Pojídači hmyzu, entomofágové, mají jasno: když přijde na výživu rostoucí lidské populace, je hmyz jedinou nadějí. Až donedávna vítězili v bitvě o budoucnost lidské stravy obyčejní cvrčci, respektive proteinová mouka z nich vyrobená.
Jenže Izraelci ze start-up Flying SPark před čtyřmi lety rozjeli mnohem slibnější model: bílkovinový substrát extrahovaný z larev drobných mušek octomilek. Lépe odpovídá požadavkům na průmyslovou výrobu, ale většině lidí přijde snad ještě méně snesitelnou alternativou než cvrčci.
Extrémní produkce má být zárukou úspěchu
V roce 2040 bude pravděpodobně planetu Zemi obývat devět miliard lidí, a minimálně 795 milionů z nich bude mít hlad. Řešení? Izraelští podnikatelé Eran Gronich a Yoram Yerushalami pevně věří, že odpovědí mohou být jejich vajíčka octomilek. Dokážou je totiž upravit do několika potravinářských produktů, do podoby olejů, tuku a proteinové mouky.
„Čím více lidí bude jíst hmyz, tím méně lidí bude jíst maso,“ tvrdí oba. „Tradiční farmaření a chov dobytka je přežitkem minulosti, který není dlouhodobě udržitelný. Jediná bariéra ve snaze konzumovat hmyz na širší bázi je v naší hlavě.“ Až potud si s dalšími propagátory hmyzí stravy notují.
Extrémní gastronomieV našem seriálu jsme vám již představili: |
Rozdíl je v tom, že izraelské duo vám na talíř nepoloží křupavá tělíčka hmyzu nebo jeho larvy. „My vám dodáme práškový substrát, vysušený protein oddělený od tuku. A to je něco jiného, než bylo dosud v nabídce,“ říká Gronich. Výhod má jejich produkt vícero. Předně jsou tu samy octomilky, drobné mušky, které možná znáte i ze své kuchyně. Délka jejich života činí jen něco okolo šesti dní, ale za onu dobu se jsou schopny rozmnožit patnáctkrát. A jedna octomilka produkuje 300 vajíček za jediný den.
Čím je vykrmit? Zatímco dosud favorizovaní cvrčci jsou spíše všežraví, octomilky přežijí čistě na zbytcích ovoce. „Nevzniká prakticky žádný odpad, ten naopak mizí. Zpracujeme všechny části jejich larev,“ zaznívá z Flying SPark.
Prázdná střívka a žádná tykadla
Proč by měly být larvy octomilek lepší? „Nemají žádné panožky, křidýlka, anténky a tykadla, žádné oči. V zásadě jsou celé plně stravitelné. Po určité úpravě, pochopitelně,“ lákají propagátoři octomilek. A příjemný bonus? „Larvy mušek vyměšují své střevo do obalu, do kukly. Takže jsou čisté. Když zpracováváte mouku ze cvrčků, zbytky fekálií ve střevech jsou stále částečně přítomné,“ vysvětluje Yerushalami.
Zpracování kilogramu proteinové mouky z octomilek přijde zhruba na 10 dolarů, ze cvrčků v průměru na 40. „Produkce a rozmnožování cvrčků navíc není v průběhu roku kontinuální,“ zdůrazňují Izraelci.
Obsáhlý výčet kvalit ale nezastře jednu podstatnou vadu produkce Flying SPark: zboží prostě nejde na odbyt. Podle údajů marketérů z Global Market Insights činil obrat globálního trhu s hmyzími pochutinami 33 milionů dolarů a v rámci tohoto úzkého profilu se octomilky dokázaly proti konkurenčním cvrčkům stěží prosadit. Mouka z larev octomilek navíc není košer, což ji znevýhodňuje na domácím izraelském trhu. Navíc ji výrobci propagují jako „opravdové maso bez environmentálních následků“, což dráždí alternativní vegany i masojedlíky.
Mladým podnikatelům příliš nevyšla ani expanze do švédského potravinářského průmyslu: jejich „masové“ kuličky lákaly zvědavce jen k jednorázovým ochutnávkám.
Chuť? Nevíte do poslední chvíle…
Gronich a Yerushalami si přesto zachovávají optimismus, ačkoliv se o jejich díle nepříliš nadšeně vyjádřil i vyhlášený izraelský šéfkuchař Yair Feinberg: „Nemyslím si, že by tahle věc někdy mohla nahradit maso, ale věřím, že by se mohla stát jistou součástí lidské výživy.“
Problematizujícím faktorem rozhodně zůstává nestálá chuť. Zatímco jedni oceňují jemný oříškový nádech proteinového těsta, jiní zase vnímají pátou chuť, umami. Jdete tedy do nejistoty. Jak říkají oba tvůrci: „Ty potvůrky jsou schopny sníst cokoliv od nasládlé zeleniny, mrkví, dýní, batátů až po ovoce. A chuť mouky je pak ovlivněna tím, co dříve snědly.
