Při pohledu do posledních dostupných statistik z roku 2016 poslala města a obce na dotacích do malých nemocnic ve svých regionech 1,4 miliardy korun na jejich provoz. A k tomu další stovky milionů – možná i nízké jednotky miliard – na investičních dotacích. To aby nemocnice mohly pořídit přístroje nebo opravit budovy.
Z pohledu 300 miliard korun, které ročně protečou českým zdravotnictvím, jsou to drobné. K tématu se nicméně nedávno vyjádřil i ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO). Naznačil, že se pojišťovny důkladně podívají na vytíženost malých nemocnic a mohly by v nich osekávat péči. Z některých by se tak mohly stát polikliniky nebo léčebny dlouhodobě nemocných.
Po první vlně odporu ministerstvo s radikálními prohlášeními šetří. „Síť poskytovatelů je v gesci zdravotních pojišťoven. Pro ministerstvo je důležité, aby pojišťovny zajistily místní a časovou dostupnost a odpovídající kvalitu zdravotní péče,“ uvedlo ministerstvo na dotaz MF DNES, zda už existuje nějaká koncepce zabývající se změnami nemocniční sítě.
Restrukturalizaci nemocniční sítě by tak měly mít v rukou zdravotní pojišťovny. Do konce roku s nimi budou muset nemocnice uzavřít nové smlouvy, ty staré vyprší a spolu s nimi rozsah a cena nasmlouvané péče. Ministerstvo zdravotnictví má prostřednictvím dozorčí rady největší pojišťovny VZP (po jmenování v únoru v ní převáží zástupci vládního ANO) možnost ovlivnit, jak bude pojišťovna postupovat.
Důraz na vytíženost kapacit se líbí soukromým poskytovatelům. „V nemocnici, kde dělají 30 endoprotéz za rok, bych se odoperovat nenechal,“ zdůrazňuje Václav Jirků, investiční ředitel Penta Investments, který má na starosti zdravotnictví.
Penta nedávno narazila na odpor veřejnosti v sušické nemocnici. Chtěla zavřít ambulantní chirurgii, kam těžko sháněla lékaře do služby a která nebyla vytížená tak, aby si na sebe vydělala. Lidé však za zachování služby sepsali petici. Minulý týden se Penta s městem, od něhož si nemocnici pronajímá, domluvila na dotaci. Přitom firma převzala závazek tuto péči zachovat.
Podobně narazila také zdravotnická skupina EUC, která provozuje největší síť ambulantních zařízení v republice a má nemocnici ve Frýdlantu. „V roce 2015 jsme uzavřeli internu, nebyli jsme schopni ji v malé nemocnici odborně udržet,“ říká šéf EUC Václav Vachta. Podle smlouvy se zřizovatelem, městem Frýdlant, má EUC oddělení udržet při životě, doplácet na to ale nikdo nechce a strany se hádají.
Ušetřit se dá v Praze
Soukromí investoři si nechtějí nechat diktovat, jak mají podnikat. „Schéma je všude podobné: město si dlouhodobě neví s nemocnicí rady, tak ji zprivatizuje, a aby radní obstáli před voliči, požadují garanci stejné péče, na jakou byli občané zvyklí,“ popisuje Vachta.
EUC se snaží podmínky smlouvy dodatečně změkčit výměnou za ústupek na straně města. „Nechceme utnout akutní péči, ale potřebujeme se s městem dohodnout na zainvestování nemocnice,“ říká.
Vachta je přesvědčen, že správná cesta pro frýdlantskou a jiné malé nemocnice spočívá ve specializaci. Konkrétně ve Frýdlantu se zaměřují na kýly a karpální tunely a rádi by tam vybudovali zázemí pro lékaře specialisty, kteří tam budou moci profesně vyrůst a udělat kariéru. EUC by ráda renovovala operační sály a vybudovala nadstandardní pokoje, ale protože by šlo o investici do majetku města, potřebuje si to ošetřit v nové smlouvě. O té město nechce ani slyšet.
„To ale neřeší problém regionu, je potřeba tam ošetřit také základní internu a chirurgii,“ oponuje Ondřej Dostál, expert na zdravotnické právo. Jaký rozsah péče by soukromníci v regionu byli ochotní ponechat, se bude odvíjet čistě od toho, zda se jim to vyplatí. „Samozřejmě tam soukromníci mohou držet pohotovost, nějaký základ akutní péče,“ připouští Vachta.
Zde ale malé nemocnice narážejí na personální problémy. Ve snaze udržet nerentabilní oddělení jim nezbývá než přeplácet přespolní lékaře, aby byly schopné dostát smlouvě s pojišťovnou či městem a vykryly všechny služby. „K regionu nemají vztah a jdou si tam jen pro peníze. To je pro zařízení cesta do pekel, nemůže to fungovat dlouhodobě,“ upozorňuje Vachta.
Podle Dostála nemusí dotace znamenat nutně to, že je nějaká část péče v malé nemocnici nabízena zbytečně. Za většinu problémů v neefektivně fungujícím zdravotnictví může skutečnost, že některé obory v lékařství jsou hrazeny výhodněji a jiné méně. Navíc i k jednotlivým nemocnicím pojišťovny přistupují odlišně. Těm velkým, fakultním, platí lépe a těm malým v regionech hůře. „Nastavení úhrad ministerskou vyhláškou je dlouhodobě pokřivené, peníze nejdou za pacientem, za stejnou péči se všem nemocnicím neplatí stejně,“ upozorňuje právník.
Dotace do malých nemocnic, podobně jako do regionální dopravy, podle Dostála udržují regiony při životě. Ministerstvo by se tak mělo zaměřit na plýtvání v superspecializovaných centrech a fakultních nemocnicích, zejména v Praze, kudy protékají desítky miliard korun.
