Premium

Získejte všechny články mimořádně
jen za 49 Kč/3 měsíce

Trend spalování lidem zvedne poplatky za odpad, říká šéf svozové firmy

  0:05
Spalování odpadu je efektivnější než skládkování, ale je dražší. Velkou moc teď podle jednatele Romana Mužíka drží v rukou obce, které za odpad platí. Jím vedená AVE CZ sváží komunální odpad pro pětinu republiky a sama provozuje osm skládek. Nyní stejně jako konkurenti napjatě čeká, až ministerstvo životního prostředí nastaví vyšší skládkovací poplatek. Od toho se bude odvíjet budoucnost nakládání s odpadem.

Roman Mužík, jednatel AVE CZ | foto:  Petr Topič, MAFRA

Evropská směrnice počítá s tím, že se bude víc třídit, ale neříká, jak k tomu stát lidi přiměje. Platí motivace, že čím víc budou třídit, tím méně budou za odpad platit?
Ano, když bude méně komunálního odpadu k likvidaci, tak paušální platba za popelnice bude muset být nižší. Je to o ekologické výchově od školy. Před 20 lety Češi netřídili, dnes se třídí dobře. Záleží také na donáškové vzdálenosti – když je delší než 100 metrů, víme, že občan tam nechodí a netřídí. Bude třeba síť barevných popelnic zahustit. Vytřídit odpad ze směsného odpadu z černých nádob by bylo strašně drahé a hygiena je problém. Když se to vytřídí u člověka doma, dá se surovina krásně vrátit do systému.

Současný zákon říká, že se neupravený komunální odpad v roce 2024 přestane skládkovat. Vše směřuje k přesunu odpadu ze skládek do spaloven a do recyklačních zařízení. Co to bude znamenat pro vás?
Bude záležet na novém zákonu o odpadech, který ministerstvo už několik let připravuje. Nyní to vypadá, že bude účinný až od roku 2021. Investoři do spaloven a recyklačních zařízení, kde by se odpad využil efektivněji než na skládce, se dostávají do nepříjemné situace. Nemůžeme začít stavět nová zařízení, dokud se nezmění výše skládkovacího poplatku. Při současných 500 korunách za tunu se stavět nevyplatí. A pokud k navýšení dojde až v roce 2021, tak během pouhých tří let bude problém stavby stihnout.

Projekt nové spalovny včetně stavebního povolení máte připravený v Tušimicích. Na kolik by se měl podle vás skládkovací poplatek zvýšit, aby se vám ji vyplatilo postavit?
Na 1 500 až 1 800 korun. Při 1 800 korunách za tunu bude likvidace ve spalovně levnější než skládkování, protože tam není poplatek za skládku a má výnos z tepla a energie. Na druhou stranu, když to bude například 700 korun, což chce Česká asociace odpadového hospodářství, tak se odpady začnou „natírat narůžovo“. To znamená, že vzniknou mechanicko-biologické úpravny odpadů, které z neupraveného komunálního odpadu budou dělat upravený. A ten skončí na skládce. To se nám nelíbí – tím, že na odpad znovu sahám, tak ho prodražuji. Chceme, aby stát jasně řekl, jestli podpoří recyklaci a spalování, nebo skládkování.

Roman Mužík

Odpadář Vystudoval inženýrskou geologii a hydrogeologii na UK.

Začínal u odpadářské . A. S. A (dnes FCC). Jednatelem AVE CZ odpadové hospodářství (původně RWE Umwelt Entsorgung) je od roku 2006.

Firmu v roce 2013 koupila skupina EPH Industries D. Křetínského. Firma má 8 skládek, obrat 5,3 miliard korun, zaměstnává 2 000 lidí. Obsluhuje dva miliony lidí, dělá i zimní údržbu silnic a ekozakázky.

Co přesně znamená úprava komunálního odpadu?
Zbavujete ho biologické složky, tu dáte do kompostárny, zbytek na skládku. Spousta zemí se brání tomu, aby šel na skládku, tím, že tam dají podmínku výhřevnosti – odpad s výhřevností vyšší než například 6,5 megajoulu, nesmí na skládku. Tím nutíte odpadáře, aby se to i po úpravě spalovalo. Právě o tuto podmínku výhřevnosti bude velký lobbistický boj.

Zmínil jste kompostárny, dala by se biologická část odpadu používat na zemědělskou půdu jako hnojivo?
Jen určitá část dle norem ČSN, i když kaly z čističek odpadních vod se dnes na pole dávají přímo, jsou v tom antibiotika a jiné látky. Bylo by lépe je vysušit a spalovat. To se dnes nedělá.

Pokud by se dostatečná kapacita spaloven nestihla postavit, jak jste naznačil, a na skládky by se už ukládat nesmělo, co by se dělo dál?
Nejhorší variantou je model Polsko nebo Anglie, kde si nastavili termíny podobně přísně a pak zjistili, že mají hromadu odpadů, které nemají jak zlikvidovat. Začali je vyvážet do zahraničí. Unie nás k termínu 2024 nenutí a bylo by rozumné ho mírně posunout. Jediným závazným cílem v evropské směrnici je rok 2035, kdy se bude smět nanejvýš desetina komunálního odpadu skládkovat, čtvrtina se má spalovat a 65 procent recyklovat.

Nízký poplatek za skládky vyhovuje většině zdejších velkých odpadářských firem, které žijí ze skládkování. AVE CZ poté, co ji v roce 2013 převzala EPH a získala tak přístup k teplárnám, je v jiné situaci. Jak jsou dnes rozložené lobbistické síly?
Určitě je tam tlak skládkařů, kteří chtějí poplatek co nejnižší. Největší Marius Pedersen by sice měl dost peněz na stavbu spalovny, ale nemá žádnou teplárnu, kterou by ovládal. A když ze spalovny nevyrobíte elektřinu a teplo, tak nemůže ekonomicky fungovat. Týká se to všech firem, které mají jen skládky a nemají možnost vybudovat spalovny, jako FCC nebo Rumpold.

Poplatek se neměnil od roku 2010. To má skládková lobby takový vliv?
Ministerstvo se snaží prosadit technologickou změnu směrem ke spalování a k recyklaci. Skládkové společnosti se snaží prosazení nového zákona o odpadech už léta blokovat. Spoléhají na podporu obcí – skládkování je pro ně nejlevnější forma likvidace odpadů a zvýšení poplatku budou muset přenést na občany. Pro starosty je nepříjemné zvedat poplatky za popelnice. Nejzásadnější bude, jak se k tomu postaví Svaz měst a obcí.

Co byste dělali se svými osmi skládkami, kdyby se většina komunálního odpadu začala spalovat?
Neupravený komunální odpad je jen malá část, která se na skládky vozí. Vozí se tam také stavební sutě, struska a tak dále, skládky by fungovaly dál. Celkový objem odpadů je 30 milionů tun, komunál tvoří pět milionů.

Ostatní odpad nebude EU nijak regulovat?
Nemohu mluvit za EU. Nyní jí jde o navýšení recyklace a vyšší bezpečnost skládek. V komunálu je biologická složka, a když odpad zaskládkujete, vzniká metan a ten ničí ozonovou vrstvu. My ho dnes na skládkách jímáme a vyrábíme z něj elektřinu na kogenerační jednotce. Skládkování ostatních odpadů bez biologické složky ničemu nevadí.

Jak to, že komunální odpad v Praze, Brně, Plzni a Liberci se spaluje, když je to dražší než skládkování?
Praha vyhláškou stanovila, že veškerý komunální odpad od občanů se musí vozit do malešické spalovny, a doplácí si na to z rozpočtu. Stejné řešení mají i další města s vlastními spalovnami. V Praze svážíme 30 procent odpadů, vše do městské spalovny. Škváru ze spalovny recyklujeme na naší skládce v Benátkách nad Jizerou. Dokážeme z toho vytáhnout poměrně dost železa a neželezných kovů.

Stavbě spaloven se občané brání, bojí se, že jim zamoří ovzduší. Jak je to s emisemi ze spaloven? A kolik vůbec stojí postavit spalovnu?
Zařízení pro čištění spalin jsou tak sofistikovaná, že v tom nespatřuji ohrožení. Spalovna na 150 tisíc tun odpadu ročně, což je minimální množství, aby spalovna fungovala, s nejmodernějšími technologiemi, bude stát zhruba tři miliardy korun.

Za co vlastně v rámci poplatku za popelnice občané platí a kolik vydělá odpadová firma?
Na svážení popelnic se směsným odpadem pořádá obec tendr – soutěží se cena za jeden svoz – třeba 30 korun za popelnici nebo je stanoven paušál na hlavu. Obec pak platí vybrané svozové firmě. Firma má náklady na svozovou techniku, na lidi, na software, na konečné zneškodnění. Při současném poplatku za skládkování vám zbude EBIT (zisk před úroky a zdaněním, pozn. red.) maximálně 10 až 12 procent, s vyšší cenou tendr nevyhrajete.

Skládku obvykle vlastní odpadářská firma, takže když má i svoz, tak je to výhodné, protože platí sama sobě, ne?
Do jisté míry. Napřed skládku musíte postavit, to stojí 100 až 300 milionů a musíte ji tedy umořovat. Navíc máte povinnost po dobu 30 let po ukončení skládkování skládku monitorovat a udržovat, s čímž musíte počítat. Na to odevzdáváte rekultivační poplatek, z každé tuny odpadu jde 100 korun na účet krajského úřadu. Ten úřad uvolní, až když rekultivujete anebo když skládku udržujete. V Německu se stalo, že firmy zaplatily i víc, než na kolik stačil rekultivační poplatek, protože rekultivace byla náročnější.

Jak se rekultivuje skládka?
Po etapách. Nejprve postavíte těleso skládky – dole je pět jílových vrstev po 20 centimetrech, jíl je nepropustný, na to jde fólie, kačírek a další vrstva, pak se může začít skládkovat. Když máte skládku naplněnou, napojíte fólii, zakapslujete to, aby se vám tam nedostávala voda. Jsou v tom trubky na jímání plynu. Rekultivace spočívá v tom, že se na zakapslované těleso naváží zemina, zasadí se tam stromy, někde ve světě na tom dělají třeba parky – New York. Plyn se tam ještě několik let tvoří a je škoda ho nevyužívat.

Už je někde v Česku nějaká rekultivovaná skládka? Třeba v Ďáblicích je vidět kopec u D8.
Skládky v Česku jsou relativně nové. V Ďáblicích je téměř celá zrekultivovaná, ale odpady se tam ještě pořád vozí. Je to obří skládka, vozil se tam odpad z Prahy, než se postavila malešická spalovna.

Kdo komu platí za to, že občané třídí do barevných popelnic?
Obec vypíše tendr na svoz separovaného sběru a firmě platí. Odpadová firma je povinna zajistit recyklaci. Obec na to má příjem nejen od občanů, ale i od kolektivního systému Eko-kom podle toho, kolik tun vytřídila.

Jaká je dnes situace s využitím separovaného odpadu?
Sklo je výborně recyklovatelná surovina. Papír se vozí na naše třídicí linky, kde ho třídíme podle druhu, a pak se to odváží do různých papíren. Největší problémy jsou nyní s plasty – svezeme je na třídicí linku, ale řada plastů je v současné době neprodejná. Tím, jak Čína zakázala dovoz plastů, tak obrovsky poklesly v Evropě ceny. Vyplatí se z toho vytahovat PET, máme vlastní zařízení v Brně, firmu Petka, děláme z PET lahví vločky pro další výrobu, například pro automobilový průmysl.

Co s neprodejnými plasty a například s nesprávně vytříděným odpadem?Občas tam občané nahází i jiné věci než plasty, třeba pytlík s komunálem. My tento nerecyklovatelný materiál podrtíme a vzniká z toho tuhé alternativní palivo, které si rády vezmou cementárny, protože to má díky množství plastů dobrou výhřevnost.

Autor:

Loď, která zničila most v Baltimoru, odtáhli do přístavu

  • Nejčtenější

Zelení navrhují soupis majetku a daň z bohatství. Vtip, reagují ekonomové

23. května 2024  14:25

Strana zelených přišla před volbami do Evropského parlamentu s návrhem, jak alespoň částečně...

Solidarita se nekoná. Německo od léta zvýší přirážku za tranzit plynu

24. května 2024

Kontroverzní přirážka za tranzit plynu z Německa se od července zvýší. Poplatek prodražující...

{NADPIS}

{LABEL} {POPISEK}

Zájem o penzijní DIP je menší, než se čekalo. Mají jej jen desítky tisíc lidí

29. května 2024

O zajištění na důchod prostřednictvím investic se státní podporou Češi zatím velký zájem...

Vlakem 200 km/h na českých kolejích. Jak to cestující pocítí v jízdních řádech

27. května 2024

Premium Na začátku měsíce oznámilo ministerstvo dopravy, že na čtyřech úsecích tratí prověřuje možnost...

{NADPIS}

{LABEL} {POPISEK}

Polsko zvažuje zkrácení pracovního týdne na 35 hodin, nebo volné pátky

25. května 2024  8:45

Polské ministerstvo práce a sociálních věcí analyzuje dva návrhy na zkrácení pracovního týdne,...

Lázně Teplice. Blahodárné zjevení 50 minut od Prahy

30. května 2024

Advertorial Za kopci Českého středohoří čeká pro mnohé překvapení. Teplice. První úžas přichází se zjištěním,...

Umělá inteligence šetří čas, zdroje i peníze. I v energetice, říkají odborníci

30. května 2024

Umělá inteligence už ovlivňuje i fungování energetického průmyslu. A to i v Česku. Čím dál více...

Test cyklistických přileb: Při nárazu chrání i ty levné. Rozdíly jsou jinde

30. května 2024

Premium Povinnost nosit cyklistickou helmu platí v Česku pouze do 18 let. Podle statistik ji ale polovina...

Ryba jménem Wanda. Startup vytvořil hybridní maso tuňáka, rozdíl pozná málokdo

29. května 2024

Izraelský startup Wanda Fish, který se zabývá pěstováním mořských plodů, vyvinul hybridní maso...

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Žádná tajná bokovka. S manželkou jsme rozvedeni, překvapil Petr Nedvěd

Generální manažer české hokejové reprezentace Petr Nedvěd (52) byl po divoké oslavě zlaté medaile z mistrovství světa...

Milan Hein odhalil neshody mezi Simonou Postlerovou a její matkou

Smrt herečky Simony Postlerové (†59) byla ranou pro celou její rodinu. Na parte ale chybělo jméno hereččiny matky Jany...

Hoši, nádhera, děkují celebrity za hokejové zlato. Pokáč baví vítěze písničkou

Česká hokejová reprezentace získala po čtrnácti letech zlato na mistrovství světa. Obrovský úspěch nadchl nejen...

Někteří mě mají za zlatokopku. Nenesu to lehce, říká manželka Ondřeje Kepky

Seznámili se na vysoké škole, kde on byl pedagog a ona studentka. Jsou spolu přes devět let a v budoucnu plánují i...

Zemřel herec a režisér Jan Kačer, legenda nové vlny i Činoherního klubu

V pátek dopoledne zemřel herec a režisér Jan Kačer, bylo mu 87 let. Patřil k hvězdám nové vlny českého filmu a byl i...