovnících ze zahraničí přidává i Hospodářská komora ČR.
„Od spuštění vládou regulovaného programu na zaměstnávání pracovních sil z Ukrajiny s názvem Režim Ukrajina, tedy od srpna 2016, jsme vyřídili 4 479 žádostí firem o 25 139 kvalifikovaných pracovníků. Zájem o pracovníky z ciziny roste, v loňském roce se poptávka zaměstnavatelů zdvojnásobila a letos je ještě výraznější,“ sdělil mluvčí komory Miroslav Diro.
Zaměstnavatelé postrádají zhruba 200 tisíc pracovníků
Podle něj se trh práce nachází v situaci, která v historii republiky nemá obdoby. Zaměstnavatelé prý postrádají přibližně o 200 tisíc pracovníků více než na hospodářském vrcholu chybělo před zhruba deseti lety.
„Podle naší analýzy predikující vývoj trhu práce do konce roku 2019 bude firmám už v červnu reálně chybět 500 tisíc pracovníků, což poškodí nejen podnikatele, ale celou ekonomiku,“ vypočítává Diro.
„Potenciální ztráty na daních a odvodech, které by mohly být odvedeny v případě, že by volná místa byla obsazena, dosáhnou v roce 2019 přibližně 110 miliard korun,“ pokračuje Miroslav Diro.
I proto podle něj Hospodářská komora jedná s vládou, aby zdvojnásobila roční kvótu pracovníků v takzvaném Režimu Ukrajina až na 40 tisíc. Nyní je nastavena na 19 600 žádostí za rok.
