„POZOR: Energicky odmítám možné útoky na život prezidenta Duqueho,“ napsal kolumbijský ministr zahraničí Carlos Holmes Trujillo na konci roku 2018.
Na videu ministr řekl, že tajné služby již několik měsíců prověřují možné útoky na hlavu státu. Bez podrobností uvedl, že Bogotá zatkla tři občany Venezuely s „válečnými zbraněmi“. To ještě více zvýšilo obavy, které úřady měly, dodal.
Hrozby „pravděpodobně“ pocházejí od „vnitřních i vnějších aktérů,“ stojí v dalším prohlášení Kolumbie, které citoval španělský deník El Mundo.
Socialista Maduro loni v srpnu přežil útok bezpilotního letounu s výbušninou. Poté prohlásil, že za atentátem stál tehdejší kolumbijský prezident Juan Manuel Santos. Ten patřil k hlasitým kritikům Madura, účast na pokusu o jeho zabití ale kolumbijská diplomacie popřela.
Napětí mezi Venezuelou a sousední Kolumbií i dalšími latinskoamerickými státy je dlouhodobé. Duque nazývá venezuelský režim diktaturou. Vyzval, aby „země bránící demokracii“ neuznaly novou Madurovu vládu. Ta nastoupila loni v lednu po volbách, které opozice bojkotovala kvůli nedůvěře v jejich regulérnost.
Duque nicméně vyloučil záměr vojensky ve Venezuele intervenovat nebo jakýkoliv zásah podpořit. Kolumbie má s Venezuelou 2 200 kilometrů dlouhou hranici. Do Kolumbie uprchlo přes půl milionu z více než dvou milionu Venezuelanů, které z vlasti vyhnala hyperinflace, nedostatek potravin a léků i rostoucí zločinnost.
Washington nicméně uvedl, že „všechny možnosti jsou na stole“. Členové administrativy prezidenta USA Donalda Trumpa se opakovaně tajně sešli s důstojníky venezuelské armády, kteří plánovali Madura svrhnout.
Kolumbie loni jako první stát Latinské Ameriky získala statut globálního partnera NATO. Venezuela se naopak druží s Moskvou – v prosinci do země opět přiletěly ruské strategické bombardéry.
