„Rozhodnutí Spojených států o odstoupení z uvedené smlouvy nepochybně nemůže zůstat a nezůstane bez odpovědi z naší strany,“ citovaly Putina ruské agentury.
Putin v pondělí diskutoval o možných ruských odvetných opatření se špičkami ministerstva obrany. Připustil zároveň, že Moskva je připravena nadále o zachování smlouvy s Washingtonem jednat.
NATO s Ruskem řešilo střely středního doletu. Osud smlouvy je nejistý |
Záměr vypovědět smlouvu INF ohlásil americký prezident Donald Trump už v říjnu. Ruský prezident Putin tehdy v reakci pohrozil, že pokud USA v Evropě rozmístí nové jaderné zbraně, Rusko bude jednat stejně.
Washington obviňuje Moskvu, že vyvíjí a rozmisťuje nové střely SSC-8, které smlouvu porušují.
Bílý dům formálně tento krok ještě neučinil a evropští spojenci z NATO proto věří, že je stále možné smlouvu „zachránit“. Považují totiž americko-ruskou smlouvu z roku 1987, která vedla k likvidaci střel s doletem 500-5500 kilometrů, za klíčový odzbrojovací dokument, platný už po generace.
„Rusko roky vyvíjelo, vyrábělo, testovalo a také rozmístilo nový raketový systém SSC-8. Tyto střely jsou mobilní. Je těžké je odhalit. Mohou nést jaderné zbraně. Snižují dobu varování na minuty. Snižují práh jaderných konfliktů. A mohou zasáhnout evropská města, jako je Berlín,“ prohlásil před týdnem šéf NATO Jens Stoltenberg.
Ten ujistil, že Aliance nemá v plánu na nové ruské střely reagovat rozmísťováním nových jaderných zbraní na evropském kontinentě.
