Příkaz všemocné strany zní jasně: Jen houšť! Staňme se v tomto oboru světovou jedničkou!
Druhá největší ekonomika světa ve využívání robotů zatím za velkými průmyslovými zeměmi poněkud pokulhává. V oboru automatizace a robotizace však teď sešlapuje plyn až k podlaze.
Inteligentní stroje v Číně už nevytlačují jen dělníky, ale uplatňují se i v oborech, jež byly dosud považovány za doménu lidí kvalifikovaných a kreativních. Zastanou tak i právníky a bankovní úředníky.
Příkladem z poslední doby může být Siao Lung, „Malá dračice“.
Je nejnovějším zaměstnancem pobočky Čínské stavební banky na třídě Ťiou-ťiang v Šanghaji. Nikdy není unavená, nepotřebuje přestávku na oběd.
„Vítejte v Čínské stavební bance,“ zdraví přicházející klienty a blýská dokonalým chrupem. „Co pro vás mohu udělat?“
Už jste asi pochopili, že Malá dračice není typickým zaměstnancem. Je to robot, který nedávno „nastoupil“ do první čínské plně automatizované bankovní pobočky, jež se zcela obejde bez lidského personálu. Tedy alespoň na první pohled. Pokud se totiž začne dít cokoli nepatřičného, rychle se objeví lidská ochranka, dosud dovedně ukrytá za neprůhledným sklem.
Úkolem Siao Lung je uvítat zákazníky, přijímat bankovní karty, kontrolovat účty a zodpovídat základní dotazy. Okolní prostředí jí je mocně nápomocno.
Klienti následně procházejí elektronickými rámy, které naskenují jejich obličeje a průkazy totožnosti. Uvnitř další automaty hravě zvládnou jiné běžné bankovní služby, jako je založení účtu, převod či výměna peněz.
Čínská vláda uvádí robotizaci jako jednu z hlavních priorit i ve své strategii s názvem Made in China 2025. Skokový nárůst počtu průmyslových robotů má zajistit, že se čínská ekonomika vyrovná s postupným propadem podílu pracujících v důsledku stárnutí tamní populace. Čína tak činí přesto, že někteří odborníci před tímto trendem varují: roboti prý vezmou mnoha lidem práci a naruší v Číně tolik vzývanou sociální stabilitu.
Roboti se v čínských městech stále více zabydlují v rutinních činnostech. Na nádražích suplují policisty – jsou naprogramováni tak, aby skenovali tváře cestujících a reagovali na běžné dotazy. Uplatňují se v restauracích, i když jejich majitelé si nedávno stěžovali, že robotičtí číšníci jsou příliš pomalí a vzbuzují u strávníků rozladění. A nyní se prý chystá jejich invaze do maloobchodu.
„Čína má evidentní zájem na tom, aby se v oblasti automatizace a robotiky stala globálním lídrem,“ citoval britský list Guardian profesora Jü Čoua z americké elitní Vassar College. Podle něho nemá obří země na výběr. Začíná totiž pociťovat nedostatek méně kvalifikovaných pracovníků. „Tuto sílu je třeba nahradit a průmysloví roboti nabízejí řadu výhod, jsou efektivnější a levnější,“ dodal Jü Čou.
Číňané se ovšem budou muset smířit s tím, že s invazí robotů do běžného života přijdou o velkou část soukromí. „Velký bratr“ bude číhat všude. To však není nic, co by čínské vládě vadilo. Spíše naopak.
