Vystudoval jste chemické inženýrství a technologii bioprocesů. Využijete něco z toho v bance?
Bankovnictví zažívá hodně změn, hlavně pokud jde o technologie a digitalizaci. A k tomu se hodí mít inženýrské zázemí. Naučil jsem se přemýšlet v krocích, v procesech. Přesně tak teď stavíme banku, krok po kroku uvnitř nějakého procesu. Chemii jsem si vybral po otci, ale už ve třetím ročníku jsem zjistil, že to není pro mě. Rozhodl jsem se studia dokončit, ale hned po univerzitě jsem šel jinou cestou. Založil jsem softwarovou firmu, po pěti letech ji prodal a nastoupil do ING.
Co jste si tedy ze studií vzal?
I svým dětem budu vždy říkat, aby se něco „naučily“. Něco více než jen všeobecné vzdělání. Než získáte diplom, trénujete své akademické schopnosti, naučíte se myslet věcně a postupovat systematicky. Jsem podnikavý typ člověka, ale neumím politikařit. Chci dosáhnout výsledků tím, že je dělám ve správném pořadí. To vám dají inženýrská studia. Na rozdíl od dalších oborů, kde se hodně mluví, ale kde není tlak na skutečné výsledky.
Mluvíte o změně v bankovnictví. Co ji pohání?
Přesně ta věcička, kterou má každý neustále při sobě, mobilní telefon. A mění nejen bankovnictví. Online si zarezervujete hotel, koupíte potraviny nebo knihy, komunikujete přes chat. Ale myslím, že jsme teprve na začátku velkého přerodu. Banky dnes mají aplikace, kde klienti vidí zůstatky a dělají transakce. Příští generace už nebude chodit ani na přepážky. Bude mít vlastní přepážku v kapse.
Isold Heemstra (44)Kariéru v nizozemské bankovní skupině ING zahájil v roce 2002. Zaměřoval se zejména na strategické změny a obchod. Vedle Nizozemska působil také v Kanadě a Malajsii. Do Prahy přišel z Německa, kde pracoval mimo jiné jako ředitel hypotečních úvěrů. V čele české pobočky ING stojí od září 2016. |
Myslíte, že pobočky jednou zcela vymizí?
Ne zcela. Pokud jde o složitější produkty, jako je hypotéka, bude nejspíš třeba setkání s bankéřem i nadále. Ale jejich počet se výrazně zredukuje. V zemích, kde je digitalizace dál, poboček výrazně ubylo. ING měla v Nizozemsku v 80. letech přes tisíc poboček, dnes máme dvě stovky. Mnohde se jich několik sloučilo do jedné, přesunuly se na vhodnější místa. Stejný vývoj nastává i v Česku, kde jsou lidé nakloněni technologiím víc než například v Německu. Čekám, že počet poboček klesne během pěti let alespoň o dvacet procent. A pokud ne, banky budou mít zbytečné náklady. Hlavně lidé z mladší generace už na pobočky chodí neradi, ale část bank je k řadě úkonů stále nutí přijít.
Co brání tomu, aby změna nastala hned?
Bankéři sice možná přemýšlejí moderně, ale často jsou stále svázáni metodologickými postupy. Současný model přece funguje, tak proč ho výrazně měnit. Chybí jim odvaha. Když se začne vše přesouvat do mobilu, je třeba hodně investovat. A také vysvětlit zaměstnancům na pobočkách, že mobil převezme jejich úlohu. Do toho se každému nechce. Je to větší problém uvnitř bank než u klientů.
ING Bank dnes Češi znají hlavně díky spořicím účtům. Co plánujete dál?
Vedle spořicích účtů nabízíme i podílové fondy. V následujícím roce a půl plánujeme spustit hypotéky, běžné účty a spotřebitelské úvěry. Ty dva posledně jmenované budou, stejně jako spořicí účty, plně digitální. Bez poboček vše půjde ovládat přes mobil. V první polovině příštího roku začneme s hypotékami, které budeme nabízet přes zprostředkovatele.
Není pozdě připojit se k té „party“ na hypotečním trhu?
Celkový objem hypoték i trh stále rostou. V posledních dvou letech se sice zvedly ceny bytů v průměru rychleji než předtím, zhoršení cenové dostupnosti se ale dotklo zejména některých částí Prahy, ne celé země. Poptávka po bydlení je navíc díky ekonomickému růstu stále vysoká, zatímco nabídka je nedostatečná. Myslím, že hypotéky porostou ještě nejméně tři až pět let.
A co rostoucí úrokové sazby, nezbrzdí zájem?
Centrální banka je už zvedla třikrát a v úrocích na hypotékách se to zatím dramaticky neprojevilo. A i když úroky stoupnou, nejsou to pouze úrokové sazby, co pohání hypoteční trh. Hra mezi poptávkou a nabídkou je mnohem důležitější.
Hypoteční trh si rozdělily tři velké banky, řada malých se jim chce přiblížit. Má šanci uspět další banka?
Myslím, že máme šanci. Jako v supermarketu – už je tam šest různých značek a vy tam chcete proniknout se sedmou. Teoreticky je trh přeplněný, ale když se dostatečně odlišíte, můžete mít šanci. Získání hypotéky dnes v Česku trvá strašně dlouho, navíc to není moc transparentní. My chceme proces zrychlit, a to mluvím o dnech. Máme zkušenosti odjinud. V Německu vyřídíme hypotéku, tedy schválíme nebo zamítneme, pro 90 procent klientů do tří dnů. Zároveň chceme dát transparentně najevo, na jakou sazbu klient při splnění daných podmínek dosáhne.
Některé banky nyní chtějí urvat větší tržní podíl přes nižší úroky. Půjdete stejnou cestou?
Budeme někde v průměru. Sazba je důležitá, ale není to nejdůležitější. Opět příměr se supermarketem - pokud některý produkt chutná lépe než konkurenční, lidé si ho kupují, i když si musí připlatit.
Bude možné pořídit si hypotéku jen přes aplikaci?
Tuto otázku dostávám často v Německu, kde sjednáváme pětinu hypoték přes call centrum. Spočívá to ve dvou či třech půlhodinových telefonátech, všechny dokumenty se posílají mailem. Něco podobného může přijít i v Česku. Určitě přibudou nástroje, kdy mobil získání hypotéky usnadní. Ale že by se dala zařídit hypotéka na pár kliků, stejně jako kupujeme letenky či zboží v e-shopu, to je ještě daleko. Je stále rozdíl mezi předschválenou půjčkou, to je čistá transakce, a koupí domu za několik milionů, kam vstupují emoce.
Jaký tržní podíl chcete u hypoték získat?
Cíle máme, ale nemůžeme je říci. Zeptejte se, až budeme zcela připraveni hypotéky poskytovat.
Jsou nové produkty součástí nějaké globální strategie?
Připravujeme je ve spolupráci s dalšími čtyřmi zeměmi v rámci širší globální strategie. Česká republika je pro ně dobrým trhem. Je tu vysoký stupeň digitalizace, například bezkontaktní platby. Ale je to také velmi ziskový trh, nicméně se spoustou netransparentních poplatků. Je to trh, kde nový hráč nebo banky, které dělají byznys jinak, mohou uspět. Navíc je to trh, který má stále potenciál k růstu.
Co máte na mysli, když zmiňujete tu netransparentnost?
Je tu spousta poplatků, a řada z nich skrytých. Náklady „bankování“ jsou pro zákazníky jedny z nejvyšších v Evropě. Pokud se na to podíváme z kulturní perspektivy, Češi proti tomu nijak výrazně nevystupují. V jiných zemích jsou zákazníci mnohem více slyšet a více tlačí banky v těchto věcech k transparentnosti.
