Podle The New York Times (NYT) se Spojené státy nakonec rozhodly, že disidentským důstojníkům nepomohou.
Autoritářský prezident Maduro přitom již dlouho obviňuje Washington ze snahy o jeho odstranění z úřadu. Svou zemi přivedl k ekonomickému kolapsu s nedostatkem potravin a léčiv a většina lídrů zemí Latinské Ameriky jej vnímá jako nedemokratického vůdce, zjištění o tajných jednáních rebelů z řad armády by mu ale mohla poskytnout prostředek, jak jednotu okolních vlád oslabit, pokračuje NYT.
Bílý dům na otázky ohledně údajných schůzek přímo neodpověděl. V prohlášení uvedl, že je důležité navázat „dialog se všemi Venezuelany, kteří projevují touhu po demokracii“, aby bylo možné „přinést pozitivní změnu zemi, která tolik trpí za vlády prezidenta Madura“.
Venezuela byla v posledních letech dějištěm mnohdy krvavých protivládních protestů. Ekonomická krize vyvolala exodus obyvatel do okolních zemí. OSN na konci srpna uvedla, že z vlasti za poslední čtyři roky uprchlo asi 1,6 milionu Venezuelanů. Sousední státy kvůli venezuelské vlně migrantů posilují bezpečnostní a humanitární přítomnost v pohraničních oblastech.
Američtí zástupci se po „několika“ schůzkách s venezuelskými důstojníky rozhodli, že spiklencům nepomohou a plány na převrat zůstaly na mrtvém bodě, napsal NYT. Ochota setkat se opakovaně s důstojníky zamýšlejícími svrhnout prezidenta by ale podle listu mohla mít neblahé politické důsledky.
„Dopadne to jako bomba,“ řekla o zjištěních reportérů Mari Carmen Aponteová, která byla po několik měsíců diplomatkou odpovědnou za oblast Latinské Ameriky za vlády Baracka Obamy.
Poblíž místa Madurova projevu explodovala nálož (srpen 2018):
5. srpna 2018 |
