Schůzka Rady NATO-Rusko na úrovni velvyslanců byla v pořadí šestým takovým setkáním od roku 2014, kdy Aliance kvůli ruské anexi Krymu pozastavila veškerou praktickou spolupráci s Moskvou.
Záměr amerického prezidenta Donalda Trumpa odstoupit od Smlouvy o likvidaci raket středního a kratšího doletu z roku 1987 (INF) kvůli porušování dohody ze strany Ruska byl kromě výměny informací o cvičeních jedním z klíčových témat schůzky.
„Všichni se shodneme na tom, že smlouva INF byla rozhodující pro euroatlantickou bezpečnost. Spojené státy přes pět let prosazovaly diplomatické a technické cesty s Ruskem, které by vedly k zachování smlouvy INF,“ řekl po schůzce šéf NATO Jens Stoltenberg.
Zdůraznil, že žádná dohoda o kontrole zbraní nemůže být účinná, pokud bude dodržována pouze jednou stranou. „Litujeme, že Rusko nevyslyšelo naše volání. To posiluje naše hodnocení, že raketový systém 9M729 představuje vážné riziko pro strategickou stabilitu euroatlantického prostoru,“ řekl. Přestože je podle něj Aliance připravena pokračovat v dialogu s Ruskem k této otázce, je také vázána „přijmout účinná opatření“ k zajištění bezpečnosti všech spojenců.
Putin hrozí Evropě odvetou, pokud přijme zpět americké rakety |
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov potvrdil, že než USA Rusku oznámily záměr odstoupit od smlouvy o likvidaci raket středního a krátkého doletu, předložily Moskvě seznam svých výhrad a Moskva nyní připravuje odpověď. „Odstoupení od smlouvy INF nebylo dosud oficiálně ohlášeno, ale záměr byl vyjádřen,“ řekl Lavrov.
Zprávu o záměru odstoupit od smlouvy v Moskvě předložil před několika dny bezpečnostní poradce Bílého domu John Bolton. Podle USA Rusko smlouvu porušuje. Prezident Vladimir Putin ale tvrdí, že Američané o tom nepředložili žádné důkazy a pohrozil odvetou Evropě, když bude souhlasit s rozmístěním nových amerických raket.
Právě Spojené státy už od roku 2014 upozorňují, že Rusko vývojem nových střel označovaných jako Novator 9M729 (v kódu NATO SSC-8) porušuje rusko-americkou, kterou podepsali americký prezident Ronald Reagan a sovětský vůdce Michail Gorbačov. Dohodou se tehdy zavázali k odstranění jaderných i konvenčních raket krátkého a středního doletu a dalším rozmísťování pozemních střel s doletem od 500 do 5 500 kilometrů.
Díky smlouvě tak prakticky zmizela celá kategorie jaderných zbraní. Evropští spojenci USA v NATO považují smlouvu za zcela zásadní pro evropskou bezpečnost. „Musíme si uvědomit, že problém je nasazení nových ruských střel. V Evropě neexistují žádné nové americké střely, ale stále více a více nových ruských střel, raket schopných nést jaderné hlavice. A tyto rakety ohrožují smlouvu INF,“ prohlásil šéf Aliance Stoltenberg.
Jak podotkl, Moskva nepostupuje transparentně a odmítala dosud poskytnout důvěryhodné odpovědi. Po letech popírání podle něj Rusko teprve nedávno uznalo existenci nového raketového systému.
„Všichni spojenci souhlasí s hodnocením, že Rusko pravděpodobně porušuje smlouvu a proto je ruské chování problémem,“ řekl. Nepředpokládá však, že by spojenci v reakci na ruské střely reagovaly rozmísťováním nových jaderných zbraní, jako v dobách studené války. „Nechceme se vrátit zpět do této situace, nechceme novou studenou válku, nechceme nový závod ve zbrojení,“ dodal.
Nové střely reagují na Čínu
Podle vojenských expertů může jít v případě nové ruské střely s velkou pravděpodobností o pozemní verzi střely Kalibr s dosahem až 2 500 kilometrů. Střely v námořní verzi už Rusko použilo například při úderech v Sýrii.
Řada analytiků tvrdí, vývojem nové střely Rusko reaguje primárně na zbrojní programy Číny, která není svázána žádnými podobnými smlouvami. Moskva obvinění vždy odmítala a naopak obviňovala z porušení smlouvy Washington, především s ohledem na budování amerického protiraketového deštníku.
Podle odborníka na vývoj nukleárních zbraní, jejich kontrolu a odzbrojení Petra Suchého z Masarykovy univerzity je osud smlouvy INF velmi nejistý a ve hře je hned několik možných scénářů. Řešení však podle jeho slov není otázkou jednoho roku.
Tou nejsnazší možností je, že Rusko přistoupí k Trumpově výhrůžce tak, že vstoupí do jednání, dojde k vyjasnění situace ohledně nové střely a zastavení porušování smlouvy.
„Pokud ne, tak Američané smlouvu vypovědí a po šestiměsíční lhůtě smlouva zanikne,“ konstatoval Suchý.
To paradoxně zajímavým způsobem uvolní ruce Rusku i USA především ve snaze obrátit pozornost k růstu schopností a kapacit střel středního dosahu v Asii. Hlavně v Číně, ale také v Indii, Pákistánu nebo Severní Koreji. „I pro Moskvu by situace mohla být zajímavá, protože by na Čínu mohla adekvátně reagovat,“ řekl Suchý.
Skloňována je především Čína, protože na rozdíl od USA a Ruska není žádnou smlouvou omezující střely středního a kratšího dosahu při zbrojení limitována. A na to už dlouhou dobu Moskva i Washington upozorňují.
Rozhodující podle Suchého bude, zda USA a Rusko budou schopny chápat situaci jako krok pro odložení vzájemné rivality a postupovat společně. „Pak se dá očekávat, že by i Čína mohla mít větší zájem se bavit o možném vtažení do původní smlouvy. Otázkou zůstává, co by za to USA a Rusko nabídli,“ dodal.
Možný zánik INF by se pak podle ně j mohl promítnout i do dalších bilaterálních smluv, především těch o strategických střelách. I tam by mohlo podle něj „vtažení“ Číny dávat smysl. „Výsledky jsou však zcela závislé na vzájemných vztazích a důvěře,“ konstatoval.
Moskva připravuje odpovědi
Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov ve víkendovém televizním rozhovoru připustil, že zapojení Číny a dalších zemí by mohlo být cestou.
„Před osmi, devíti nebo možná dokonce před deseti lety, v letech 2007 a 2008 jsme společně se Spojenými státy předložili návrh OSN, aby se všechny země, které mají rakety s kratším a středním rozsahem, připojily ke smlouvě INF a učinily smlouvu univerzální. Dostali jsme negativní odpověď,“ připomněl.
Rusko chce zachovat smlouvu o odzbrojení a je ochotné s USA spolupracovat |
Obvinění, že Rusko smlouvu porušuje a nechce své kroky transparentně vysvětlit, ale odmítl. Přes americké velvyslanectví prý Moskva teprve týden před oznámením Washingtonu, že chce smlouvu vypovědět, obdržel dlouhý seznam otázek. Odpovědi teď podle jeho slov připravují experti z ministerstvu obrany a dalších ruských orgánů.
„Už řadu let se říká, že raketa označená jako 9M729 byla testována pro použití v rozsahu, který je podle smlouvy INF zakázán. Říkají nám o tom roky. Zpočátku ani neidentifikovali třídu raket, na kterou se odkazují, a prostě říkali, že jsme ji údajně otestovali a že jim musíme vysvětlit, proč jsme to udělali a přestat to dělat,“ prohlásil Lavrov.
Od té doby podle něj při jednání na všech možných úrovních Moskva žádala důkazy, ale nedostala je. „Možná se obávají, že poskytnutí takových informací ohrozí jejich zdroje,“ dodal.
