NHL 19 přináší jen minimum změn, ale pořád je zábavná

Ani v letošním ročníku jsme se nedočkali změny enginu, natož verze pro PC. Díky novému systému bruslení a nekonečné řadě herních módů však NHL 19 stejně můžeme doporučit.

Na sérii NHL by mohli ve školách žákům dokonale vysvětlovat negativní důsledky monopolního trhu. Co se týče virtuálního hokeje, nemají totiž Electronic Arts už roky žádnou konkurenci, a proto je nic nenutí hru vylepšovat. 

Na první, druhý i třetí pohled jsou od sebe jednotlivé ročníky prakticky nerozeznatelné a změn je vždy jen tolik, aby se dalo něco napsat na krabici. Jenže co naplat, jádro ze staré NHL 16 je pořád zábavné a nic jiného stejně na trhu není.

Změny na ledě

Na první pohled se ve hře nic zásadního nezměnilo.

Letošní ročník láká především na kompletně přepracovaný systém bruslení. Světe div se, nejde jen o reklamní výkřik. Hokejisté dostali k dispozici řadu nových animací, takže výsledek působí daleko plynuleji než kdy dříve. Rychlí hráči typu Connora McDavida dokážou několika rychlými přešlapy akcelerovat na malém prostoru na plné obrátky, což přináší spoustu skvělých situací. Hra ve výsledku nejen lépe vypadá, ale lépe se i ovládá, protože na každý impulz z ovladače reagují virtuální hokejisté ihned. Jestli však tato změna sama o sobě stojí za cca 1 500 korun, je diskutabilní. Pravdou je, že už se mi ke starší verzi vracet nechce.

Díky novému systému vypichování puků bude na trestné lavici vždycky plno.

To změny v systému vypichování puku už tak jednoznačně kladně hodnotit nemůžu. Zatímco v minulém ročníku šlo o hlavní defenzivní prvek, letos v
90 % tento obranný zákrok končí podražením soupeře. První zápasy jsem tak často trávil v permanentním oslabení, nakonec si na to člověk zvykne a začne více používat přizdvihování hokejky.

No a to jsou asi tak veškeré novinky ve zpracování samotných zápasů. Vše jinak vypadá a hraje se v podstatě stejně jako minule. A předminule. Stejný komentář, grafika, gesta hokejistů, úhly opakovaných záběrů, ovládání. Stejné úplně všechno.

Změny v menu

Pokud jste si někdy chtěli zahrát virtuální hokej v kulichách a teplých overalech, v NHL 19 tu možnost konečně máte.

Většinu novinek si autoři schovali do rozšíření už tak nabité nabídky módů. Vlajkovou lodí stále zůstává „kartičkový“ HUT, ve které jsem si žádných změn nevšiml. Pro hráče, kteří se více než samotným zápasům chtějí věnovat veškeré té hokejové omáčce okolo, nechybí možnost založit si vlastní tým a projít s ním rozšiřovacím draftem. Můžete tak mít pod palcem vše, co se týče hokejového týmu. Složením útočných řad počínaje a cenou parkovného v okolí stadionu konče. 

Pokud máte opravdu hodně času, můžete si v režimu Be a Pro prožít celou kariéru jednoho hokejisty od zápasů na zamrzlém rybníce po zvednutí Stanley Cupu nad hlavu. Zpátky je i loňská povedená arkádová variace 3 na 3 a nově ještě arkádovější 1 on 1 on 1, v němž se proti sobě utkají dokonce tři hráči najednou. 

Nejvíce pozornosti je v reklamních prospektech věnováno módu World of Chell. V něm si (opět) vytvoříte vlastního hokejistu, se kterým se následně pustíte do online soupeření v jedné z mnoha disciplín. Za vítězství si nakupujete nové oblečky a vylepšujete vlastnosti. Je to fajn, lze v tom utopit spoustu času a vždy je tu nějaká další motivace, proč pokračovat. Osobně však stále zůstávám u klasických multiplayerových rychlovek, kdy se svými Islanders postupuji od jedné porážky k druhé.

NHL má takové množství různých módů a nastavení, že si v něm něco najde každý příznivec hokeje, ať už se chce hodiny hrabat v tabulkách, nebo si jen zahrát s přáteli rychlou arkádovku.

Utrpěné vítězství

Electronic Arts to zase dokázali. Již počtvrté v řadě vydali prakticky stejnou hru, chtějí za ni pořád stejných patnáct stovek, a přesto se nenajde nikdo, kdo by jim to pořádně omlátil o hlavu. A nebudu to ani já. NHL 19 je i letos skvělá hokejová hra, která má co nabídnout každému fanouškovi tohoto krásného sportu. Příště už však chceme nový engine. A ideálně i PC port.